Kurzarbeit čili zkrácená pracovní doba ve firmách v tísni v ČR funguje léta, stát zaměstnavatelům ale nic neposkytuje. Kvůli krizi této takzvané částečné nezaměstnanosti využily stovky podniků. Na část pracovní doby poslaly zaměstnance domů a za čas, kdy pro ně neměly práci, jim platily 60 procent mzdy. V některých firmách si odbory domluvily vyšší částku.
Po státním příspěvku v částečné nezaměstnanosti volají zaměstnavatelé a odboráři už dlouho
Jen v Ostravě v krizi na konci prosince 2009 úřad práce evidoval 71 rozhodnutí o částečné nezaměstnanosti. Krácenou pracovní dobu a mzdu mělo 3148 zaměstnanců. V lednu 2010 vydal ostravský úřad 56 rozhodnutí pro 2435 pracovníků. Týkalo se to ale jen podniků, kde nebyly odbory. Ani ty už několik let zkrácení pracovní doby hlásit nemusejí. Není tedy jasné, kolik zaměstnavatelů v zemi dosavadní kurzarbeit vlastně zavedlo.
Po státním příspěvku v částečné nezaměstnanosti volají zaměstnavatelé a odboráři už dlouho. Tato podpora se vyplácí například v Německu či Rakousku. Debatu teď oživily sankce kvůli ukrajinské krizi, které dopadly na odbyt českých firem. Tripartitní pracovní skupina navrhla, že by podporu mohly dostávat podniky, které budou muset kvůli krizi či přírodní pohromě zkrátit pracovní dobu o 20 až 40 procent. Zaměstnancům by firma platila za výpadek 60 procent jejich průměrného výdělku, stát by dodal dalších 20 procent. Maximálně by však poskytl desetinu či 15 procent průměrné mzdy. Příspěvek by úřady dávaly maximálně šest měsíců, ale i opakovaně. Podmínkou by bylo vzdělávání pracovníků.
Na kolik to přijde stát?
Vedení vládní koalice se minulý týden prozatím ale dohodlo na tom, že by stát platil 20 procent a zaměstnavatelé 40 procent mzdy. Pracovník by tedy jako dosud dostal 60 procent výdělku. Příspěvek má firmy motivovat k tomu, aby lidi nepropustily. Odbory s tímto modelem nesouhlasí. Podle nich je pak už lepší nynější úprava, kdy si odboráři mohou dohodnout lepší sumu. Předáci původně navrhovali, aby zaměstnanec dostával 90 procent mzdy - 45 procent od firmy a 45 procent od státu. Dodávali, že by to podnikatele vyšlo levněji než dnes, stát by ušetřil na podporách v nezaměstnanosti.
Podle propočtu ministerstva práce při výpadku výroby dva dny v týdnu by stát na pracovníka s průměrnou mzdou poskytl 1984 korun měsíčně. Pokud by částečná nezaměstnanost trvala půl roku, bylo by to 11.904 korun. Kdyby v krizi přešlo na takový kurzarbeit 5000 pracovníků s průměrnou mzdou, úřad práce by jim vyplatil 59,52 milionu korun. Náklady na nezaměstnaného, který je bez práce pět měsíců, by podle resortu činily 109.000 korun. Pro 5000 lidí by dosáhly 545 milionů korun. Je to o 485,48 milionu víc než za kurzarbeit, uvedlo ministerstvo. Příspěvek na pracovníka v kurzarbeitu by dosáhl maximálně 2481 či 3721 Kč, tedy deset či 15 procent průměrné mzdy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
