Líbil se vám plakát „Putin v pytli na mrtvoly“, který vyvěsil Rakušan?Anketa
Sněmovna daň schválila v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), došlo pouze na jedno technické zpřesnění.
Stanjura později podle ČTK novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií a bude jím financovat i školy a organizace, které spravují obce a kraje.
Krátce po oznámení o schválení daně z neočekávaných zisků, v podobě navrhované Stanjurou, učinil Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského oznámení, že kvůli dani přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí.
Mluvčí EPH Daniel Častvaj pro ČTK uvedl, že je zdanění firem v této podobě nesmyslné a v zahraničí nefunguje. „Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl mluvčí společnosti.
EP Commodities podle Častvaje v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, přestože elektřina vyrobená v Česku tvořila v rámci objemů obchodů firmy podíl asi jedno procento. „Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem,“ uvedl s tím, že holding souhlasí, aby byla část zisků z cen energií, které jsou generovány v českých energetických firmách, využita „na částečné snížení negativních dopadů energetické krize“.
Aktuálně schválená podoba daně však jde v rámci obchodu s energetickými komoditami podle holdingu „výrazně dál, a nedává tak smysl“.
Fotogalerie: - Po hlasování o rozpočtu
„Náš evropský trading se bude proto rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat,“ vzkázala tak firma po sněmovním odklepnutí daně z mimořádných zisků.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
