Výběr hostů na ČT: To myslíte vážně? Známý advokát udeřil

31.05.2019 20:29

Komunisté a církevní restituce. Do těchto témat zabředl advokát a bývalý předseda kontrolní rady České advokátní komory Karol Hrádela. Šlo jednak o výběr hostů na ČT, kde proti profesionálům z řad církve stojí právník a bývalý úředník spolu s lékařem ze Záchranné služby. Hrádela pochybuje, že budou síly vyvážené. A své říká i ke komunistům, kteří se ústy poslance Valenty prohlašují za „jedinou vhodnou levicovou alternativu“. Hrádela upozorňuje, že podle výsledků eurovoleb se komunisté do EP příště už asi nedostanou.

Výběr hostů na ČT: To myslíte vážně? Známý advokát udeřil
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Prvním tématem, kterého si Hrádela všímá, jsou církevní restituce, a to v souvislosti s tím, kdo byl do pořadu pozván. Dle stránek pořadu se bude jednat o Daniela Hermana – bývalého ministra kultury z KDU-ČSL, Stanislava Grospiče – místopředsedu KSČM, Jiřího Maška – poslance ANO, Karla Štíchu – ředitele správy majetku Arcibiskupství pražského, Jana Petra Vinše – generálního sekretáře Ekumenické rady církví, a další.

Anketa

Jste pro vypsání předčasných voleb do sněmovny?

17%
83%
hlasovalo: 27039 lidí

„Možná by někdo očekával, že tam budou profesionálové proti profesionálům – například na straně kritiků zákona a podporovatelů jeho změny profesor Pavlíček, nebo ti, kteří jako poslanci nemohli vystoupit, a byli dokonce zbaveni možnosti hlasovat o schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, protože byl zákon přijat po vyhlášení přestávky, o čemž chtěli svědčit i u Ústavního soudu, ale ten jim to neumožnil, přestože mu to bylo navrženo a oni byli v soudní síni přítomní, nebo ti, kteří si zakoupili majetek, o který nyní přišli na základě žalob církevních právnických osob. Žádný z nich však není na webu České televize uveden. Místo toho se zde píše, že jde o: ‚snížení náhrad, které má stát zaplatit za nevydaný majetek‘, přitom jde o zdanění vyrovnání, to je něco podobného, jako když uzavře kdokoliv s kýmkoliv dohodu o narovnání a má z ní příjem. Tento příjem se snad nedaní?“ ptá se Hrádela.

Dále dodává, že na straně odpůrců zdanění stojí 3 profesionálové spojení s církvemi:

a) bývalý ministr a kněz a zároveň mluvčí biskupské konference
b) ekonom a ředitel správy majetku Arcibiskupství pražského
c) duchovní starokatolické církve a zároveň generální sekretář Ekumenické rady církví

„Proti těmto třem špičkovým profesionálům se postavili lidé, kteří sice přichází s církevní a daňovou problematikou do kontaktu, ale podobně jako s mnoha jinými (školství, bezpečnost, obrana, zdravotnictví, životní prostředí, zahraniční problematika atd.), protože to vyžaduje jejich zvolení za poslance našeho Parlamentu. Je to stejné, jak kdyby se k zemědělství vyjadřovali poslanci, kteří působili dříve jako učitel hudby a architekt, a proti nim stáli tři profesionálové spojení se zemědělstvím typu bývalého ředitele České plemenářské inspekce, ekonoma a tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR a jako třetí například předseda Zemědělského svazu České republiky,“ připodobňuje Hrádela a dodává: „Asi by si o takovém výběru účastníků každý něco pomyslel a říkal by si, jak je to vyvážené. Možná by se i ukazováček několikrát při hodnocení výběru diskutujících dotknul čela.“

Proti třem profesionálům v oblasti církví bude stát dle Hrádely:
a) právník a před svým zvolením za poslance úředník obce
b) lékař ze Zdravotnické záchranné služby.

„Prostě, aniž bych se jich chtěl dotknout, z povahy věci odborníci na majetkové a daňové otázky, lidská práva a církevní problematiku na slovo vzatí,“ ironizuje advokát. A ptá se: „Všichni lidé si jsou v České televize rovni, věřící i nevěřící. A tak určitě kromě náboženského vysílání vysílá i pořady církve kritizující, do diskusí vybírá rovnocenné účastníky atd. Nebo snad ne?“

Nicméně Hrádela oceňuje, že v ČT alespoň zazní jiné názory. „Většinou se jim Česká televize úspěšně vyhýbá a od skutečných problémů dosti rychle mizí a zakrývá je nedůležitými malichernostmi,“ tvrdí.

Ale Hrádela se věnoval i prohlášením komunistů, kteří prosluli právě bojem proti restitucím. Konkrétně příspěvku poslance Jiří Valenty, který sdílel tento komentář k výsledku ČSSD ve volbách: „KSČM začíná, i dle výsledku voleb do EP, stále více představovat jedinou vhodnou levicovou alternativu pro naši zemi... Byť poptávka po socialismu je zde nyní relativně omezená... Kapitalismus jako takový, s jeho hospodářskými cykly plnými asociálních výkyvů, nám dá již brzy zcela jistě větší šanci. Vytrvejme!“

„Nevím, zdali pan poslanec ve svém tvrzení, že strana, která reálně po dalších volbách vůbec nemusí v tomto Evropském parlamentu být, zohlednil realitu. Spíše než to je v tomto případě přání otcem myšlenky,“ říká Hrádela a přidává fakta, aby si čtenáři udělali obrázek. Srovnává výsledky z let 2004 a 2019. Jeho příspěvek prý z nějakého důvodu nešel sdílet na Facebooku, ale projevil o něj zájem ppmagazín.cz.

„Při porovnání počtu mandátů v letech 2004 a 2019 je zřejmé, že společně nejvíce ztratily ODS a KSČM – po 5 mandátech (a to přesto, že ČSSD již nově není v tomto parlamentu). Ztratily v zásadě všechny tehdejší politické strany.

Zatímco někdy došlo k poklesu, po kterém následoval vývoj pro ně pozitivní (ODS), tak pro KSČM je to vždy vývoj negativní. Každé volby tato strana, jejíž představitel tvrdí, že se stává jedinou alternativou levice, ztratila průměrně 4,44 % hlasů. Při zachování tohoto vývoje nebude v příštím Evropském parlamentu vůbec zastoupena. Koneckonců v Senátu již zastoupení nemá, a bude-li v příští Poslanecké sněmovně, je více než otázkou,“ tvrdí advokát. A dodává, že nehodnotí, nakolik je vývoj spjat s osobami předsedů. To si prý musí rozhodnout každý sám.

Celý článek a data ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…