Někdejší ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 na počátku února poskytl rozhovor ruské agentuře TASS. Tím, co ruské straně sdělil, vyvolal značný rozruch. Volal totiž po urovnání vztahů s Ruskou federací, a to i navzdory tomu, že v poslední době ruská policie zadržela už několik tisíc demonstrantů, kteří požadují propuštění nejviditelnějšího ruského opozičního politika Alexeje Navalného z vězení.
„Vztahy mezi Českem a Ruskem je třeba vyřešit co nejdříve, dokud se nynější spory nestanou dlouhodobými a nepřerostou v cosi ostřejšího, kdy už nebude možné vrátit se k dřívější úrovni spolupráce,“ uvedl Schwarzenberg podle agentury TASS.
„Mezi našimi zeměmi neexistují žádné krajně závažné rozpory, které by nešlo překonat. Musíme se oprostit od emocí a pracovat na obnovení spolupráce. Nynější situace je nenormální,“ dodal ještě.
- České čtenáře na rozhovor pro TASS upozornila ČTK.
V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV pak důkladně vysvětlil, co chtěl doopravdy sdělit jak české, tak ruské straně.
V prvé řadě uvedl na pravou míru to, co skutečně řekl agentuře TASS. Z jeho úst prý nezaznělo, že je třeba česko-ruské vztahy urovnat co nejdřív. Řekl prý jen tolik, že je třeba je urovnat, ale už ne, že je to třeba udělat co nejdřív.
„To jsem nikdy neřekl. Když si ten rozhovor pročtete, tak to tam nenajdete. Přece jen už nějaké zkušenosti v zahraniční politice mám a vím, že když člověk na něco pospíchá v politice, tak na to obyčejně doplácí,“ opravil kníže moderátorku Danielu Drtinovou.
Přál by si prý, aby se Ruská federace chovala k České republice stejně jako např. k Dánsku, Švédsku nebo k Portugalsku a nikoli jako ke své bývalé kolonii.
„Jsem pro to, abychom měli normální vztahy se všemi zeměmi a bohužel s tím Ruskem je to obtížné. Byl bych rád, kdyby se k nám Rusové chovali, jako se chovají k Dánům nebo k Belgičanům nebo k Portugalcům. Ne aby s námi zacházeli jako se svou bývalou kolonií,“ pravil Schwarzenberg.
„Žádné bilaterální problémy nemáme, ale samozřejmě jsme proti tomu, jak ruský režim zachází se svými poddanými, zatýkání tisíců lidi na demonstracích a tak dále, ale jak jsem už napsal, to je spor mezi civilizovaným světem a Ruskem, nikoli jen spor mezi Českem a Ruskem,“ podotkl s tím, že Dánové trvají na dodržování lidských práv a tak dále. „To oni (Rusové) nás odlišují, protože se na nás pořád dívají jako na bývalé členy Varšavského paktu a vlastně jako na bývalou kolonii,“ řekl Schwarzenberg.
Zdůraznil přitom, že v rozvoji česko-ruských vztahů je na co navazovat.
„Já bych řekl, že nenávist k Rusku u nás neexistuje, tak jako je např. v Polsku nebo v pobaltských zemích. Já si pamatuju, to byl takový zajímavý zážitek. Začátkem 80. let jsem byl zase na 3 dny v Praze. Stál jsem na Hradčanském náměstí a tam šla kumpačka Rusů, evidentně na prohlídku Hradu. A vedle mě stála taková postarší paní a říkala: ‚Podívejte se na ně, jak špatně jsou oblečení, mně je těch kluků opravdu líto.‘ To bych jinde neslyšel. My jsme do roku 1968 měli něco proti režimu, ale ne proti Rusům. My jsme od 19. století neměli zvláště negativní vztahy s Ruskem. Já si připomínám nadšení lidí z roku 1945, to nadšení z rudoarmějců. To, že jako v každé lásce potom přišlo zklamání, to je lidské,“ podotkl Schwarzenberg.
- Celý rozhovor naleznete zde
Lidé dnes podle knížete zapomínají na to, že jsme sice byli vazalským státem Sovětského svazu, ale teror tady na přelomu 40. a 50. let 20. století rozpoutali sami českoslovenští komunisté. Stalin byl hrozný, ale Kléma byl taky vrah,“ poznamenal na konto prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
To ale podle Schwarzenberga nemění nic na tom, že Praha 6 mohla ze svého pozemku odstranit sochu maršála Koněva. Na druhé straně má pochopení pro požadavek Rusů, aby pomník stál na nějakém důstojném místě. Sám by se přimlouval např. za nějaký hřbitov s ruskými vojáky.
Vyjádřil také obdiv obyčejným Rusům, kteří chodí na demonstrace na podporu Alexeje Navalného, i když vědí, že kvůli tomu určitě budou mít problémy. „V brzké době nevidím, že by mohla ustat diktatura v Ruské federaci,“ upozornil.
Posteskl si, že Západ měl reagovat mnohem razantněji, když ruští vojáci vtrhli na ukrajinský poloostrov Krym. To, že Západ nereagoval dost tvrdě, jen ruského prezidenta Vladimira Putina přesvědčilo, že může v tomto agresivním jednání pokračovat.
Nakonec se vyjádřil i k dostavbě jaderného bloku v Dukovanech. Jednoznačně konstatoval, že Rusko a Čína by měly být z tendru na dostavbu elektrárny vyřazeny. „Vyloučit oba. Měli bychom to říct jasně. Být naprosto jasní a zřejmí. Jenom bych jim řekl, že od vás nic nekoupíme, to není žádná urážka,“ pravil Schwarzenberg s tím, že agresivní velmoci, jako jsou Rusko a Čína, bychom neměli pouštět k naší jaderné energetice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
