Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
Že si lidé připlatí, jelikož sice nebudou platit samotnou emisní povolenku, avšak její cena se samozřejmě promítne do cen paliv a ty tak zdraží, přiznává i samotné Ministerstvo životního prostředí. „Povolenky budou platit dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce, nikoliv domácnosti a koncoví zákazníci. Projeví se to v cenách fosilních paliv, tedy i pohonných hmot,“ přiznala pro Právo mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.
Připojila navíc lidem doporučení, že pokud se chtějí zdražování vytápění a dopravy vyhnout, mají si najít bezemisní alternativu, jelikož té se dle ní cena povolenky nedotkne, ať bude jakkoli vysoká.
Pokud se tak budou chtít lidé vyhnout zdražování benzínu a nafty, budou si muset připlatit za změnu vytápění či si pořídit elektromobil, který je v současné době v porovnání s konvenčními vozy – při nákupu bez dotací – mnohem dražší a nákup výhodných ojetých elektrovozů je po několika letech kvůli životnosti baterií spíše raritou. Je tak otázkou, zdali tato technologie udělá v následujících pěti letech takový skok, aby se do té doby tyto problémy minimalizovaly. Někteří lidé budou muset kvůli finančnímu zatížení osobní dopravy následkem zelených plánů EU upustit od vlastnictví vlastního vozu.
Přestože mluvčí rezortu tvrdí, že se nový systém emisních povolenek „projeví v cenách fosilních paliv, tedy i pohonných hmot“, sám ministr předtím tvrdil, že „to neznamená“, že „vytápění a doprava budou dražší“.
3/4 Systém se bude vztahovat i na vytápění a dopravu.
— Marian Jurečka (@MJureka) December 18, 2022
NEZNAMENÁ to ale, že vytápění a doprava budou dražší!
Cílem směrnice je přejít na čisté alternativy fosilních paliv.
NEZNAMENÁ to ani to, že majitelé aut a domácích kotlů budou muset s povolenkami obchodovat.
Dohoda o zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami z nedělního rána má do poloviny století přivést Evropskou unii a její země do „uhlíkově neutrální“ budoucnosti a unie prostřednictvím ní bude zvyšovat tempo snižování emisí skrze povolenkový systém dopadající například na energetické firmy vyrábějící elektřinu.
K redukci emisí má zásadně přispět i postupné snižování počtu povolenek na trhu či rušení bezplatných certifikátů, jejichž omezování začne v roce 2026. Od roku 2024 by měl počet povolenek klesat o 4,3 procenta ročně, od roku 2028 do roku 2030 pak o 4,4 procenta. Emise z vytápění budov a silniční dopravy mají být v rámci nového povolenkového systému zpoplatněny od roku 2027.
České předsednictví dohodu, která povede ke zdražování paliv a tepla Evropanům, mohutně oslavuje.
#ENVI | ?? Závěrečná trialogová DOHODA! ??
— EU2022_CZ (@EU2022_CZ) December 18, 2022
???? předsednictví dosáhlo předběžné politické dohody mezi @EUCouncil and @Europarl_CZ k hlavním návrhům #FitFor55: systému EU pro obchodování s emisemi a sociálnímu klimatickému fondu.#ETS #SCF #CZPRES
Více ??https://t.co/JAMH3WOiuC pic.twitter.com/HtLKkCNmYk
Nadšení neskrývá ani ministr práce, životního prostředí a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Je důležité, že se podařilo shodu nalézt, protože klimatická změna nepočká a jsme v situaci, kdy máme obrovskou zodpovědnost za to, co tady zanecháme našim dětem,“ ocenil, že se při unijním jednání podařilo na dohodě, která bude znamenat zdražování paliv pro spotřebitele, domluvit.
„Dohoda o systému EU pro obchodování s emisemi a Sociálním fondu pro klimatická opatření představuje vítězství pro klima i pro evropskou politiku v oblasti klimatu. Díky ní budeme moci v hlavních odvětvích ekonomiky splnit klimatické cíle a zároveň zajistit, aby se nejzranitelnějším občanům a mikropodnikům při klimatické transformaci dostalo účinné podpory. Můžeme teď s jistotou říci, že EU díky této ambiciózní legislativě dostála svým slibům a dostala se celosvětově na přední místo v boji proti změně klimatu,“ dodal též.
