Co říkáte na aktivity Turecka, coby člena NATO, na území Sýrie. Není to jiskra dalšího konfliktu v celém regionu?
Začnu od druhé části vaši otázky a řeknu, že je to mnohem víc nežli jiskra dalšího konfliktu. Je to v podstatě zásadní akt agrese ze strany Turecka, namířený především proti kurdskému obyvatelstvu na severu Sýrie a proti kurdské věci obecně, pod záminkou boje proti milicím PYD, které jsou hlavní složkou syrských demokratických sil. Turecko v čele s Erdoganem považují syrské demokratické síly obecně a kurdské oddíly v nich zvlášť za teroristické, protože je obviňují ze spojenectví s PKK. Skutečný cíl této turecké agrese však je, zabránit vzniku jakékoli kurdské samosprávy v sousedství s kurdskou oblasti na jihovýchodě Turecka. Turecko hlásilo, že hodlá vytvořit „bezpečnostní zónu“, do které chce přesídlit až dva milióny syrských uprchlíků arabské národnosti, což představuje obrovskou demografickou změnu pro tuto oblast a zakládá na dlouhotrvající konflikt.
Turecko, s vědomím své důležitosti jako člen NATO vlastnící druhou nejsilnější armádu, využívá své členství v tomto paktu, aby umlčelo jakékoli náznaky nesouhlasu s jeho invazí ze strany ostatních členů paktu. A zdá se, že ani nemusí v tomto ohledu vyvíjet žádné velké úsilí, poněvadž k této invazi muselo mít souhlas především USA, které několik dní předtím stáhly své vojáky z oblasti.
„Jde“ Turecko podle vás výhradně proti Kurdům? Představují Kurdové skutečnou hrozbu pro Turecko, aby se muselo takto vojensky proti nim zasahovat?.
Ano, Turecko jde skutečně a výhradně proti Kurdům, přestože ze strany syrských Kurdů nevyplývají žádná bezpečnostní rizika vůči Turecku. Obavy Turecka vyplývají z nedemokratické podstaty režimu, který mimo jiné diskriminuje a utlačuje kurdské etnikum a upírá mu právo na sebeurčení. V Turecku žije polovina všech Kurdů na světě, jedná se tedy o 15 miliónů a možná i víc. Z toho důvodu je Turecko klíčovou zemí v kurdské otázce, a bohužel je to země, která nechce uznat etnická práva Kurdů a nechce, aby se Kurdům dostalo více prostoru a práv v sousedních státech.
Fotogalerie: - Sýrie před 20 lety
Jak byste hodnotil postoj amerického prezidenta Trumpa v tomto konfliktu?
Dle mého názoru, prezident Trump neměl příliš na vybranou. On vždy hlásá, že bude prosazovat zájmy USA především. Zájmy USA v tomto případě velí k postoji, který byl učiněn. To, že je to amorální, je druhou stranou věci. Ano, je to amorální, jelikož Kurdové byli v tomto případě spojenci USA a byli nástrojem USA, aby dobyli vítězství nad ISIS.
Kurdové se pochopitelně cítí být zrazeni, a to právem, ale jejich politici a vůdcové nesou určitý podíl viny, jelikož museli vědět, že jejich spojenectví s USA mělo konkrétní cíl a nemohli objektivně předpokládat, že USA dají přednost jim před důležitým členem NATO jako je Turecko.
... a co Evropská unie? Sice vydává prohlášení, ale „skutek utek“...
Evropská unie, a nejen v tomto případě, hraje druhé housle. Evropská unie nemá zdaleka takovou politickou roli, jakou by mohla mít adekvátně své ekonomické váze a svému potenciálu. Navíc EU je zranitelnější v otázce uprchlíků, kterou pan Erdogan hrozí, kdyby mu Evropská unie nešla na ruku.
Psali jsme:
Proč Asad a Damašek nebrání svoje území? Je tam nějaká neventilovaná dohoda, třeba ještě s Ruskem?
Asad o toto území přišel již dávno. Kontrolu nad tím územím měly jak ISIS a opoziční povstalci na straně jedné, tak i syrské demokratické síly a kurdské milice na straně druhé. Když jednotky ISIS byly poraženy, tak na místě Islámského státu stála mezinárodní koalice a především USA.
Asad, byť by určitě chtěl vydobýt kontrolu nad veškerým syrským územím, tak ale nedovolí si atakovat území pod kontrolou USA. Myslím, že ani Rusové by mu takový atak neradili.
Teď se situace změnila, kurdské milice se na Asada obrátily a požádaly o intervenci syrské armády na jejich pomoc a obranu. Syrská armáda postupuje na sever k tureckým hranicím, ale zatím ne do přímého střetu s tureckými jednotkami.
Toto vše spíše naznačuje, že se to děje podle nějakého scénáře, který by mohl vycházet z dohod mezi Moskvou a Ankarou. Ale i přesto nemohu vyloučit i možný přímý střet mezi syrskou a tureckou armádou, budou-li dohody překročeny na jedné či na obou stranách.
Co říkáte na to, že se Turci „strefili“ do míst, kde jsou pochytáni a vězněni nebezpeční členové Islámského státu? Vzpomínám na kdysi zmiňované kolony cisteren s ropou, které Daeš nebo jiné skupiny ze syrského území prodávaly do Turecka...
Jsem toho názoru, že bez přispění Turecka by Islámský stát ani neexistoval. Vždyť desetitisíce islámských radikálů ze všech koutů světa proudily do Sýrie a potažmo do Islámského státu přes Turecko. A když existoval Islámský stát u jižních hranic, Turecko, jak zmiňujete, s ním obchodovalo a nemělo potřebu tam vyslat své vojáky. Turecko hrálo klíčovou roli v celé syrské občanské válce a nelze, bohužel, o této roli říci nic moc pozitivního.
I tento postoj Turecka je veden zájmy tureckého islamistického vedení, které mělo zájem v islamizaci a militarizaci syrské opozice, což vedlo k té nevídané syrské tragédii.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
