Na popiskách vystavených fotografií však chyběla důležitá zmínka o britských či amerických bombardovacích svazcích a zájemci se tu dočetli jen o německém bombardování v průběhu války. Mnozí občané tak poukazují na to, proč není zdůrazněno, kdo vlastně na sklonku války v roce 1945 bombardoval plzeňskou Škodovku, hlavní nádraží a další cíle.
Slova typu „zase se o něčem nemůže veřejně hovořit“ zněla jako memento k 71. výročí osvobození. Stejně tak jako postěžování si na neznalou mládež, pro kterou mohlo být přečtení textů zavádějící.
Bez starosti…
Autor výstavy Stanislav Bukovský, který je výtvarným umělcem a keramikem, k tomu pro ParlamentníListy.cz řekl: „Fotky ležely v albu mladé paní Vřešťálové. Jejich autor zemřel v roce 2002. Určitě je za života někomu ukázal, ale ono nikomu ani nepřišlo, že by se z toho dala vytěžit výstava. V Plzni se mnohokrát vystavovaly fotografie, které pořídil špičkový fotograf Mirko Křen. Ty z osvobození jsou za 25 let notoricky známé a jsou dokonalé.“
Podle Bukovského jde o unikát svým příběhem. „Když si mladý patnáctiletý kluk začal dělat album, protože skaut byl zakázaný, tak kluci, kteří měli klubovnu v tom domě Vřešťálových, si dělali skauta tak nějak ‚na černo‘, ilegálně. A shodou okolností ten dům je v epicentru náletu na Plzeň, který se odehrál 18. dubna 1945. A on byl na svůj věk šikovným talentovaným fotografem. Takže fotografoval nálety, jejich dům, klubovnu a když přijeli Američané, tak se s klukama točili kolem nich, kamarádili se s nimi a album končí, že tatínek přišel z kriminálu, kde byl zavřený za Němců, a začal opravovat škody, které byly z toho náletu.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala