Tady svoji bojovou cestu ukončila gardová divize Rudé armády generála Volkoviče. Tak zní text na památníčku a i takto začal svůj krátký příspěvek předseda zdejší organizace KSČM Karel Karlovec.

Pomoc nejen se zbraní

„Její příslušníci až do podzimu pomáhali místním obyvatelům, hlavně v zemědělství. Připomínáme si nejkrutější válku v historii, kdy zahynulo zhruba 72 milionů lidí. Z toho civilní oběti představují 47 milionů. Přitom je 20 milionů těch, kteří zemřeli během války v důsledku hladu a nemocí a více než 6 milionů bylo umučeno v koncentračních táborech. Nelze nepřipomenout, že nejvíce obětí ve válce přinesl Sovětský svaz, jehož obyvatel zemřelo 25 milionů. Druhá světová válka není jen smutná část našich dějin, je to válka, která vpadla do životů mnoha z nás, našich předků a poznamenala osudy dalších generací, které ji samy nezažily. Bylo mnoho těch, kteří pozvedli zbraň. Proto se shromažďujeme na památných místech, kde si připomínáme s obdivem a s velkým díkem vzpomínáme na památné květnové dny roku 1945 a národně osvobozenecký boj, který jim předcházel. Hlavní tíha bojů po celou dobu války ležela na Rudé armádě, které byl podřízen první československý armádní sbor pod vedením generála Ludvíka Svobody a s ním po boku bojující rumunská armáda. Část západních Čech osvobodila americká armáda. Svoji roli bezpochyby sehrálo i Slovenské národní povstání, sílící partyzánské hnutí v Čechách a na Moravě a květnové povstání v Praze,“ konstatoval Karlovec.

(FOTO: Václav Fiala)

Pojem „mírový štváč“ je na hlavu

Anketa

Přejete si v brzké době další návštěvu Volodymyra Zelenského v České republice?

Přeji

1%

Nepřeji

97%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 11297 lidí

„Za dlouhých krutých šest let to stálo život 360 000 československých občanů. Na území Československa, za osvobození dnes již bohužel rozbitého státu, položilo své životy rovněž 144 000 vojáků Rudé armády, 33 000 vojáků rumunské královské armády, 180 příslušníků americké armády a 79 příslušníků polské armády. Z československého armádního sboru, založeného v Buzuluku, padlo při osvobozování naší vlasti přes 3500 vojáků,“ konstatoval dále Karel Karlovec.

„Bohužel, již více než tři roky trvá ozbrojený konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou a stále zřetelněji ukazuje, jak je mír krásný a válka pohromou. Na to naše současná vládnoucí agentura zapomněla a zapojila se do válečné podpory jedné z válčících stran na úkor vlastního lidu. Mír se stal vulgárním slovem a každý, kdo o něm mluví, je nazýván dezolátem, mírovým štváčem, ruským trollem a mnoha dalšími výrazy. Na hrůzy druhé světové války jako bychom úplně zapomněli. Nechceme, aby naše následující generace zapomněly na historii. Každá válečná oběť měla svoji tvář a vlastní osud. Výročí porážky fašismu a osvobození je třeba pravidelně připomínat po celé republice. Tyto oběti mají právo od nás žádat trvalou vděčnost a nedopustit, aby se tak hrozný konflikt kdykoliv opakoval. Vzdejme úctu všem lidem, kteří padli za naši svobodu. Nezapomínejme a trvale ctěme jejich světlou památku!“

Psali jsme:

• Z Foltýna je Goebbels. Definitivně. Video k výročí je podle politiků zlomem
• „Sovětský svaz nebyl osvoboditel, ale okupant.“ Oficiálně z vlády. Foltýn to vypustil mezi Čechy

Kdo tu byl okupantem je nad míru jasné

Muž středního věku pak dodal: „Mohlo to dopadnout ještě hůř. Jako Češi jsme byli druhý národ po Židech, kteří měli být zlikvidováni. Protože Hitler nejdříve zabral Sudety a pak udělal protektorát a chtěl všechny vyvraždit, aby tady měli Němci prostor.“ Starší žena jej doplnila slovy: „A také aby měli někoho na práci.“

Podle Karla Karlovce jsou informace o pomoci rudoarmějců v Plasích „…vytaženy z archívu Okresního národního výboru Plasy a následně Plzeň-sever. Ruská armáda tady na Velké louce zůstala až do zámrazu, bydleli v zemljankách a ve stanech a pak byli demobilizovaní a odjížděli domů. Že v Plasích takto pomáhali, je město vděčné, a proto je zde nejen deska, ale také obelisk naproti konventu. Když tady vysadíte živé květy, tak jsou během pár let rozházené, nebo naházené v řece. Tak dáváme umělé květiny, a ty tu přece jen vydrží,“ posteskl si už jen pro ParlamentníListy.cz.

(FOTO: Václav Fiala)

Kdo nic neví, nic nezkazí?

Poptávali jsme se po městě omladiny, zda o tomto fenoménu pomoci vědí. Nikdo „nezabral“. Ani střední generace. Někteří zrychlili, jiní mávali rukama, jako by odháněli obtížný hmyz. Ani návštěvníci zdejšího monumentálního cisterciáckého kláštera nevěděli, ale alespoň někdo z nich poděkoval za zajímavou informaci. Přičemž od sakrální stavby je to jen pár kroků…

„Rusáci přece nepomáhali, ti byli na všechno leví,“ projevil se nakonec jeden údajný vysokoškolák. „Určitě tu uzurpovali místní lidi a vyžrali jim všechno,“ konstatoval. Naopak paní Jana, téměř devadesátiletá důchodkyně, vzpomíná, jak rudoarmějci byli ohleduplní a příjemní. Ale při tom všem měli tvrdý dril. Nicméně řada místních občanů díky nim přežila první poválečnou zimu. „Je smutné, že za pár let po osvobození sebrali komunisté zemědělcům půdu, techniku i zvířata. Je to neuvěřitelné. Co Sověti nám tady nechali a pomohli, zase jejich čeští nohsledi vzali…“

Psali jsme:

„Přepisují dějiny.“ Po videu od Foltýna koluje upravená mapa osvobození. Drulák s Kotrbou varují

Lež. Foltýnovo video o okupaci smeteno zkušeným novinářem

Profesor Keller: Představme si, jak Foltýn vysvětluje lidským troskám z koncentráků, že byly okupovány

„Lidé jako Foltýn si nezaslouží, že jejich předky Sověti zachránili před vyhlazením od Němců.“ A Vidlák ještě přidal