Základní otázku, zda je ozbrojený odpor separatistů z východu legitimní, Hájek odmítl, neboť je podle něj prefabrikovanou manipulativní odpovědí. Otázka podle něj sugeruje, že na východě Ukrajiny jsou nějací separatisté. To však podle něj vůbec nezohledňuje, že Ukrajina je uměle vytvořeným státem, kde se spojila západní část, patřící historicky k Polsku či Rakousku, s východem, který je autenticky ruský. Navíc byl v dobách SSSR administrativním rozhodnutím připojen Krym. To vše mělo za důsledek, že obě části země se nikdy necítily jako jednotný celek, ale soupeřily spolu - občas viditelně, občas skrytě.
Navíc podle něj není pravda, že by se vzbouřenci chtěli oddělit od země a připojit k Rusku, čímž by naplnili definici „separatistů“. Jejich požadavkem prý není nic jiného než široká autonomie v rámci federace či konfederace. Otázka legitimity ozbrojeného odporu je podle něj irelevantní, protože bez ohledu na její zodpovězení jsou jejich akce legitimní stejně jako převrat, který dostal k moci současnou kyjevskou vládu. Jedná se podle něj o jednoznačnou odpověď na státní převrat, po kterém na základě chování vítězů reálně hrozilo, že by měl pro východ země fatální důsledky.
„Smyslem povstání původně bylo vymoci si na nelegitimní nové moci záruky vlastní bezpečnosti a svobodného života,“ píše Hájek. Situace se však zásadně změnila po zvěrstvech páchaných armádou či soukromými gardami oligarchů v Oděse nebo Slavjansku.
Klíčová otázka však podle Hájka je někde jinde - v tom, kdo má na dění na Ukrajině zájem a kdo incioval a podporoval státní převrat v zemi. Bez odpovědi na tuto otázku se prý nedokážeme dobrat smysluplného závěru, co se dnes na Ukrajině vlastně děje.
Konečnou interpretaci v konfliktu budou psát vítězové
Jefim Fištejn vše ale vidí především jako civilizační konflikt. A jako v každém konfliktu podle něj konečnou interpretaci budou psát vítězové. Právo národů na sebeurčení a právo států na zachování hranic jsou podle něj v trvalém rozporu, a právo na „pravdivý výklad“ má ten, kdo má navrch. „Extremista, který v boji uspěl, se může stát bojovníkem za svobodu,“ píše komentátor.
Právo na ozbrojené povstání je podle něj uznáváno, pokud je lid nesnesitelně utlačován a nemá možnost politického prosazení. To však podle něj povstalci na východě Ukrajiny v žádném případě nesplňují. „Utlačování Rusů v novodobé historii Ukrajiny nikdy nebylo zaznamenáno, spíše naopak,“ píše.
Podstatou je podle něj něco úplně jiného - touha Ruska ovládnout celý „ruský svět“ svého blízkého okolí. Otázka by podle něj tedy neměla směřovat na legitimitu separatismu, ale spíše na to, zda je legitimní pod jakoukoliv záminkou zabrat polovinu území sousedního státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
