Komu více důvěřujete?Anketa
Německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters prohlásil, že si Evropská unie už nemůže dovolit, aby jednotliví členové měli právo veta, pokud si chce zachovat vedoucí postavení v určování globální politiky. V článku vydaném v německém listu Frankfurter Allgemeine Zeitung pak tvrdí, že válka na Ukrajině vyžaduje v EU jednotu a konec „sobeckého blokování“ evropských rozhodnutí jednotlivými státy. Jednoduše si už nemůžeme dovolit národní veta, například v zahraniční politice, pokud chceme, aby náš hlas byl slyšet ve světě soupeřících mocností,“ uvedl Scholz a dodal, že neustálá nejednotnost a disent mezi členskými státy nás oslabují. „Nejdůležitější reakcí Evropy na změny tak musí být jednota. Musíme ji nepochybně udržet a musíme ji prohloubit,“ myslí si německý sociálnědemokratický kancléř.
Byl to právě Verhofstadt, který zkritizoval Petra Fialu za jeho proslov, ve kterém zmínil Václava Havla. Zmínil, že Fiala řekl, že reforma Evropské unie a dohod o jejím fungování je běh na dlouhou trať. Namítl, že pokud je to běh na dlouhou trať, tak se musí začít brzy. „Jak určitě víte, předsedkyně europarlamentu spustila článek 48, poslala vám dopis, a můj požadavek a požadavek celého europarlamentu je, abyste reagoval rychle a bez okolků na tento požadavek. Není to rozsáhlý požadavek. Ukončete jednomyslnost a národní právo veta v Evropské radě. Protože válka na Ukrajině ukazuje, že to je teď problém Evropské unie,“ prohlásil v europarlamentu.
Guy Verhofstadt
ParlamentníListy.cz se proto zeptaly českých politiků, co si myslí o případném zrušení veta národních států. „Za současné situace to není absolutně možné. Musela by se změnit celá Evropská unie a její fungování,“ vysvětlil Tomáš Zdechovský, europoslanec z KDU-ČSL.
„Je dlouhodobá pozice Pirátů, že současné právo veta pouze umožňuje jednotlivým oligarchům zasedajícím v radě členských států vydírat celé společenství, a domáhat se tak úplatku. Zrušení je jediné rozumné řešení, jak vrátit moc lidem,“ myslel si Mikuláš Peksa, europoslanec Pirátské strany, předseda evropské Pirátské strany.
Psali jsme:
„Zrušení práva veta jednotlivých států nepodporuji. Rozhodování by se sice možná v některých případech zrychlilo, ale za cenu toho, že na názory některých států by nebyl brán zřetel a ty by se cítily opomenuty či převálcovány. To by z dlouhodobého hlediska mohlo mít neblahé dopady na evropskou soudržnost a vést k dezintegraci, a to bych si rozhodně nepřál,“ konstatoval Jiří Pospíšil, europoslanec TOP 09, bývalý předseda TOP 09 a exministr spravedlnosti.
„Zrušení práva veta znamená ztrátu vlivu menších států na rozhodování EU. Tím by byla potvrzena jejich role bezprávných vazalů. I současný vliv menších států je sporný, protože mohou být a už i jsou vydírány. Smyslem je možnost velkých států jednat proti zájmům malých států bez možnosti jejich obrany. Nově se to má týkat zahraniční politiky včetně „obrany“ a sankcí (i sankcí proti státům EU). Ti, kteří hlasují pro tuto změnu, tedy TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti a ČSS, jsou jednoznačně zrádci národních zájmů a obhájci cizích zájmů v ČR,“ je přesvědčen Ivan David, europoslanec za SPD, bývalý ministr zdravotnictví.
Fotogalerie: - Předání štafetového kolíku
„V Evropě vidíme zřetelnou snahu eurofederalistů získat více pravomocí na úkor jednotlivých členských států. A proč právě teď tato skupina eskaluje svoje úsilí? Protože vidí, že je česká vládní pětikoalice v této naprosto klíčové otázce pro budoucnost České republiky rozdělena. Zatímco ministr Bek za STAN v Bruselu otevřeně hovoří o nutnosti zrušení jednomyslnosti v některých otázkách, premiér Fiala zase vysílá signály, že o to zrušení jednomyslnosti nestojí. Minulý týden při slyšení českých ministrů v Bruselu ani ministr financí Stanjura z ODS nedokázal ujistit občany, že zabrání tomu, aby české předsednictví kvůli vládní nejednotnosti nebylo zneužito pro zrušení hlasování o jednomyslnosti. Hnutí ANO jednoznačně zrušení jednomyslnosti odmítá, byla by to změna Evropské unie, do které jsme vstoupili. A o to skutečně nestojíme,“ vysvětlil Ondřej Knotek, europoslanec za hnutí ANO.
