Tolik si vezme Tesco, tolik Kaufland, Lidl, PENNY, BILLA... Čísla nejsou hezká

24.01.2024 18:10

U rostoucích cen potravin a porovnání se sousedními zeměmi se častokrát hovoří o tom, nakolik tuto situaci u nás ovlivňují velké obchodní řetězce. Podle studie ekonomů z Mendelovy univerzity v Brně u nás šestice největších firem ovládá 75 % trhu s prodejem potravin a zvládají zvyšovat obchodní marži i obchodní přirážku. Tržby a hrubý zisk největších společností mezi lety 2005 a 2021 rostly rychleji než inflace a největším firmám pak tržby dokonce vzrostly víc než dvojnásobně.

Tolik si vezme Tesco, tolik Kaufland, Lidl, PENNY, BILLA... Čísla nejsou hezká
Foto: Hans Štembera
Popisek: Supermarket, ilustrační foto

Anketa

Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?

hlasovalo: 31269 lidí
Že jsou potraviny levnější v zahraničí než u nás a vyplatí se jet za jejich nákupy i do Německa, si v loňském roce povšiml už i český premiér Petr Fiala (ODS), jenž se vypravil na nákup do sousedního Bavorska a zjistil, že se stejné potraviny prodávají jen pár kilometrů od našich hranic za mnohem méně.

„Prakticky totožné výrobky od stejných producentů, od stejných výrobců, jsou prostě v Česku dražší, a navíc se zdá, že v Německu mají větší balení,“ zjistil Fiala v loňském listopadu.

Důvody, proč je u nás mnohem dráž než v zahraničí, se pak častokrát stáčely k otázce, nakolik je za tím většinové postavení hrstky obchodů. Že je problém v tomto místě, zaznívalo například od Pirátů, kteří míní, že je třeba reforma antimonopolního úřadu a podobný pohled na to mají i někteří další poslanci vládní koalice. „Za vysokými cenami potravin je monopolizovaný trh od surovin po prodej,“ řekl v prosinci pro Novinky.cz poslanec STAN Ondřej Lochman s tím, že by vláda měla podporovat menší výrobce proti velkým, a tím pomoci k jejich větší konkurenceschopnosti.

Naopak podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je trh s potravinami u nás konkurenční dost a pro další obchody, jako je polská Biedronka, už tu prý „není místo“. „V Česku nic nepostavíte. Neexistuje způsob, jak by tady Biedronka mohla postavit 300 nebo 400 obchodů. Povolit psí boudu trvá pět let. Museli by někoho dostatečně velkého koupit,“ uvedl pro SZ Byznys a doplnil, že tu nepůsobí diskonty, které by tlačily ceny dolů z důvodu, že „Češi mají jinou kulturu nakupování“.

Podle studie odborníků z Provozně ekonomické fakulty z Mendelovy univerzity v Brně však český maloobchodní prodej potravin ovládá šest největších firem, které si drží 75 % tržního podílu a český maloobchodní trh lze označit coby asymetrický oligopol.

„Český maloobchodní trh lze charakterizovat jako asymetrický oligopol, což znamená, že několik velkých firem má výraznou převahu nad ostatními konkurenty,“ uvedl ke zjištěním studie, která vznikla ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Michal Mádr z Ústavu ekonomie Provozně ekonomické fakulty. 75 % celkového objemu prodeje potravin na trhu v Česku totiž drží Albert, Globus, Makro, REWE Group (Billa, Penny), Schwarz-Gruppe (Kaufland, Lidl) a Tesco.

Tržní koncentrace má být u nás dle Mádra vyšší než v Maďarsku a v Polsku, ale i nižší než v Rakousku a Slovensku a velcí hráči u nás v posledních letech posílili. „Obecně všechny trhy napříč odvětvími směřují k tomu, že je několik významných firem, které postupně získávají významnější postavení na úkor slabších konkurentů,“ uvedl Mádr.

A jak se české supermarkety v posledních letech měly? Studie zjistila, že jim rostla jak obchodní marže, tak i přirážka. „Rozdíl mezi tím, za kolik firmy nakoupily a za kolik prodaly, tedy obchodní marže, se postupem času zvyšoval. V této souvislosti rostla také obchodní přirážka vyjadřující, kolik si firmy k nákupní ceně přirazily. Průměrná úroveň obchodní marže a obchodní přirážky rostla zejména mezi roky 2015 až 2021,“ komentoval to za autory Radek Náplava z Ústavu ekonomie PEF Mendelovy univerzity. Ačkoli například tržní podíl Globusu neustále klesá, jeho obchodní marže stále roste. Podíl společnosti Makro na trhu rovněž klesá, ale její obchodní marže se udržuje na přibližně podobné úrovni.

Vývoj přirážky obchodních řetězců:

„Za sledované období vzrostly největším firmám tržby víc než dvojnásobně, hrubé zisky vzrostly téměř pětinásobně, zatímco cenová hladina měřena indexem spotřebitelských cen vzrostla o 36,5 %,“ komentoval Náplava. Studie tak mimo růstu marží ukazuje i na nárůst agregovaných hrubých zisků.

Souhrnný hrubý zisk obchodních řetězců v miliardách Kč:



Data, na základě nichž byla tato studie provedena, pocházela z let 2005 až 2021 a zahrnovala celkem 32 firem, které prodávají potraviny.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

jak je to možné? , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusevipera , 24.01.2024 18:20:59
signalista hlásil, že ceny konečně klesly, o což se zasloužila jeho vláda. Sežerte si to, strano a vládo.

|  10 |  0

Další články z rubriky

„Jak je sama doma, neskončí to dobře.“ Holec vytáhl na Černochovou ostrou munici

14:04 „Jak je sama doma, neskončí to dobře.“ Holec vytáhl na Černochovou ostrou munici

O průzkumech veřejného mínění, ale i o ministryni obrany Janě Černochové (ODS) mluvili v pořadu Podt…