„Je, myslím, dobré vyjasnit rozdíl mezi pojmy uprchlík a ekonomický migrant,“ začíná filmař svou úvahu. Uprchlík dle něho znamená postavení neslučitelné s bezpečným životem, kdy je člověk zbaven základních lidských práv na základě národní, etnické, politické či náboženské příslušnosti. Kdy režim v domovské zemi člověka odsuzuje, ostrakizuje, terorizuje nebo zabíjí za politické přesvědčení, rasu, etnickou příslušnost, nebo náboženské vyznání, míní Martínek.
Fotogalerie: - Svíčka pro Václava Havla
„Právo požádat nějakou civilizovanou zemi o ochranu a přijetí a zachránit si tak holý život je nesmírně důležité a my sami máme příklad nad jiné. My sami máme tuto zkušenost. V roce 1939 po obsazení Sudet statisíce našich lidí utíkaly do vnitrozemí před nacistickou mocí a sudeťáckou zvůlí. Uprchlíci,“ přidává lekci z historie a dodává další: „Po roce 1948–1949 k nám přicházeli Řekové, kteří prchali před občanskou válkou. A přicházeli i později. V Řecku panovala zuřivá občanská válka a komunistická vláda poskytla azyl dětem a pak i celým rodinám. Lidem, kteří sem přicházeli bez majetku, často, aby zachránili holou existenci.“
„Tyto lidi, uprchlíky, je třeba chránit. A umět jim poskytnout azyl. Patří to k standardům civilizované země,“ prohlašuje režisér.
Fotogalerie: - Migranti v Bělehradě
„Ekonomický migrant je naproti tomu člověk, který odchází z rodné země z ekonomických důvodů. Anebo také na výzvu cílové země. A jejích politických nebo ekonomických záměrů. Jeho motivací není útěk před ostrakizací nebo politickým a náboženským terorem ze strany místních vlád a politik, ale snaha o zlepšení vlastní ekonomické situace,“ definuje Martínek a přidává příklady: „Ekonomickou motivací byla definována migrantská vlna na přelomu minulého století, kdy do Spojených států odcházely miliony lidí z Evropy a celého světa, s vidinou možností získání lepších ekonomických příležitostí a především možnosti získání půdy. A nádavkem také větší porcí občanských svobod.
To samé platilo i pro Turky přicházející po roce 1961 na základě dohod z Bad Godesbergu do Německa, kdy do země začaly proudit miliony tureckých gastarbeiterů. Důvodem pro tureckou migraci bylo, že německý průmysl, který se po válce takřka zázračně zotavil, potřeboval ruce. Motivací nebyl politický tlak v Turecku, ostrakizace a teror z náboženských nebo etnických důvodů, ale motivací bylo dostat do německých koncernů spoustu levné pracovní síly.“
A přechází do současnosti: „To samé se děje i teď. Jen onen ‚turecký‘ model, jehož kořeny můžeme hledat v německé politice před padesáti lety, se nebude opakovat. Představa, že problémy růstu západních ekonomik vyřeší migrační politika, která Evropu zaplaví miliony ekonomických migrantů, kteří tak jako tak skončí u výrobních linek koncernů, je nesmyslná. Je jiná doba. Přichází robotizace a automatizace a levnou pracovní sílu, schopnou produkovat jednoduché operace, nahradí roboti. K čemu pak budou Německu a dalším rozvinutým ekonomikám miliony lidí, jejichž práci nahradí roboti? Nedává to smysl,“ tvrdí David Martínek. Podle něj to jen zatíží sociální systémy, a jak je prý vidno z dlouhé série násilných incidentů, kulturní rozdíly, normy, rozdílné pojetí práva (šaría) zatíží společnost jen dalšími konflikty a napětím.
Fotogalerie: - Usnesení o migrantech
„Další věcí je, že pod pláštíkem péče o uprchlíky se cynicky realizuje jen tato konkrétní migrační politika. Která NENÍ ve prospěch kultur a struktury západních společností,“ přidává zásadní tvrzení Martínek a dodává: „Přední západní filozofové, sociologové, politologové docházejí ke konstatování, že základem pro fungující společnost jsou jak fungující instituce, tak i identita jednotlivých národů. A budovat identitu národů na základě pomýlených multikulti teorií, na základě jakéhosi míšení kultur a ras je zcestná vize. Národy a jejich kultury se v přirozeném prostředí vyvíjely posledních několik set let a tento dlouhý a velmi složitý, často násilný vývoj umožnil vytvořit společnosti, které fungují. Rozbíjet jej a pokoušet se jej ničit s poukazem na momentální prospěch koncernů a ad hoc pro tyto účely podpořených ‚moderních‘ teorií je nebezpečné a škodlivé.“
„Hlavní problémem a zdrojem nedůvěry vůči vládám na celém Západě v otázce migrace je tak rozdíl mezi proklamacemi a realitou. Za migrační politikou se skrývá tupý ekonomický kalkul. Vycházející ze špatných predikcí. Nástroje, které migrační politiku prosazují, účinně a vytrvale směšují pozici nešťastných uprchlíků ze zemí zasažených konfliktem s normální ekonomickou migrací, jejímž motorem je vize levné a podrobené pracovní síly v továrnách západního světa,“ konstatuje režisér s tím, že tato hra se vytrvale dožaduje soucitu a emocí. „Ale je to jen cynické divadlo, které má vzbuzovat především u vzdělaných lidí potřebnou podporu.“
„Ve skutečnosti hledejte vždy skutečné zájmy. Tato vize, ‚Migrací k prosperitě‘, je špatná. Zastaralá. Pokouší se starými metodami nastartovat nový rozvoj. Dnes už je to jinak. Díky lidem jako Zeman nebo Orbán, kteří se jasně vymezili proti této politice, tzn. těm, kterým je dodnes spíláno, politika doznala určitých korekcí. Ale to nestačí.
Pojďme věci pojmenovávat přesně.
Protože takhle se můžeme posunout dál,“ apeluje Martínek.
Fotogalerie: - Proti imigraci 28. října
A přidává varování, co se může stát, pokud se tak nestane: „Protože nakonec to může dopadnout tak, že samotné koncerny, které jsou dnes už prakticky jedinými zastánci migrační politiky, ponesou zvýšené náklady na nutně zbytnělé sociální systémy. A zaplatí jak zvýšené daně na sociální systémy, tak nakonec i robotizaci, kvůli konkurenci. Tedy, zaplatí dvakrát.“
„Do budoucna budou mít výhodu společnosti a moderní ekonomiky, postavené na automatizaci, robotizaci, nových technologiích, s velmi pečlivě vybalancovanými sociálními systémy. Zevnitř posílené homogenní strukturou společnosti, uznávající stejné nebo podobné hodnoty, kulturu, víru, kde páteř společnosti tvoří kvalitní a moderní instituce, fungující a přehledný právní systém a sounáležitost je vytvářena na základě národní identity,“ zakončuje svou úvahu režisér David Martínek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