Jurečka míní, že se nejzranitelnější domácnosti kvůli „zdražování za klima“ do problémů nedostanou, jelikož tomu zabrání přerozdělování financí skrze Sociálně klimatický fond, který začne fungovat od roku 2026 a zaměří se na sociálně zranitelné skupiny lidí a domácnosti, které tak prý dle něj „budou schopné zvládnout tato opatření a uskutečnit investice do svých domovů nebo mobility“.
„Cena za přechod k čistým energiím je pořád nízká proti tomu, co hrozí, pokud by klimatická opatření nebyla dostatečná. Změna klimatu ohrožuje především nejchudší skupiny obyvatel a na ty se musíme zaměřit. Sociální klimatický fond umožní i přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a malým podnikům. Jsem velmi rád, že se nám podařilo navýšit celkový objem fondu z 59 na 65 miliard eur,“ uvedl ministr Jurečka a poukázal na příjmy státního rozpočtu ze systému emisních povolenek, jež má dle něj rozpočtu přinést 50 miliard korun. Z celkového rozpočtu Sociálního klimatického fondu půjde více než 50 miliard korun nízkopříjmovým domácnostem.
Ing. Marian Jurečka
Bližší parametry nároku na tento příspěvek není znám, je tak zatím nejisté, kdo bude mezi nízkopříjmové domácnosti spadat a kteří spotřebitelé budou muset platit za zdražené vytápění i paliva bez nároku na jakékoli přerozdělené finance.
Nový systém emisních povolenek kritizovali opoziční politici a dokonce někteří ekologičtí aktivisté.
Odmítavý postoj však vyjádřil též senátor ODS Jiří Oberfalzer. „Jen taková říše dobra, jakou je EU, dokáže v čase krize ještě více uměle prodražit energie,“ spustil senátor zostra k EU.
Kritiku připojil i senátor Zdeněk Hraba. „V situaci, ve které se nacházíme, mi to přijde jako obrovská hloupost,“ komentoval s tím, že jde o „špatný kompromis“ a že již „poslední rok ukázal, že je čas se vykašlat na budovatelské klimatické proklamace - ve kterých nejde mnohdy o nic jiného, než o snahu některých protlačit svůj pohled na svět - a začít se chovat pragmaticky“.
Nejen poslední rok ukázal, že je čas se vykašlat na budovatelské klimatické proklamace - ve kterých nejde mnohdy o nic jiného, než o snahu některých protlačit svůj pohled na svět - a začít se chovat pragmaticky:
— Zdeněk Hraba (@hraba_z) December 21, 2022
„Pozastavit či úplně zrušit emisní povolenky, naplno využívat současné zdroje a rychle inovovat, abychom mohli pozvolně přejít na nové zdroje energie,“ uvedl svůj pohled.
pozastavit či úplně zrušit emisní povolenky, naplno využívat současné zdroje a rychle inovovat, abychom mohli pozvolně přejít na nové zdroje energie.
— Zdeněk Hraba (@hraba_z) December 21, 2022
Vlády premiéra Petra Fialy (ODS) se však zastal, jelikož ta prý není dostatečně dlouho ve funkci, aby věc dokázala ovlivnit.
Jen dodám, že dle slov pana premiéra měla vláda jen omezené možnosti vyjednávání vzhledem k tomu, že se vyjednávání vedla již delší dobu, než je současná vláda ve funkci.
— Zdeněk Hraba (@hraba_z) December 21, 2022
Podobná slova jako Hraba volí i někteří experti. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček pro Právo řekl, že jde o „velice špatné rozhodnutí“. „Spíše se domnívám, že by v současnosti mělo být obchodování s povolenkami pozastaveno. Ukazuje se, že to prodražuje klíčové statky, a v případě, že jej budeme dále rozšiřovat, hrozí, že i v nových odvětvích vyvoláme zbytečné inflační tlaky,“ komentoval.
„Nic revolučního se neodehrálo. Překvapivé snad je jen to, že známý harmonogram nenaznal žádných změn ve světle nové energetické situace na příští léta,“ komentoval pak pro Právo hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Ekonom Lukáš Kovanda pak upozornil, že příslušné náklady zelené politiky EU dopadají jak na domácnosti, tak zejména na podniky EU, jimž snižují konkurenceschopnost v globálním měřítku a může tak ve středně až dlouhodobém horizontu hrozit ztráta pracovních míst v EU a „další s tím spjaté neblahé ekonomické a sociální dopady, které nebude s to nově zřízený klimatický fond mírnit dostatečně“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
datum
