„Zlu k vítězství postačí, když dobří lidé nedělají nic. Nenechme přepisovat naši historii,“ psalo se na plakátech, které nedaleko sídla Úřadu vlády v Praze upozorňovaly na demonstraci věnovanou osvobození Československa před osmdesáti lety. A tak jsme tam šli...
Džíp a tank si pronajali
Jakási slovenská mamka v metru ke svým dětem, které se vyptávaly, poznamenala: „Toho si nevšímej, to jsou jen protesty, to nic neznamená.“ Nicméně na pražském Klárově už stály stovky lidí, podle odhadů policie do 500. Osobně, byť vím, že mám tendence přehánět, bych tipoval až 700. Poblíž pódia postával džíp a několik mladých lidí převlečených za rudoarmějce. Předseda Klubu historie tanku T-34 z Černé Hory v Jesenickém okrese Petr Polášek řekl k tomu, že jsou najatí herci, toto: „Nemělo by se zapomenout na hrdiny bojující za naši vlast. Jezdíme na veškeré pietní akty.“
Polášek dále řekl, že jeho dědeček byl tankista, který osvobozoval Československo v armádě Ludvíka Svobody. Od malička mu vykládal, jak to bylo za války, a v tom duchu prý žije. „Nebudeme se bavit o cenách, kolik to stálo,“ řekl, když se ho ParlamentníListy.cz zeptaly, kolik to stálo. Prý dělají i akce pro prezidenta. Na naši komunikaci neustále dohlížel mladík, Poláškův syn, který následně prohlásil, že vypadám jako nějaký záporák. Na Letenské pláni pak jel jejich tank T-34.
Dědeček z koncentráku
Chtěli jsme oslovit dámu v sovětském dlouhém tričku, ale odmítla. Tak jsme se vydali dál. Jaroslava Frejková z Plzně neměla problémy. „Já mám, co oslavovat. Rudá armáda mi osvobodila dědu z Osvětimi. Ale dědeček čtrnáct dnů poté, co se dostal domů, bohužel zemřel. Celá rodina z toho byla pryč a nás dost mrzí, že se historie mrzačí,“ řekla. A dodala: „Když budeme překrucovat historii, tak si nezasloužíme nic jiného, než si ji zažít znova. Bohužel.“
Fotogalerie: - Rudé oslavy konce války
„Jsem z Mostecka a babička byla z Kraslic, které jsou jen pár kilometrů od Německa. Válka tam nezačala v roce 1939, ale dávno předtím. A neskončila na hranicích v roce 1945, ale trvala ještě dlouho potom. Řekněte mi, proč se bát Rusů? Kdo v těchto stoletích rozpoutává všechny války? Američané. Bát se musíme těch, co jsou na Hradě. To jsou agresoři. Putin to nechtěl, odolával, a tito lidé z něj budou dělat agresora a z nás dezoláty či chcimíry? Ti lidé jsou sprosťáci, a ať se jdou vycpat!“
Jeden z hlavních řečníků Josef Skála ParlamentnímListům.cz řekl ohledně kauzy Foltýn: „Stupňuje se strašné lhaní. A proč má někdo krvácet za lidi, co na něj plivou.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Přepisuje se dnes historie druhé světové bálky?
autor: Jan Rychetský
