Langr poukazuje na to, že běženci se stávají výnosným obchodním artiklem. „Lidé jako zboží se vedle zbraní, drog a prostituce, stávají nejvýnosnějším podnikáním, a to proto, že je to ‚ušlechtilé‘, ‚neziskové‘ a ‚zadarmo‘,“ uvádí exministr vnitra. K tomu závěru Langer došel tak, že vynásobil celkový počet běženců náklady na zajištění jednoho uprchlíka.

Za této situace máme dle něj dvě varianty – buď to pochopíme a změníme evropský (německý) sociální a azylový systém, postavíme se těm, kdo dodávají běžence (tj. obchodníkům s lidmi) a těm, kde se o dodané „zboží“ starají (tj. NGO), přičemž u toho nepodlehneme srdceryvným příběhům o rodinách, matkách a dětech; a nebo učiníme pravý opak. Budeme jen „užitečnými idioty“, podporujícími organizovaný zločin a zajišťujícími mu jeho zisky v řádech stovek miliard korun.

„A poslouží-li navíc toto ‚ušlechtilé, neziskové a zadarmo podnikání‘ k utuženi panevropské regulace a oslabení role národních států, není překvapením, že jeho hlavními motory jsou Německo a Francie...“ dodává Langer.