V tomto týdnu na sebe opět upozornil spolek Evropské hodnoty. „Je zřejmé, že jeho rétorika se vyostřuje a přitvrzuje. Hledáním tzv. vnitřního nepřítele si nezadá nikterak s nechvalně proslulým listem Der Stürmer, jehož šéfredaktor Julius Streicher byl jedním z popravených v Norimberském procesu, ani se sekernickou rétorikou Rudého práva raných padesátých let. Když sleduji intelektuální a ideologické výkony Evropských hodnot, povětšinou u mne převažuje touha ignorovat tento spolek, protože každá kritika na jeho adresu je pro něj vítanou publicitou. Míra nehoráznosti, kterou nastavil v tomto týdnu v nejnovějším prohlášení, je však už tak do nebe volající, že k ní mlčet nelze,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Své pravidelné mediální hodnocení začíná tím, co nám tentokrát Jandův a Hokovského spolek sděluje: „Co je hrozba? Vladimir Putin má v Česku spolehlivé spojence. Najdeme je jak mezi politiky, tak mezi extremisty. Tím nejvýznamnějším Putinovým spojencem je Miloš Zeman. Ten už požaduje vyvolání referenda o vystoupení z EU a NATO. Právě to je cílem putinovského režimu. Ruská federace dnes vraždí na Ukrajině a vyhrožuje našim spojencům. Pomocí propagandy a svých trojských koní se snaží vnitřně rozvrátit státy Severoatlantické aliance. Proto Miloš Zeman dlouhodobě okopává naše západní spojence. Očekáváme, že v prezidentské kampani bude nahlas požadovat vypsání referenda o vystoupení,“ cituje mediální analytik z veřejného vyjádření Evropských hodnot.
Spolek sleduje nepřátele svých zájmů a chce je vytěsňovat ze společnosti
V jeho pokračování se dozvídáme, že Kreml již dnes připravuje půdu svého trojského koně Miloše Zemana k nadcházející prezidentské volbě. „Denně jsou v Česku šířeny desítky dezinformací, které mají veřejnost zmást a manipulovat. Tomu je třeba se zpříma postavit. Proto budeme tvrdě konfrontovat Putinovy spojence mezi českými politiky. Detailně zmapujeme průnik ruských zájmů a aktivit Miloše Zemana. Zajistíme, aby tyto hrozby byly během prezidentské kampaně v roce 2017 známé. Ukážeme, jak a pro koho pracují manipulativní konspirační weby. Vytvoříme veřejný tlak, který povede k izolaci konspiračních webů. Pomůžeme českému státu vytvořit si funkční strategii proti agresivnímu vlivu cizí moci,“ slibují Evropské hodnoty.
„To je jasná řeč. Evropské hodnoty se zcela oficiálně přihlásily k tomu, že budou dělat politiku, budou zasahovat do politických událostí, budou monitorovat svobodné informační prostředí, sledovat a ostrakizovat nepřátele svých zájmů, vydávaných klamavě za ‚zájmy České republiky‘. Vcelku logicky se budou snažit prosadit proti Miloši Zemanovi do čela státu svého guru Petra Koláře, jehož videomonolog na téma ‚Proč se nám dnes žije lépe než před rokem 1989?‘ tvoří přílohu prohlášení Evropských hodnot. To, o čem jsme zatím jen spekulovali, totiž že jde o kobercový propagandistický nálet s cílem Kolářova usazení na Hradě, se nyní potvrdilo,“ podotýká Petr Žantovský.
Každý, kdo je jiného názoru, je placen Kremlem
Proto je namístě to tak brát a touto optikou pak posuzovat každé další veřejné vyjádření Evropských hodnot. „Mimochodem, kromě samotného Koláře je v doprovodu připojeno také video s vystoupením – údajně nezávislého – odborníka Michaela Romancova z Fakulty sociálních věd UK, jehož ‚nezávislá‘ vyjádření tak často slýcháme z veřejnoprávní televize. V tomto kontextu je třeba také vnímat výsledek monitoringu, který si nechala udělat Rada Českého rozhlasu, kde bylo zjištěno, že zástupci Evropských hodnot jsou ve vysílání veřejnoprávního rádia rovněž jako doma. To není shoda náhod, to je kampaň,“ nepochybuje mediální odborník.
