Volební výbor, navzdory poněkud matoucímu názvu, má v gesci média a mediální zákony. Ve čtvrtek někteří jeho členové předvedli, jak vážně to myslí s oním „odpolitizováním“ médií veřejné služby, jimž se tak rádi ohánějí. Bezprecedentní bylo zejména chování poslanců ODS Zbyňka Stanjury a Miroslavy Němcové, kteří se prakticky pokusili řízení rozhlasu nepřátelsky převzít.
Co se vlastně stalo?
Během úterního slyšení kandidátů na nové členy rad České televize a Českého rozhlasu se poslanci Pirátů rozhodli, že si na čtvrtek pozvou generálního ředitele rozhlasu a předsedkyni jeho rady, aby jim vysvětlili událost, která probíhala souběžně se slyšením. Generální ředitel René Zavoral totiž vysvětloval v tu chvíli zaměstnancům nutnost personální optimalizace. Jinými slovy, propouštění. Český rozhlas, navzdory rozšiřujícím se službám a inflaci, dostává od svých koncesionářů stále pouze čtyřicet pět korun. Od roku 2005. I když České televizi byl od té doby zákonem 304/2007 Sb. poplatek významně zvýšen ze 100 na 135 Kč, rozhlas ústy svého tehdejšího generálního ředitele Václava Kasíka zvýšení poplatku z 45 na 65 Kč odmítl jako nesystémové a asociální. Spolu s nejistotou, která panuje kolem zákona o DPH, kvůli němuž by měl rozhlas přijít asi o 110 milionů ročně, se nyní rozhlas dostal nevyhnutelně do situace, kdy na něj ekonomická tíže dopadá. V roce 2005 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 20 800 Kč, dnes je 30 200 Kč. To je o polovinu víc. Přesto se televizní a rozhlasový poplatek nezvýšil ani o korunu. Zvýšit poplatek nepřipadá v úvahu, říkají prozatím poslanci. Omezit veřejnou službu je nepřípustné…
Psali jsme:
Už samo pozvání generálního ředitele, aby šel cokoliv vysvětlovat výboru, bylo za hranou zákona. Poslanecké sněmovně je ze zákona odpovědná Rada, nikoliv generální ředitel. A úkolem Rady není řídit rozhlas a ani se vměšovat generálnímu řediteli do řízení. Čili Rada se nemá co ptát na počet zaměstnanců, se kterými hodlá generální ředitel plnit veřejnou službu. Rada se má co ptát pouze na plnění veřejné služby. V personálních otázkách má Rada taxativně vymezenou pravomoc projednávat s ředitelem jmenování a odvolávání ředitelů studií dle §8 odst. 1 písm. a) a vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu dle §9 odst. 9. Ačkoliv je dle §9 odst. 2 ze své činnosti generální ředitel odpovědný Radě, jiné než vyjmenované pravomoci v otázce personální Rada vůči řediteli nemá.
Ředitel se přes zjevnou nezákonnost pozvánky na jednání výboru přijít rozhodl. A spolu s Hanou Dohnálkovou, předsedkyní Rady, s poslanci pohovořit, jakkoliv jim do personálních změn podle zákona nic není.
Jako první si vzal slovo Zbyněk Stanjura (ODS) a udal tón celému zasedání. Útočný a připomínající něco, o čem jsme doufali, že zde šedesát let již není. Obvinil ředitele z manažerského selhání, protože „chystá reorganizaci v půlce roku“. Nechápal, proč byl schválen rozpočet na rok 2018 a podivil se, proč vlastně ředitel přišel, i když byl pozván. Po odpovědi Reného Zavorala následovala další slovní přestřelka, kdy Stanjura obvinil ze selhání Radu a aniž nechal kohokoliv reagovat, rychle opustil místnost.
Jeho stranická kolegyně Miroslava Němcová pak především měla starost o „investigativního“ Janka Kroupu a jeho spojence. Nabyla totiž dojmu, že reorganizace je ve skutečnosti skrytá msta za Kroupův pokus o převrat. U Miroslavy Němcové to není nic nového, často lobbuje na výboru i za svou oblíbenkyni Lucii Vopálenskou a neváhá se na ni kdykoliv zeptat. Celou věc zdůvodňovala tím, že Andrej Babiš vlastní média a ona má strach o nezávislost Českého rozhlasu. Kterou ale celým svým projevem fakticky popírala.
