„Internet je obrovský zdroj informací. Dnes máme tolik informací, že je někdy problém se v nich úplně dobře vyznat, protože je tu spousta dezinformací schválně a spousta z nich je z blbosti,“ uvedl bezpečnostní expert.
V posledních dvou letech svět čelí obrovské vlně strachu; nejdřív jej vyvolala covidová pandemie, nyní je zde rusko-ukrajinský konflikt, který děsí svou blízkostí k našim hranicím. Spolu s tím se svět ocitá i ve válce dezinformační.
Šándor proto radí občanům, jak a kdy zapínat kritické myšlení k rozpoznávání faktů a lží. „Platí, že čím méně o problému víte, tím více jste náchylní věřit blbosti,“ zmínil předně obecný návod.
Znepokojuje ho, že řada lidí se dnes ani nenamáhá ověřovat si zdroje a pravost informací. „Nesnaží se hledat a ověřovat si informace. Pokud informaci přinese pouze jeden zdroj, nebo odzdrojována vůbec není, je velká pravděpodobnost, že jde o nějaký fejk,“ doplnil.
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Za problematické považuje utváření si názoru podle headlinů, tedy z úderných krátkých titulků. „Lidem stačí informace z názvu článku, z toho si dělají často názory.“ Napovídá mu to jeho osobní zkušenost, když publikuje svůj komentář a lidé v diskusi reagují pouze na titulek. „Novináři chtějí přece přitáhnout právě tím titulkem,“ dodává. Nehledě na to, že v Česku chybí schopnost politiků tuto problematiku nějak více vysvětlovat a přibližovat.
Ovšem to nejhorší je, že některá média a politici mívají tendenci nám předkládat pouze jednu pravdu. „Té pravdy, která se hodí, se chopí média a hrají tuto pravdu. A ti, kteří mají názor jiný, co se nehodí do toho mainstreamu, jsou dáni bokem,“ připomíná Šándor.
„Historie přitom už kolikrát ukázala, že pravdu měla ona menšina, ne ta většina,“ upozorňuje generál v záloze. „Je to problém, a když do něj přijde ten zmiňovaný strach, že nemáme kontrolu nad svým životem, to řadu lidi pak determinuje v přístupu k těm informacím. Oni si do toho narativu, který si ve strachu vytvořili, pak natahují zprávy, které jim jejich názor podpoří,“ řekl, že v takovém případě kritické myšlení nedostává téměř žádný prostor.
Zmínil konkrétně případy, třeba teroristický útok z 11. září 2001 a další: „Podívejte, kolik lidí stále věří tomu, že si Američani sami shodili dvojčata, kolik je teorií spiknutí, jak se sále omílá vražda Johna F. Kennedyho.“
Stranou proto nemohlo zůstat ani blokování alternativních či tzv. dezinformačních webů kvůli ruskému vojenskému ataku vůči Ukrajině, což Šándor nevyhodnocuje vůbec pozitivně.
„Vypínat weby nepovažuji za správný krok,“ řekl důrazně s vážnou tváří. „Já jsem z generace lidí, kteří zažili, když se říkalo, co je pravda, co se říkat smí, a co ne. Cítím to velmi, velmi znepokojivě a nebezpečně. Prostě vůči dezinformacím se má bojovat informacemi, vysvětlováním. Zajímalo by mě, co tohle vyvolalo za odezvu v lidech, kteří na tyto vypnuté weby chodili. Určitě jim to neřeklo, že to vypnuli k jejich dobru, aby nečetli pitomosti, to si jako fakt nemyslím,“ pousmál se Šándor trpce.
Žádný zásah ze strany vlády podle něj nemůže zamezit tomu, že zde bude vždy skupina lidí, kteří si budou myslet něco jiného. „Nehledě na to, že máme Listinu základních práv a svobod, která garantuje svobodu projevu, že? Ústavu by měl vykládat Ústavní soud, nikoliv vláda,“ řekl k vypínání některých českých internetových serverů.
Dnes, jak bylo řečeno, víc než covid živí strach lidi válka na východ od nás. Šándor ocenil, že premiér Petr Fiala na začátku konfliktu vzkázal lidem, že jsou v bezpečí, ovšem vyčítá mu, že tak nečiní častěji. „Opravdu bych čekal, že to bude říkat častěji. Média jedou 24/7 záběry války na Ukrajině, kde dominují záběry zabitých civilistů a dětí. Vidíme i proudy běženců. Je potřeba ty lidi více utěšovat!“ řekl.
