Jde o novelu zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a novelu zákonů volebních. Matějka vybral několik nejzásadnějších změn.
Zaprvé byl zřízen nový úřad se sídlem v Brně, který bude kontrolovat všechny politické strany v ČR a který má obrovské pravomoci. V jeho čele bude pět lidí se šestiletým mandátem, přičemž tito lidé budou jmenováni stranami v parlamentu. V takovém případě si můžeme o nezávislosti, zejména před volbami a při ohrožení jejich výměnou ve sněmovně či senátu nechat jen zdát. Rozhodovat budou například o správnosti účetnictví nebo podle vlastního zvážení o oprávněnosti výdajů. Úřad povede správní řízení, přičemž řada nových termínů, použitých zejména v zákoně o politických stranách, nemá svůj ustálený výklad. Kontrolované subjekty, dost možná na zakázku či na základě účelové provokace, tak budou vystaveny výkladu právě úřadu, obsazenému parlamentními stranami, přičemž po dobu řízení bude mít úřad právo rozhodnout například o pozdržení příspěvků od státu na činnost stran.
Měla by se Visegrádská čtyřka v případě vítězství Norberta Hofera propojit s Rakouskem a vytvořit těsnější unii?Anketa
Celý text je ZDE.
Kromě toho nově mají politické strany možnost založit si vlastní politický institut jako neziskovou organizaci. Tyto neziskovky mají právo na automatický příjem peněz ze státního rozpočtu, a to každý rok ve výši 10 % z celkových příjmů strany za mandáty, tedy nad rámec dosavadních peněz pro strany ze státní kasy. Aby však politici nenechali nic náhodě a peníze občanů skončily jen u těch, kteří jsou tam teď, mají na tento automatický příspěvek nárok jen ty politické strany, které měly v parlamentu své zvolené zástupce alespoň dvě volební období. Pokud tedy příští rok uspěje nějaký subjekt ve sněmovních volbách poprvé, nebude mít, na rozdíl od současných parlamentních stran, na tuto podporu svého politického institutu nárok dalších osm let.
A dále parlamentní strany skrytě zvýšili náklady ostatním, kteří už teď nemají tolik peněz na svou činnost. Zavedli povinnost mít minimálně čtyři bankovní účty na jakékoli úrovni autonomie strany. Pokud má tedy politická strana kromě centrály i například krajské pobočky, jde o 60 ze zákona povinných bankovních účtů. Pokud má strana samostatně hospodařící sdružení například ve městech, pak vždy po dalších čtyřech kusech účtů. Jde vždy o účet pro dary, operace související se zaměstnanci, ostatní výdaje a samostatný účet na základní kampaň. Na každou volební kampaň pak bude muset mít strana samostatný nový bankovní účet. U účtů na volební kampaň budou muset být ze zákona zmrazeny zůstatky peněz 180 dnů po volbách, teprve pak na ně bude moci strana sáhnout a případně převést jinam. Pro parlamentní strany je to jistě v pohodě, ty peníze mají. Pro ty neparlamentní je to likvidační, neboť nevyužité peníze na kampaň nebudou moct minimálně 180 dnů použít například na svůj provoz, čerpané služby nebo mzdy zaměstnancům.
Matějka poukazuje na to, že tyto změny přišly potichu a bez zájmu médií zrovna v době, kdy je stále více lidí nespokojeno s dosavadní politikou a hledá změnu. Podle něj pro zabetonování pozic současných parlamentních stran a likvidaci možné konkurence udělali současní zákonodárci maximum. Upozorňuje, že jde o bezprecedentní zásah do svobodné soutěže politických stran. „Jenže kdo by to řešil, když na pořadu mediálních dnů hlídacích psů demokracie byli Babiš, tábor v Letech, nebo migrační krize,“ rýpl si bloger do většiny médií. A podotkl, že alespoň společně se snahou o likvidaci mimoparlamentní politické konkurence všemi nástroji zatím nemizí lidé.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