„V životě jsem nezažil podobný tón peskování ředitele svobodného média. Pouze jsem odpovídal na dotazy, tento způsob komunikace mě uráží a velmi se proti němu ohrazuji," sdělil přítomným René Zavoral. Odpovědí mu bylo Stanjurovo prásknutí dveřmi. Proti Stanjurovu chování se ohradila i jinak velmi mírná Dohnálková s tím, že tento způsob se jí osobně dotýká.
Úžas v očích ostatních členů výboru a veřejnosti byl nelíčený. Předsedající poslanec Aleš Juchelka (ANO) se sice pokusil Němcovou zkorigovat, ale Němcová bleskově všechny své výroky popřela.
Zavoral se několikrát pokoušel poslancům ODS vysvětlit, že o propouštěných nerozhoduje on, ale jejich přímí nadřízení, ovšem občanští demokraté se zjevně pokusili nastolit mediální agendu násilím.
Jaká ta agenda je, vlastně nikdo neví. V dobách tak zvané „kmotrovské ODS“, tedy v dobách „korunního prince“ Ivana Langera a „mediálního“ poslance Petra Plevy bylo jasno. Tehdy chtěla ODS, hnaná neoliberální ideologií, Petrem Štěpánkem a Edvardem Kožušníkem, média veřejné služby zlikvidovat. Nejdřív programově a ekonomicky rozvrátit, omezit rozsah i obsah veřejné služby, pak privatizovat. Byl to boj, který občanští demokraté na jaře roku 2006 prohráli, ale byl to boj otevřený, s jasně rozdanými kartami. Cíl byl také zřetelný – monopolizovat mediální trh pouze pro soukromé hráče, nepřipustit programovou konkurenci a možnost srovnání kvality vysílání. Vyhovět Železnému a Fleischmanovi. Zjevné nominantky ODS Jaklová a Makrlíková se v radách pokusily škodit ještě i v době Topolánkovy a Nečasovy vlády, nikdy nezískaly většinu a odvahu k frontálnímu útoku nikdy nenašly.
Pak se ODS pokusila překvapit. Ve svém programu obrátila o 180 stupňů a začala se zastávat jak České televize, tak Českého rozhlasu – slovy „chránit nezávislá veřejnoprávní média“. To ale bylo už v roce 2017, v době, kdy mediální vliv strany upadl a počet poslanců ODS ve sněmovně bylo možné spočítat na prstech jedné ruky. Tehdy se prakticky všechna privátní média obrátila k ideovým kormidelníkům kapitalismu bez přívlastku zády. Zbyl jen princip proporcionality v médiích veřejné služby, díky kterému se alespoň občas dostali politici ODS na obrazovku. Stejně jim to nebylo nic platné.
Co chce ODS nyní, to je otázka. Chránit nezávislá veřejnoprávní média před jejich managementem? Hodně diletantský pokus… Chtějí „převzít“ média veřejné služby pod svou personální kontrolu a nyní probíhá druhé kolo boje o rozhlas, když to prvé s Jankem Kroupou nevyšlo? Tomu by odpovídala schovaná, ale poměrně jasná výhrůžka Radě od Miroslavy Němcové. Je tedy cílem ODS připravit půdu pro odvolání Rady Českého rozhlasu a dosadit si potom svého ředitele? Ale jak to chtějí udělat? Ani milion chvilek pro trpaslíky nepopře fakt, že „demokratický blok“ s Němcovou a Kalouskem v čele nemá hlasy na ovládnutí médií veřejné služby. S Piráty nebo bez Pirátů. Průzkumy dostávají ODS na samé dno preferencí a lepší to nejspíš s profesorem Fialou nebude. Opojilo občanské demokraty Václavské náměstí a mají představitelé ODS pocit, že teď je ta pravá chvíle? Poloprázdné Václavské náměstí není plné Václavské náměstí, Václavské náměstí není Praha a Praha není Česká republika. Tolik poučka o praskajících sociálních bublinách. Kvůli České televizi už statisíce lidí na Václavák nikdy nepřijdou. „Zlý Babiš“ kupodivu nechce média veřejné služby přes zjevné nepřátelství ČT privatizovat ani zrušit. Nechce na nich ani nic měnit. Respektuje je. Ignoruje je. Nepotřebuje je. Důvod, proč se představitelé ODS rozhodli odhodit poslední nátěr slušnosti, není jasný.
Jasné je ale jedno – média veřejné služby se stala opět bojovou zónou. Piráti Radek Holomčík a Tomáš Martínek posloužili občanským demokratům jako užiteční idioti. Snad si příště rozmyslí oni i Hana Marvanová v pozadí, až zase příště budou svolávat volební výbor za účelem jakékoliv informace. Tentokrát to snad bylo poučení pro všechny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Štěpán Kotrba