I jeho prý lidé oslovují s nadějí, že uslyší slova útěchy. „A já to tak dělám, říkám jim, že jsou v bezpečí, že se nemusí stěhovat do Peru, nemusí hloubit bunkry. Ta situace zdaleka taková není,“ reagoval na silnou masírku z médií, která lidem značně narušuje psychiku. „Média do toho prostě buší. Člověk, který ‚má chuť‘ se bát, si to prostě pustí, je to příliš mnoho. Psychika lidi je narušená, poznamenaná strachem z covidu,“ hovořil o škodlivé kontinuální obavě, že jim něco může vzít v podstatě život.
„Když se poučíme z té chyby, která nás dostala do té války, které jsme se mohli vyhnout, tak není velký důvod obávat se, že by Rusko chtělo bojovat se Severoatlantickou aliancí. Moc se mu na Ukrajině nedaří. A Putin ví, že bojovat s Alianci je věc úplně jiná,“ poznamenal bezpečnostní expert.
Jsme svědky naprosto zásadního přenastavení ekonomických, politických a diplomatických vztahů. „To je determinováno těmi sankcemi ze strany Západu a odvetnou reakcí Ruska. Tu determinaci a hloubku bude zároveň určovat faktor, že Rusku nikdo nevěří. A posílí se i nedůvěra Ruska vůči Západu,“ připomněl přímo ekonomickou válku, především ve smyslu přesměrování toků ropy a plynu a dalšího nerostného bohatství, pro které Čína nepochybně ráda otevře svou náruč.
„Otázkou dnes také je, jak ta jednota toho Rusa potrestat dlouho vydrží, až to bude skutečně bolet i nás. To bude velmi zajímavé vidět,“ přemítá dál Šándor nad vývojem události a o dopadech tvrdých protiruských sankcí. „Úplně bych si nevsadil na to, zda se dokážeme udržet jednotní.“
Právě Amerika, USA, totiž bude ta, která nemusí v této souvislosti žít v obavách. „Jediní, kdo na tom neprodělají, jsou totiž Američani. Já se prostě musím ptát, proč jsme na tenhle tlak Spojených států vůči Rusku přes Ukrajinu jako Evropa přistoupili...“ pozastavuje se.
A dodal: „Každý, kdo se na tohle celé bude dívat, ať si položí sám otázku: Byla by Evropa v půlce března 2022 bezpečnější, kdybychom v roce 2008 nepozvali Ukrajinu do aliance, byť to bylo vágní? Já si myslím, že by byla. Že by žádná válka v Gruzii ani na Ukrajině nebyla,“ je přesvědčen Šándor, který si dle svých slov Putina jinak vůbec neidealizuje.
Následně připomněl jednu důležitou věc: „Často se to neříká celé, a pak to dává ten prostor. Putin 25. dubna 2005 řekl, že z hlediska politiky rozpad Sovětského svazu byla katastrofa. Pak dodal, že z pohledu historie Ruské federace 25 milionů Rusů se najednou ocitlo mimo území Ruské federace a téměř 50 procent průmyslu Sovětského svazu se ocitl mimo hranice Ruské federace. Takhle, když si tu větu celou řeknete, tak má jiný význam. Nemůžete ji pak interpretovat tak, že když to byla taková katastrofa, tak je cílem ruského bohatýra z Kremlu vrátit to zpátky,“ zdůraznil Šándor.
Rusko chce mít okolo sebe země, které nebudou nepřátelské. „Já ani vy si nejsme schopni představit, co to byla druhá světová válka v Rusku. 30 milionů mrtvých, totálně zdevastovaná země. To v nich žije a oni to nebezpečí prostě cítí,“ řekl s tím, že pak je jedno, jestli Alianci vnímalo Rusko jako reálné nebezpečí, nebo jako iracionální. „Samozřejmě to neznamená, že měli začít ten konflikt, to nemohu akceptovat. Ale taková je realita,“ upřesnil svůj postoj.
Spouštěčem všeho podle něj byla neochota Západu jakkoliv vyslyšet bezpečnostní požadavky Ruska jako základu k debatě o zachování míru v Evropě. „Bylo to selhání diplomacie. Nemůže jim přece Západ říkat, že na to kašle a bude si to dělat, jak chce. Nemůžete se k jaderné velmoci stavět tak, že vás nezajímá, co chtějí,“ připomněl Šándor, že každá velmoc je logicky nervózní, když se k jejím hranicím blíží velmoc druhá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
