Devět premiérů požaduje změny Evropské úmluvy o lidských právech a snadnější vyhošťování cizinců. Jaká zpřísnění přinese novela azylového zákona a co se děje na německých hranicích v Polsku a ČR?

Zachytili jste v českých médiích zprávu o tom, že Petr Fiala spolupodepsal 22. 5. dopis devíti premiérů (k iniciativě Dánska a Itálie se připojilo také Polsko, Rakousko, Belgie, Estonsko, Lotyšsko a Litva), který volá po změnách při uplatňování Evropské úmluvy o lidských právech při vyhošťování ilegálních migrantů? Státy by tak dostaly širší možnosti rozhodovat o vyhošťování cizinců, kteří spáchají násilnou či drogovou trestnou činnost, i větší volnost při rozhodování, jak monitorovat pachatele trestné činnosti, které nelze vyhostit.

„Je třeba se podívat na to, jak Evropský soud pro lidská práva rozvinul svůj výklad Evropské úmluvy o lidských právech. Zda Soud v některých případech příliš nerozšířil oblast působnosti Úmluvy ve srovnání s původními záměry Úmluvy, a neposunul tak rovnováhu mezi zájmy, které by měly být chráněny.

Domníváme se, že vývoj výkladu Soudu v některých případech omezil naši schopnost přijímat politická rozhodnutí v našich vlastních demokraciích. A tím ovlivnil způsob, jakým můžeme jako vedoucí představitelé chránit naše demokratické společnosti a naše obyvatelstvo před výzvami, kterým v dnešním světě čelíme. Byli jsme například svědky případů týkajících se vyhošťování cizích státních příslušníků, kteří se dopustili trestné činnosti, kdy výklad Úmluvy vedl k ochraně nesprávných osob a představoval přílišné omezení možnosti států rozhodovat o tom, koho vyhostí ze svého území.“

„Jsme přesvědčeni, že:

– Měli bychom mít větší prostor pro vnitrostátní rozhodování o tom, kdy vyhostit cizince, kteří se dopustili trestné činnosti. Například v případech závažné násilné nebo drogové trestné činnosti. Taková trestná činnost má ze své podstaty vždy závažné důsledky pro oběti.

– Potřebujeme větší volnost při rozhodování o tom, jak mohou naše orgány sledovat například kriminální cizince, které nelze vyhostit z našeho území. Zločince, které nelze deportovat, přestože využili naší pohostinnosti k páchání trestné činnosti a způsobili, že se ostatní necítí bezpečně.

– Musíme být schopni podniknout účinné kroky proti nepřátelským státům, které se snaží využít našich hodnot a práv proti nám. Například instrumentalizací migrantů na našich hranicích.“

„Víme, že se jedná o citlivou diskusi. Ačkoli je naším cílem chránit naše demokracie, budeme pravděpodobně obviněni z opaku.“

Změna azylového zákona

Poslanecká sněmovna v červnu schválila novelu azylového zákona a mj. možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky, přesněji „kteří se třikrát za jeden rok dopustí přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku (opakované krádeže v obchodech, ublížení na zdraví, hrubé násilí).

Pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.

Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým vyšetřením. Policie a úřady budou moci použít informace z mobilních telefonů migrantů k jejich identifikaci. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh.“

Co se děje na polsko-německé hranici. Na české ne?

Polská vláda úvodem července rozhodla o obnovení hraničních kontrol s Německem od 7. 7. a povolání armády v reakci na fakt, že Němci přivážejí na hranice migranty bez dokladů a polští občané v pohraničí zakládají domobranu. „Celkem má být na podporu operací pohraniční stráže vysláno až 5 tisíc vojáků z územních obranných sil, vojenské policie a letectva, přičemž letectvo bude zapojeno do průzkumných a sledovacích operací s využitím bezpilotních letounů,“ uvedl generální štáb polské armády.

„Němečtí policisté vracejí nelegální migranty do Polska … s tím, že je musí Polsko převzít. Potíž je v tom, že migranti nemají žádné doklady, a navíc se někteří polským novinářům svěřili, že do Německa přijeli lodí ze Somálska či dokonce z ČR. Na rozdíl od Itálie nebo Dánska, které explicitně odmítají přijímat zpět migranty, pokud nelze provést jejich přesnou identifikaci nebo doložit, že přišli přes jejich území, Polsko to zatím nedělá – což vyvolává dojem jednostranné ústupnosti.“

„V pohraničních městech to vyvolalo vlnu nevole, občané zakládají domobranu, která monitoruje činnost německé policie a polské pohraniční stráže.“ Německá policie totiž přiváží autobusem migranty na hranici, odkud je autobusy polské pohraniční stráže odvážejí do polského vnitrozemí. Jedná se už o stovky osob. „Podle německých zdrojů od 8. května federální policie vrátila na německo-polské pozemní hranici přibližně 1300 osob, z nichž asi 130 požádalo o azyl. Žádné ženy ani děti Němci Polákům nevracejí.“

Není situace na německo-české hranici podobná? 

Těžko říct. Média přinášejí pouze kusé zprávy a tamní situace není na rozdíl od Polska předmětem široké veřejné diskuse. Přitom postoj české vlády vůči Německu je ještě servilnější. „Od zpřísnění kontrol na začátku května zadrží týdně německá policie na 60 lidí, kterým zakáže vstoupit do Německa a otočí je zpět do Česka. K tomu Němci vyhostí v rámci evropské politiky zpět do Česka měsíčně minimálně 10 migrantů. Do Německa se snaží dostat nově hlavně Ukrajinci.“

V součtu to u nás může dělat také stovky osob. Otázka je, na jaká místa jsou ilegálové z německo-české hranice převáženi a co s nimi bude dál. Komu je předá ČR, když je tak ochotně převzala? Naše armáda na hranicích nepomůže? Aspoň toto bychom měli vědět.