„Chtějí-li mít evropské státy a EU jako celek ve světě konkurenci například s Čínou, Ruskem či USA musejí mít společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. To znamená, že společné rozhodnutí třeba 26 států by neměl mít právo blokovat jeden stát. Hlasy požadující zrušení práva veta v zahraniční politice jsou nejen pochopitelné, ale i správné. Česká republika by se k nim měla připojit. Je to i v našem zájmu,“ upozornil Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu z ČSSD.
Psali jsme:
„EU stejně jako celý svět je v krizi a někteří (Scholz) si myslí, že centralizace moci je spásou. Ale je to naopak. Je to konec demokracie. Osobně jsem ostře proti,“ zdůraznil Přemysl Sobotka, bývalý předseda Senátu České republiky z ODS.
„Zrušení práva veta by například znamenalo, že skupina větších států by zítra poměrně snadno přehlasovala ty menší. Vidíme teď na kauze Ukrajiny, že tady je spíš skupina těch menších, která nutí EU zaujmout razantnější pozici. Zrušení práva veta může znamenat, že se i my můžeme ocitnout mezi upozaděnými. Právě teď můžeme vidět, jaký to má význam, když nutíme EU, aby se stala obhájcem práv právě menších států Unie, které nyní například nesouhlasí, aby mocnosti světa měly právo na nějaké sféry vlivu,“ objasnil Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničí a také kultury.
„Takovou věc není možné jen tak vystřelit do vzduchu. Evropa musí fungovat mnohem líp než dnes. Musí pomoci se zajištěním plynu a energií, a to skutečně solidárně a všem. Zároveň je potřeba zajistit ochranu bezpečnosti a hranic, zabránit sociálním propadům způsobeným změnami v průmyslu a energetice. Na to všechno bude potřeba mít opravdu funkční a rychle použitelné nástroje. Na to by se měli evropští lídři teď zaměřit. Řečí už bylo dost,“ sdělil Michal Šmarda, předseda ČSSD, starosta Nového Města na Moravě.
Psali jsme:
„Zrušení práva veta jednotlivých států v EU je pro mě absolutně (to slovo podtrhuji) nepřijatelné. Jeho přijetím by de facto jednotlivé státy zanikly a vznikl by jeden superstát EU, neboť jen v intencích jednoho státu může většina jednotlivých regionů přehlasovávat menšinu. Navíc v případě EU patříme mezi státy s menší hlasovací vahou, a tak by se při zrušení práva veta stala Česká republika s řadou dalších menších států jen regionem zcela bezvýznamným,“ domníval se Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj), místopředseda ústavně-právního výboru Senátu ČR, starosta Chrastavy.
„Na zrušení práva veta má každý členský stát právo veta. Diskuse o tom je legitimní, pravděpodobnost, že by s tím souhlasily všechny státy, je v současné době ale malá. Pokud by se EU rozšířila o některé státy západního Balkánu, popřípadě o Ukrajinu a Gruzii, mohla by být tato diskuse i pro ČR velmi zajímavá. V takové situaci by měly země jako ČR daleko větší prostor pro vytváření koalic k prosazování svých postojů, nebo naopak k blokování návrhů, se kterými bychom nesouhlasili,“ okomentoval Ondřej Benešík, předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny ČR z KDU-ČSL.
„Přijde mi poněkud pokrytecké, že o sobectví v zahraniční politice mluví právě Německo, které zjevně hájí zejména své ekonomické zájmy, což se výrazně projevilo ve vztahu k Rusku a válce na Ukrajině, hlavně v její počáteční fázi. Chápu samozřejmě, že právo veta může způsobovat problémy s akceschopností EU, na druhou stranu si však nemyslím, že by se měly národní státy zcela vzdávat své suverenity v zahraničněpolitických otázkách,“ uvedl Jiří Horák, poslanec KDU-ČSL, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu Sněmovny, starosta města Bučovice.
Psali jsme:
„Že je to nepřijatelné,“ myslel si poslanec hnutí ANO Miroslav Janulík, člen výborů pro obranu a zdravotnictví. „Je to jednoznačný další nehorázný pokus o posílení diktátu EU prostřednictvím Německa a Francie a likvidaci zájmů menších států. Je to pokus o glajchšaltování Evropy podle německého vzoru. Právo veta je jediná pojistka menších států, aby s nimi ti velcí nemohli manipulovat. Aktuální zkušenosti ukazují, že je tato pojistka velice důležitá. Nejen pro Českou republiku a její občany,“ konstatoval Marek Novák, poslanec hnutí ANO, člen hospodářského výboru.
