Musíte v posledních týdnech šetřit na jídle?Anketa
Že by ruský prezident Putin mohl skutečně rozhodnout o napadení Ukrajiny za pomoci nejen separatistických a hybridních sil, ale i pravidelných jednotek ruské armády, to není podle něj úplně lichá představa. „Putin tentokrát neustoupí,“ zaznělo od něj s tím, že by mohlo dojít i k útoku, který by „pozměnil podobu ukrajinské státnosti“.
Ukrajina dle názoru historika Rusko provokuje už jen tím, že existuje. Upozorňování Ruska na údajné ukrajinské provokace je prý dosti podobné tomu, předcházejícímu druhou světovou válku, a má dle Svobody být jakousi předehrou směrem k veřejnému mínění před vzplanutím válečného konfliktu.
Fotogalerie: - Pěstí do Putina
Prosakování informací o přesunu ruské armádní techniky směrem k ukrajinským hranicím na veřejnost může být prý Putinovým demonstrativním záměrem. Pokud by se však Rusko skutečně připravovalo na útok, větší utajení by prý nebylo příliš snadné.
Motivy Ruska k agresi jsou dle Svobody patrné na první pohled. „Rusko je jednoznačně agresorem, který je motivován frustrací z toho, že Ukrajina, země postsovětského prostoru, kterou pokládá strategicky a hlavně psychologicky za klíčovou, se ubírá samostatným směrem. Za těch 30 let se Rusku nepodařilo, přestože v Kyjevě seděly různé vlády, tento trend zlomit,“ vyjádřil se a ukázal přitom i na revoluci na Majdanu, která přinesla další změny, jež jsou diametrálně odlišné od směřování směrem k Rusku.
Rusko je prý v současnosti „drážděno sovětským snem“. „Jeho zraky jsou upřeny do minulosti; budoucností Ruska je evidentně minulost. Všechny tyto, abych tak řekl, nekrofilní artefakty mobilizují a hrají v té ruské politice obrovskou roli, ale Sovětský svaz se v té své úplné roli jednak vrátit nemůže, a jednak ta rétorická i propagandistická výbava Putinova režimu je spíše jakousi hybriditou mezi sovětismem, bolševismem, carismem a nebojím se říci i fašismem,“ zaznělo.
Fotogalerie: - Putin není náš car
Putinův styl konfrontace prý pomáhá legitimizovat jeho režim v očích „mnoha průměrných Rusů, kteří jsou ze sovětských dob zvyklí na obraznějšího nepřítele, který má stvrzovat jednotu národa a vlasti“.
Na Ruskem podporovanými separatisty v okupovaných částech Ukrajiny je podle historika silná emigrace a „sociální zchátralost“, což urychluje tamní dění zahrnující i masové zločiny. Pokud by se někdy okupované oblasti Ukrajině navrátily, pak prý půjde o zdevastované území a také tamní populace zřejmě, dle názoru ukrajinisty, bude poznamenána „vymýváním mozků“.
Protiukrajinské názory přitom šíří nejen ruská vláda, Svoboda jmenoval, že je šíří často i ruská opozice a liberálové, přičemž vzpomenul i na Alexeje Navalného, jenž se také nechtěl nijak vyjadřovat proti anexi Krymu. V navrácení území by tak Ukrajina neměla příliš doufat ani v případě změn v Kremlu.
Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny
Úvahy o útoku Ruska na větší část ukrajinského území či dokonce na Kyjev jsou podle historika zcela nemyslitelné, jelikož by pak prý jen těžko Rusko dokázalo získaná území udržet a čelit možné následné partyzánské válce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
