V úvodu podotýká, že i kdyby nápadný počet mladých mužů mezi uprchlíky nechtěl nic jiného, než vydělávat peníze a posílat je domů, mohou migranti představovat problém.
Poukazuje na to, že svět dává demokraciím najevo, že si nepřeje, aby své hodnoty považovaly za celosvětově platné a prosazovaly jejich uskutečňování. To je sice legitimní požadavek, ale Západ pak není zodpovědný ani za utrpení a bídu ve světě. „Elita každé země má povinnost starat se o její prospěch. A to, že elity v některých zemích třetího světa tuto povinnost neplní, neznamená, že důsledky mají nést jiné státy,“ uvádí Robejšek.
- Celý text je ZDE
Západ není pohotovostní stanice pro případ, že se někde lidé zabíjejí kvůli pánu bohu
Domnívá se, že to, že jsou západní společnosti úspěšnější než ostatní, souvisí s jejich hodnotovým systémem. „Ale podivná věc. Svět sice odmítá převzít západní hodnoty, a přesto Evropanům vnucuje negativní důsledky selhání hodnot vlastních,“ poznamenává politolog s tím, že Západ ale není příležitostná pohotovostní stanice pro případ, že zase jeden krutovládce padne a druhý ho vystřídá. Nebo když se lidé někde ve světě zabíjejí kvůli pánu bohu.
Robejšek upozorňuje, že většina těch, kteří utíkají před náboženskou válkou nebo útlakem „nějakého potentáta“, tak nečiní výlučně proto, že by byli tak mírumilovní a liberální, nýbrž mnozí také proto, že jsou ve vnitropolitickém střetnutí momentálně slabší.
Je třeba zvažovat, kteří uprchlíci mohou být zdrojem nepořádku, jenž je i u nich doma
Přiznává, že migranti jsou nezřídka v těžké situaci. „Ale jisté je také to, že si ve své zemi nedokázali udělat nebo udržet pořádek. Je proto třeba velice přesně zvažovat, kteří z nich jsou schopní se zapojit do našeho společenského pořádku a kteří mohou být zdrojem podobného nepořádku, jaký je u nich doma,“ varuje.
Přiznává také, že migranti mohou západní společnost také obohacovat. To ale pouze za předpokladu, že se v zásadních věcech přizpůsobí hostitelské zemi. „Mám sice velmi rád tureckou baklavu, ale opravdu ne tolik, že bych byl kvůli ní ochoten žít pod zákonem šaría,“ ilustruje Robejšek svůj názor na poněkud nezvyklém příměru.
Evropané mají jen dvě možnosti. Třetí možnost je vzdát se
Robejšek dochází k závěru, že pokud chtějí Evropané zachovat svůj dosavadní společenský a politický model, mají pouze dvě možnosti.
V případě, že razantně neomezí příliv běženců do Evropy, budou muset selektivně omezit demokratická práva uvnitř evropských států. „Protože jinak dojde ke kolapsu veřejného pořádku a sociálních systémů. Kdo neví, o čem mluvím, ať si zajede na předměstí anglických nebo francouzských velkoměst,“ vysvětluje.
Za pravděpodobnější ale považuje druhou možnost. „Je pouze otázkou času, kdy budou západní vlády nuceny na migraci reagovat podle vzoru ‚pevnost Evropa‘. Hranice sice nemohou být nikdy úplně vodotěsné, ale přístup do evropských zemí bude – i za pomoci nevybíravých opatření – do té míry ztížen, že se migrační vlna obrátí do těch míst, kde sice není tak útulno, ale která jsou snáze dosažitelná,“ domnívá se Robejšek s tím, že pak by nastalo zeslábnutí přílivu migrantů na zvládnutelnou míru. „Čím dříve se to stane, tím větší šanci mají Evropané udržet si svůj způsob života,“ podotýká.
„Evropané tedy mohou volit mezi oslabením demokracie a oslabením přílivu běženců. Ach ano, existuje ještě třetí možnost. Zůstat stejně pasivní jako doposud a vzdát se,“ uzavírá Petr Robejšek své zamyšlení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
