První otázka Veselovského se týkala důvodů, proč se Martinu Konvičkovi nepodařilo dostat do Sněmovny. „Hlavním konkurentem byl Okamura, ten měl na rozdíl od Konvičky jméno z dřívějška. Byl zavedená osobnost, měl peníze,“ vysvětluje Abramjan. Roli hrála také rozdílná situace Konvičky a Okamury. „Okamurovou výhodou paradoxně bylo, že po rozpadu hnutí Úsvit byl sám a mohl stoupat nahoru. Kdežto oni (konvičkovci) se měli ještě kam rozpadat,“ míní Abramjan. Za nevýhodu považuje i nedostatek pragmatismu v řadách hnutí. „Konvičkovci byli idealisté, pro ně to byla srdeční záležitost,“ dodává.
Dále hovořili o tom, zda vůbec konvičkovci měli reálnou šanci uspět, když se podle Abramjana jednalo spíše o idealisty než o pragmatiky. „Chvíli to vypadalo, že ano, protože byli napojeni na Úsvit-NK, ale rozpadli se dříve, než byli schopni něčeho dosáhnout. Zpětně si myslím, že tu šanci spíše neměli,“ říká Abramjan. Moderátor Veselovský k tématu dodává, že neúspěch ve sněmovních volbách sice může vypadat jako neúspěch, nicméně lidé kolem Martina Konvičky zvládli do českého éteru přinést téma nebezpečí islámu. „Ano, to se jim povedlo, z tohoto hlediska uspěli. Myslím, že oni sami to tak vnímají, že se jim povedlo dostat tuto ideologii do mainstreamu,“ souhlasí Abramjan.
Rozhovor se poté stočil na téma ústřední postavy celé dokufikce. Proč se hlavní postavou nestal jeden z lídrů hnutí, tedy Martin Konvička, nebo Petr Hampl? „Mně přišel mnohem zajímavější Tomáš Měšťan, který nejenže je neviditelnou součástí celého toho vývoje, on je ale i zajímavá filmová figura. U něj se prolíná téma rozostřené hranice mezi realitou a fikcí. To mě na tom zajímalo nejvíc,“ vysvětluje Abramjan. „On je velký fanoušek filmů, takže rád např. cituje z těch filmů a uvádí tak příklad pro nějaká praktická řešení. Zároveň ale vytváří propagandu hnutí a umisťuje ji na internet. Stále se tedy pohybuje na rozmezí reality a fikce,“ dodává.
Stály snad za neúspěchem lidí kolem Martina Konvičky i peníze, nebo jiné postranní motivace? „Nejlépe to vystihuje právě Tomáš Měšťan, když na začátku filmu kritizuje, že ze všech zavedených stran se vytratila ideologie a jen kradou. Dále také říká, že krást se sice bude pořád, ale je důležité mít tu ideologii. U nich tedy skutečně byla ideologie prioritou a ze všech těch malých skupinek, které se o něco snažily, to měli nejčistší. Z postranních úmyslů bych je nepodezíral. Byť Tomáš Měšťan to podává tak, že ten byznys, co je v politice, k tomu všemu tak nějak patří, ale nesmí to být to hlavní. Je to něco, co z toho třeba potom bokem vyplyne, ale důležité je mít tu ideologii. Z důvodu nějakých vnitřních rozkrádaček se rozpadl ten Úsvit, což on (Měšťan) dílem inicioval, protože mu přišlo nemorální, aby se tam řešilo cokoliv kromě té ideologie,“ vysvětluje Abramjan.
Moderátora dále zajímalo, zda je Konvička opravdový před kamerou i mimo ni. „Je úplně stejný. Všichni jsou docela přirození i v tom vystupováni před kamerou, povedlo se jim být těmi sociálními herci v tom pravém slova smyslu. Tomáš Měšťan se často měl tendenci před kamerou nějak stylizovat, ale když přehrával moc, tak jsme to prostě nepoužili,“ zhodnotil Abramjan. Veselovský dále připomněl Konvičkovy výroky na sociálních sítích z období před rokem 2015, ale i po něm. Následoval dotaz, zda byl Martin Konvička a jeho lidé opravdu nebezpeční. „To je otázka. Nebezpečný je potenciálně každý, kdo svoji ideologii bere příliš vážně. Z tohoto hlediska ten potenciál být nebezpeční měli. Kolikrát také nedomýšleli důsledky, které to může mít. Ale to je těžké, protože je otázka, kdo nese zodpovědnost za celospolečenskou náladu. Když něco vysíláte do éteru, tak nenesete zodpovědnost za činy konkrétních lidí, kteří něco udělají. Ale pomáháte nastolit celospolečenskou atmosféru,“ odpovídá Abramjan.
V podobném duchu ale hodnotí také další podobná hnutí. „Mluvím o nich, o Okamurovi, o řadě dalších, kteří se na té vlně nějakým způsobem vezli. Druhá věc je to, že člověk něco hlásá a může to pořád být v té fázi provokace nebo snahy vyburcovat lidi k nějaké akci, a nemusí to myslet úplně vážně. Může to dělat třeba natruc vůči mainstreamovým médiím, do kterých nemá přístup. V momentě, kdy člověk získá moc, tak ho to může začít korumpovat. Pocit moci může způsobit, že zešílí a začne být opravdu nebezpečný,“ řekl Abramjan.
Konvička však podle něj nezešílel. „Dílem také proto, že s tím včas přestal. Nevidím mu do hlavy a nevím, jak by to dopadlo, kdyby skutečně nějakou moc měl. To české prostředí je dobré v tom, že navzdory veškerým excesům je to tady jen soft verze toho, co se děje třeba někde jinde,“ zhodnotil Abramjan. Nakonec ještě nakreslil paralelu mezi hnutím Martina Konvičky a stranou SPD. „U něj je to trochu jiný případ, má také potenciál být nebezpečný, ta jejich agenda se zase tak neliší,“ shrnuje Abramjan.
Psali jsme:
 modified-635104513010100187.jpg&id=12916)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: red