Psali jsme:
Za nejpikantnější na tom všem považuje skutečnost, že Evropské hodnoty si počínají stejně pitomě i obludně zároveň jako třeba propagandisté v oněch padesátých letech. „Vytvořili mýtus veřejného nepřítele, tehdy to byl třeba ‚americký brouk‘ či židozednářské spiknutí, a začali proti němu nejprve rétoricky, a poté i policejně a soudně jednat. Evropské hodnoty se nám snaží namluvit, že Zeman požaduje referendum o našem vystoupení z NATO. Kde to vzaly? Nikde nic takového nikdy nezaznělo. Evropské hodnoty šíří nepravdivé informace o tom, že každý, kdo je jiného názoru než ony, je placen Kremlem,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Do veřejnosti vnášejí nenávist podobnou třídnímu boji
Právě u takového nálepkování se musí pozastavit. „Nu, nevím, jak jiní, ale například moje osobní hodnoty jsou úplně jiné, než ‚hodnoty‘ Evropských hodnot, ale v Kremlu jsem byl naposledy v roce 1986 za Gorbačova, a to na představení dosti hloupého baletu Natali. Za což jsem zaplatil vstupné. Recipročních finančních toků se mi však nikdy nedostalo. Ohrazuji se tedy proti nařčení Evropských hodnot a opakovaně je žádám o doložení těchto tvrzení, která považuji za lži, záměrné a obludně nebezpečné. Evropské hodnoty vnášejí do veřejnosti nenávist podobnou ‚třídnímu boji‘ a sledují tím svůj vlastní profánní cíl: Koláře na Hradě,“ tvrdí mediální analytik.
Ing. Miloš Zeman
Druhé dnešní téma s prvním velmi úzce souvisí. „Ministryně školství Valachová předložila návrh na realizaci jakési osvětové ideologické instituce jménem Dům demokracie. Má jít zřejmě o školící zařízení, kde se budou občané od útlého školního věku po zralou dospělost zdokonalovat v tom, jak rozumět pojmu demokracie, jak být lepšími, aktivnějšími občany. Pokud to někomu připomene institut zvaný VUML, Večerní univerzitu marxismu-leninismu, z časů normalizace, je na správné adrese. Zcela zjevně jde o vytvoření instituce, která má zajistit plošnou indoktrinaci obyvatelstva jediným povoleným názorem na svět a – nejen evropské – hodnoty v něm. To je jedna stránka celé věci. Ta politická. Zajistíme, aby občan byl ‚proškolený‘, a tedy poslušný. Aby se v něm dobře a hlavně trvale uhnízdil strach z toho mít vlastní názor, nebo ho alespoň veřejně vyjevovat,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Ministryně školství chystá kšeft pro vykuky typu Jandy
Doporučuje proto vzpomenout si na 70. a 80. léta minulého století. „Doma se říkalo černá a ve škole či na pracovišti bílá. Stačilo to nepoplést, a občan měl od režimu pokoj. To je evidentně cíl i této iniciativy. Má však ještě jeden cíl, který je méně viditelný, avšak zřejmý. Jak uvádějí úterní Lidové noviny, v materiálu ministryně školství se výslovně počítá s tím, že se řada činnosti ‚DUMLU‘ bude outsourcovat na neziskové organizace. Nepochybně jednou z prvních takových bude spolek Evropské hodnoty. Takže výsledek je jasný. Nejen že se budou ideologicky manipulovat a obrábět či hoblovat názory veřejnosti, de facto pod pohrůžkou různých existenčních rizik, ale ještě navíc to bude prima kšeft pro vykuky typu Jakuba Jandy,“ poukazuje mediální odborník na to, jak návrh ministryně školství přinese naprosto zbytečné vyhazování peněz, které přihraje neziskovkám.
Vzpomíná si, že to byl Václav Klaus, který už před řadou let přivedl na svět neologismus „NGOismus“. „A varoval před tím, že demokratické instituce, založené na volebních mandátech, budou postupně nahrazovány nátlakovými spolky ze sféry tzv. občanské společnosti. Měl pravdu, a měl ji o řadu let dřív, než se to doopravdy začalo stávat skutečností. Klausova politická prozíravost je obdivuhodná, stejně jako ‚obdivuhodná‘ je naše ignorance vůči takovým varováním. Tím, že jsme si zvolili do čela státu lidi typu Dienstbiera či Valachové, otevřeli jsme dokořán dveře naplno bujícímu a velice agresivnímu NGOismu,“ konstatuje Petr Žantovský.
