Přestala s tím až ve chvíli, kdy někdo poznamenal, že se to podobá tomu, jak nacisté označovali vězně v koncentračních táborech. Evropané čelí jedné z nejhorších humanitárních krizí, která kontinent zasáhla od druhé světové války. Mnoho z nich přitom vypadá, jako by neviděli, že obrázky z posledních týdnů připomínají to nejčernější období jejich dějin.

Hlubší pravda o Evropě

Ploty s ostnatým drátem vyrostly na hranicích Řecka, Bulharska, Maďarska a Francie. Mnoho politických vůdců ještě přiživuje narůstající nacionalismus tím, že vykresluje migranty jako nebezpečné lidi na okraji společnosti, jejichž cizí kultura a muslimské náboženství by mohly zničit jejich drahocenné tradice.

"Bylo děsivé, když jsem viděl ty snímky, na kterých policie píše lidem na ruce čísla," říká hlavní rabín v Maďarsku Robert Frolich. "Připomnělo mi to Osvětim. A také posílat lidi do vlaku za přítomnosti ozbrojených stráží, aby je odvezli do tábora, kde jsou zavření? Samozřejmě, že mi to připomíná holokaust," pokračoval.

Jak napsal americký deník The New York Times, tato migrační krize není žádnou genocidou. Jde o to, jak na kontinentu registrovat, ubytovat, přesídlit nebo navrátit do vlasti stovky tisíc migrantů a uprchlíků, což je logisticky velmi náročné. Nicméně možná vůbec poprvé od doby, kdy byli Židé pronásledováni nacistickým Německem, se objevilo i tolik fotografií pocházejících z Evropy, na kterých jsou lidé zavíráni do vlaků, děti jsou předávány přes ostnaté dráty a muži ve vojenských uniformách ženou zástupy unavených mužů, žen a dětí.

Tyto fotografie možná zároveň odhalují i hlubší pravdu o Evropě a její na první pohled vypadající nepřipravenosti na krizi: Zatímco tam neustále vychvalují lidská práva a humanismus, zároveň je to místo, jehož mnoho částí odmítá imigraci a rozmanitost. Výsledkem je, že někteří pak reagují způsobem, který připomíná ty nejtemnější doby, které kontinent zažil.