"Cílem návrhu je umožnit ve věznicích adekvátní diferenciaci odsouzených, a to podle posouzení jejich osobnostních faktorů. Povede to k efektivnějšímu zacházení s odsouzenými a jejich úspěšnější reintegraci do společnosti a v dlouhodobém důsledku ke snižování rizik recidivy," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě. Recidivisté momentálně tvoří zhruba dvě třetiny vězňů. Snížení recidivy má snížit také náklady na výkon trestu. Ministerstvo odhaduje, že v nejbližších letech by tak mohlo ušetřit až 50 milionů korun.
V současné době existují čtyři typy věznic - s dohledem, dozorem, ostrahou a se zvýšenou ostrahou, přičemž o tom, do kterého z nich poputuje konkrétní odsouzený, rozhoduje soud. Ten také řeší žádosti vězňů o přeřazení do mírnějšího režimu.
Nejednotnost v zařazení odsouzených
Ministerstvu na nynější úpravě vadí to, že soudy přistupují k zařazení odsouzených do věznic rozdílně. Lidé s téměř stejnou charakteristikou osobnosti a stejnou délkou trestu se tak dostávají do různých typů věznic. Soudy také při svém rozhodování nemohou na rozdíl od Vězeňské služby dostatečně zohlednit bezpečnostní kritéria, která se u odsouzených při výkonu trestu vyvíjejí a mění.
Úřad navíc upozornil na to, že přemisťování vězňů z jednoho typu věznice do druhého je zdlouhavý, nákladný a těžkopádný proces, který soudy zatěžuje. Měsíčně projednají více než 150 návrhů na přeřazení odsouzených měsíčně, tedy téměř 2000 ročně. "Nadto soudy vycházejí v podstatě pouze z podkladů poskytnutých Vězeňskou službou. Přirozeným důsledkem je pak formální přístup k rozhodování o přeřazení," napsalo ministerstvo.
Posuzování vězňů a s nimi spojeného bezpečnostního rizika by proto mělo od 1. dubna 2014 nově přejít na Vězeňskou službu. Ve věznicích mají vzniknout tři oddělení - s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení. Odsouzení nejprve zamíří do příjmových věznic, kde se podrobí diagnostice odborníků. Na základě toho Vězeňská služba rozhodne, do jakého oddělení vězně zařadí. Přejít z jednoho oddělení do druhého pak bude možné na základě plnění programu, který Vězeňská služba každému vězni stanoví.
Podmínky práce vězňů
Návrh počítá například s tím, že vězni z oddělení s nízkým stupněm zabezpečení by mohli pracovat i mimo věznici, kde by se směli volně pohybovat. Naopak vězni z nejvíce zabezpečeného oddělení by směli pracovat jen uvnitř věznice nebo na venkovních střežených pracovištích.
Soudům zůstane rozhodování o tom, zda vězně zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou, nebo do "běžné" věznice. Do věznic se zvýšenou ostrahou by měly posílat lidi odsouzené k doživotnímu či výjimečnému trestu odnětí svobody, dále například pachatele trestných činů spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo pachatele úmyslných trestných činů, kteří v posledních pěti letech utekli z vězení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr, čtk