Zvolení Dienstbiera a jemu podobných bylo atentátem na demokracii
Jediná, avšak velice truchlivá útěcha je v tom, že jsme si tu polízanici svou volební slepotou zavinili sami. „Spáchali jsme kolektivní atentát na demokracii. À propos, o tom, že časy se aspoň v médiích trochu mění, občas i k lepšímu, svědčí výtečný komentář Martina Zvěřiny rovněž v úterních Lidových novinách. Nese název ‚Ministerstvo dobra‘ a je výsledkem velice rozumného zamyšlení nad danou věcí. Možná, že čím víc hloupí politici a NGOisté tlačí na pilu, tím víc otevírají určité části novinářské obce oči: vždyť oni přece budou první, kdo úsilí ‚ministerstva dobra‘ odnesou na vlastní kůži. Je dobré vědět, že si to aspoň někteří uvědomují, neboť v tom se skrývá naděje, že není všechno ještě úplně prohráno,“ myslí si mediální analytik.
A i v závěru dnešního ohlédnutí za mediálními zajímavostmi uplynulého týdne zůstane u denního tisku. „V MF Dnes jsem našel jeden mimořádný výkon, jde o úterní komentář Vojtěcha Varyše. Autor se zabývá ‚kauzou‘ Martina Konvičky s jeho nepříliš vydařeným happeningem na téma Islámský stát na Staroměstském náměstí a ve vedlejší linii zmiňuje Nohavicovu písňovou satiru de facto na stejné téma. Varyš velice trefně konstatuje, že kdyby Konvička protestoval proti Zemanovi, byl by z něj mediální hrdina a kabrňák, ale protože protestuje proti muslimům, je mu nasazena psí hlava,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Za trenýrky nad Hradem jsou hrdinové, Konvička na velbloudu je zloduch
Doporučuje ponechat stranou, zda happening docenta působícího na Jihočeské univerzitě, jenž je znám jako protiislámský politický aktivista, byl, nebo nebyl namístě, zda byl, či nebyl pod mezí vkusu či vhodnosti. „To není podstatné. Varyš zcela přesně srovnává se skupinou Ztohoven, která ukradla prezidentskou standartu a byla soudem osvobozena. Dodávám: navzdory tomu, že došlo ke škodě materiálně v řádu desítek tisíc a morálně bez možného vyčíslení. Přitom ‚vtipnost‘ trenýrek nad Hradem a Konvičky na velbloudu si nijak nezadá. Ale Ztohoven jsou hrdinové a Konvička je zloduch,“ poukazuje mediální odborník na hodící se dvojí metr.
Zaujalo ho, že Vojtěch Varyš také glosuje zpochybňování docenta Konvičky jako vědce. „Připomíná totiž, že jedna věc je občanský názor jedince a jiná věc je jeho odborná způsobilost a zásluhy. Podobně je to i u umělců. Dílo je věc jedna a individuální osudy věc druhá, která nemusí být absolutně v souladu. To bychom museli navždy proklít Louise Ferdinanda Célina, Knuta Hamsuna, André Gida a další velikány světové literatury. Jak zpívá právě Nohavica v jedné méně známé písni: ‚Každý si nese své břímě‘,“ poznamenává Petr Žantovský.
Morálku má každý uvnitř, nepotřebuje zpěváky ani vysokoškolské učitele
Úplně pro každého to však platit nemusí. „Potíž je v tom, že primitivní kritikové těch, kdo něco dokázali – ve vědě či umění – obyčejně sami nedokázali nic, a proto si vlastně ani nestačili na žádné břímě sáhnout. Břímě je totiž nedílnou součástí talentu a schopností. Je to totiž břímě nejtěžší: břímě pochybností, zda to, co dělám, je správné a dobré. Takové dilema před pistolnickým kritikem nestojí: ten to má jednoduché, jeho názory obvykle vyrábí a spravuje někdo jiný, a on je jenom trousí s větším, či menším smradem po tom božím světě,“ poukazuje mediální analytik.
Myslí si, že tohle všechno vzal Vojtěch Varyš v úvahu, když ve svém komentáři psal tyto věty: „Říkávalo se, že českému národu škodí, že nemá ve svých dějinách žádné hrdiny. Nemyslím si to, spíš ten, kdo hrdiny potřebuje, má nějaký problém. A stejné je to s neustálým hledáním morálních vzorů. Morálku má každý uvnitř, na to nepotřebujeme ani zpěváky, ani vysokoškolské učitele. Ti mají jiné úkoly. A zároveň mají právo na své názory a jejich veřejnou prezentaci, tak jako každý z nás.“ „To jsou zlatá slova,“ uzavírá Petr Žantovský své pravidelné mediální hodnocení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
