Jako evangelický farář Miloš Rejchrt zastává názor, že církevní představitelé by se neměli účastnit idealizování známých osobností. „To, že je člověk špička v nějakém oboru a je slavný, neznamená, že máme přestat myslet na jiné lidi, kteří jsou v něčem dobří, ale nikdo je nezná,“ řekl Rejchrt v rozhovoru na Českém rozhlasu.
Současná situace kolem dvou pohřbů se státními poctami v případě Karla Gotta a Vlasty Chramostové mu přijde přehnaná. „Pohřeb se státními poctami bych nedělal nikomu, pohřeb má být záležitost lidí, kteří měli dotyčného rádi a potřebují se s ním rozloučit. Takové pohřby se státními poctami akorát vytvářejí z lidí ikony a modly a kult osobnosti,“ má jasno Rejchrt s tím, že v případě Vlasty Chramostové by mělo rozloučení učinit Národní divadlo a někteří státníci by mohli dorazit třeba tam.
V případě Vlasty Chramostové ale snahy o pohřeb se státními poctami v zásadě schvaluje. „Potěšilo mě a dojalo a povzbudilo, že udala sama sebe a přiznala svou minulost a učinila veřejnou zpověď. Tak silné přiznání se u nás neobjevilo, nebo nebylo tak zpopularizováno. V tomto se ona opravdu zasloužila o stát. Že dala lidem příklad a ukázala, že se musí bojovat s pokušením,“ vysvětluje svůj pohled bývalý mluvčí Charty 77.
Zatímco idealizování života Karla Gotta považuje Rejchrt za špatné. „Posmrtný kult ‚zlatého slavíka‘ vede k tomu, že všechno, co dělal, dělal vlastně dobře, nejen to zpívání. Ale já nezapomenu jeho naprosto trapný projev k chartistům, když tehdy hovořil v Národním divadle s tím svým velkým úsměvem,“ nešetřil kritikou na stranu Gotta Rejchrt.
„Jeho písničky nám měly vlévat radost do žil, ale jen do té míry, do které to režim dovolil. Takže píseň ‚Kávu si osladím o trochu víc‘ mě tehdy dost pronásledovala, valila se do nás ze všech stran, já konkrétně jsem to slýchával z rádia v kotelně, kde jsem musel pracovat,“ přidal svoji vzpomínku na doby komunismu.
Na případu vlastní sebereflexe Vlasty Chramostové a idealizace života Karla Gotta mu dle svých slov vadí fakt, že k němu přispívá i nejvyšší český římsko-katolický představitel. „Kardinál Duka tomu, bohužel, napomáhá, protože přikrývá špatné činy minulosti. V případě Gotta řekl, že rozdával radost, a to se podle mě nesmí dělat z někoho skoro světce jen proto, že skvěle zpíval, a dělat mu zvláštní zádušní mši v katedrále, to je přehnané a je to špatně,“ rozčílil se evangelický farář.
V případě kardinála Duky to podle něj může být snaha pohybovat se v okruhu s papaláši. „Jako církevní papaláš si může užívat setkávání s ostatními papaláši, takové to ‚já pán, ty pán‘,“ řekl Rejchrt a dodal, že mnohem více se mu líbil přístup předchozího kardinála Miloslava Vlka. „Mnozí s tím bojovali a dokázali tomu odolat, například kardinál Vlk, který před lety vyzýval, aby církevní představitelé nechodili na Hrad, kde zrovna kardinál Duka dostával vyznamenání, Řád bílého lva,“ zavzpomínal Rejchrt.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
