Diskuse spojila dva hosty s nedávnou osobní zkušeností z Číny: historika a rusistu PhDr. Ladislava Zemánka, Ph.D., výzkumného pracovníka think-tanku China-CEE Institute při Čínské akademii sociálních věd a experta Valdajského klubu, a Richarda Štěpána, studenta, šéfredaktora měsíčníku Naše Naděje a člena KSČM.
Oba účastníci zdůraznili, že pravdivý obraz Číny lze získat jen přímým poznáním. „Pro nás jako Evropany je opravdu těžké získat jakýkoli vhled do čínského prostředí... je prostě nutné ho znát co nejvíce,“ řekl Ladislav Zemánek, který Čínu navštěvuje pravidelně od roku 2019. Richard Štěpán popsal svou nedávnou cestu na mezinárodní mládežnickou konferenci v Pekingu: „Oni si prostě vybírají nějaké aktivní lidi, kteří se jim v dané zemi zdají perspektivní, a snaží se... budovat vztahy na dalších 50 let.“ Podle něj Čína cíleně investuje do dlouhodobých vztahů s mladými lidmi napříč politickým spektrem.
Hosté odmítli černobílý pohled na čínský politický systém. Zemánek zdůraznil kulturní odlišnosti: „Je to úplně jiná kultura a historie... měli bychom to přijmout jako výzvu a příležitost a prostě hledat mosty.“ Čínu označil za pragmatickou zemi, kde je možné se domluvit na základě vzájemného respektu.
Oba účastníci zdůraznili, že pravdivý obraz Číny lze získat jen přímým poznáním. „Pro nás jako Evropany je opravdu těžké získat jakýkoli vhled do čínského prostředí... je prostě nutné ho znát co nejvíce,“ řekl Ladislav Zemánek, který Čínu navštěvuje pravidelně od roku 2019. Richard Štěpán popsal svou nedávnou cestu na mezinárodní mládežnickou konferenci v Pekingu: „Oni si prostě vybírají nějaké aktivní lidi, kteří se jim v dané zemi zdají perspektivní, a snaží se... budovat vztahy na dalších 50 let.“ Podle něj Čína cíleně investuje do dlouhodobých vztahů s mladými lidmi napříč politickým spektrem.
Hosté odmítli černobílý pohled na čínský politický systém. Zemánek zdůraznil kulturní odlišnosti: „Je to úplně jiná kultura a historie... měli bychom to přijmout jako výzvu a příležitost a prostě hledat mosty.“ Čínu označil za pragmatickou zemi, kde je možné se domluvit na základě vzájemného respektu.
Diskuse se dotkla i historického kontextu. Zemánek připomněl, že i v době kulturní revoluce dokázala Čína zachovat pragmatickou diplomacii: „Dokonce i v dobách největšího levicového radikalismu... dokázali zachovat tuto pragmatickou úroveň.“ Podle obou hostů Čína neusiluje o hegemonii, ale o „win-win“ spolupráci. „Byli také... imperiální velmocí... a pak šli do stoletého úpadku... dnes prostě stavějí na principu, že se rozvíjíme my a všechno kolem nás se musí rozvíjet,“ vysvětlil Zemánek.
Účastníci svoje dojmy z čínského přístupu postavili kriticky proti tomu západnímu. Čína podle nich prosazuje multipolární svět s respektem k národní suverenitě, zatímco západní multikulturalismus slouží k „mazání identity“. Trialog rovněž pochválil čínskou efektivitu ve vztahu k infrastruktuře a technologiím, například superaplikaci WeChat, hosté se ale nedotkli toho, že čínským aplikacím v Číně nekonkurují zahraniční distributoři a západní sociální platformy jsou čínským občanům zapovězeny.
Pořad zdůraznil snahu Pekingu o přechod na obchod v národních měnách či globální regulaci umělé inteligence konsenzem. Závěrečné poselství zní zdánlivě jednoznačně: místo předsudků je třeba Čínu poznat přímo. „Čína není zlo ani dokonalost, ale pragmatická velmoc, která chce stabilní a vyvážený svět,“ shrnul Ladislav Zemánek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je rozumné přehodnotit zahraniční politiku vůči Číně?