„Strana svobodných občanů vznikla v roce 2009 jako odpor vůči ztrátě suverenity ČR, kterou přinesla Lisabonská smlouva. Tehdejší vedení ODS selhalo, přestože stateční lidé jako třeba René Franěk se snažili vzdorovat a částečné ztrátě práva veta zabránit. Další ubývání naší suverenity nesmíme dopustit ani rychle, ani salámovou metodou! Ubývání suverenity ČR znamená ubývání svobody pro české občany. Jako Svobodní proto razíme myšlenku znovuobnovit nezávislost českého práva na právu EU. Změnit ústavu do stavu před rokem 2001 a zrušit teď zmocňovací článek 10a, abychom se už žádného šíleného nápadu pana Scholze ani nikoho jiného nemuseli bát,“ sdělil Libor Vondráček, předseda Svobodných, který ještě přidal avízo na text popisující výše zmíněnou událost z minulosti.
„Je to naprosto neslýchané. Evropská unie začíná být jiným výrazem pro diktaturu. Zbavit nás suverenity chce také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová. Ta, se kterou se přátelsky objímá premiér Fiala. Tak ať konečně pan premiér Fiala ukáže, čí zájmy v Bruselu hájí. Teď, nebo nikdy. Trikolóra v tom má od začátku jasno. A v našem programu to máme zformulováno takto: podpoříme všechny iniciativy, jež povedou k posílení naší suverenity, respektive k rozvolnění našich vztahů s EU, včetně vystoupení z EU. Nepřipustíme předávání dalších pravomocí EU,“ zdůraznila Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolóry.
„Právě právo veta bylo důležité, aby naše země mohla rozhodovat v souladu s našimi národními zájmy. Zrušení práva veta podle mého názoru nemůže přinést pro občany naší země nic dobrého, než že si za jásotu některých politiků necháme uvázat na krk dobrovolně vazalský chomout,“ ohodnotil Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné.
„Velmi riskantní věc. Evropské země a národy se natolik liší, že co je tradiční zvyk pro jedny, je opovrženíhodné pro druhé. Proto realizace potlačení nějaké danosti určité země může vyvolat odmítnutí EU některou členskou zemí. Chápu, že je obtížné hledat shodu a ztrácí se tím akceschopnost EU, ale tohle je veliké riziko. EU by vždy měla hledat společného jmenovatele, ne válcovat silou. Navíc když dělá řadu chyb a její úředníci si myslí, že se kontinent dá řídit změtí zákonů a nařízení. Takže bych brzdil,“ doporučil František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.
„V současném stavu uspořádání EU je to nepřijatelné. Možná jednou, až se posune EU k USE od současného seskupení suverénních států. Zatím je napůl cesty,“ okomentoval Zdeněk Škromach (ČSSD), bývalý ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády i Senátu ĆR.
„To, co sledujeme, je sebevražda myšlenky sjednocené, rovnoprávné a jednotné Evropy. Říkám bohužel, protože myšlenka evropského hospodářského prostoru je jediná a správná cesta pro mnohonárodnostní Evropu. A vše se pokazilo, když nad ekonomikou začala vítězit politika a snaha přetvořit EU v projekt prosazování politiky všemi prostředky,“ uvedl Leo Luzar, bývalý poslanec a exmístopředseda KSČM.
„Jakákoliv snaha o zrušení nebo snížení váhy národního veta je útok na suverenitu členských států. Podle mě jde o další přenášení kompetencí do rukou EU, kterému čelíme od doby Lisabonské smlouvy. Národní veto je jednou z posledních možností, jak v EU vyjednávat o národních zájmech i přes naši velikost,“ sdělil Matěj Gregor, předseda spolku Odchod.
„Chápu, že zrušení práva veta by vyhovovalo právě takovým, jako je Německo nebo Francie. Za KSČM, jakožto jediné strany, která se postavila jak proti vstupu do EU, tak proti Lisabonské smlouvě, to důrazně odmítáme. Pokud na to premiér Fiala kývne, plivne nejen na poslední zbytky suverenity ČR, ale popře i svá slova, která pronášel před několika lety!“ uvedla Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně KSČM.
„Není to dobrá myšlénka. Lídrům velkých zemí a komisi se pravděpodobně nechce hledat kompromisy a dohody. Ale o tom je přeci politika! Obávám se, že to může být další krok k rozpadu EU,“ obával se Tomáš Jirsa (ODS), místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR, starosta Hluboké nad Vltavou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
