Anketa
Koho z těchto kandidátů byste volili za prezidenta republiky?
77%
16%
1%
hlasovalo: 13036 lidí
Zhruba 49 tisíc migrantů z Blízkého východu či Pákistánu přišlo do Bosny od roku 2019. V současnosti jich tam je dle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) kolem 9 až 10 tisíc. A v situaci, kdy jsou kvůli covidové pandemii zavřené vnější hranice Evropské unie, jejich přítomnost začíná vyvolávat hněv místního obyvatelstva v zemi, která se stále zotavuje z krvavé občanské války v 90. letech.
Propad sociální soudržnosti v dotčených komunitách a potenciální propad soudržnosti mezi hostitelskou a migrantskou společností, tak popisuje situaci IOM v dokumentu ,,Plán pro řešení krize v Bosně a Hercegovině 2021“.
,,Obce s přítomností přijímacích center pro migranty se stávají obětí xenofobních narativů, živených ztrátou kontroly nad zvládnutím migrace v jejich komunitách, stejně jako socio-ekonomickými problémy způsobených pandemií covidu-19,“ píše doslova Mezinárodní organizace pro migraci.
Ta dodává, že příliv migrantů se zvyšuje a jejich přítomnost spojená s ,,nacionalistickou a rozdělující rétorikou“ by mohla narušit stabilitu v křehké balkánské zemi, jak informuje server Balkan Insight. Mezinárodní organizace dokonce navrhuje, aby migranti byli zahrnuti do proticovidových vakcinačních plánů v zemi, která je dle mezinárodních srovnání hrubého domácího produktu na hlavu chudší než některé africké země.
Mezi migranty převažují ti z Pákistánu, Afghánistánu, Iráku, Íránu či ze Sýrie. S velkou převahou svobodných mužů, nicméně zaznamenány jsou i případy rodin s dětmi či děti bez doprovodu. Soustřeďují se zejména na hranicích s Chorvatskem v severovýchodní části Bosny.
Vyražené oči, tisíce eur vyhozené zbytečně. Uvažují o návratu
Jak upozorňuje server Euronews, ,,bosenští“ migranti se ocitli v situaci, kdy nemohou ani dál, ani zpět. Přináší příběh pákistánského migranta Salmána, který popsal svou situaci následovně: Jejich rodiny z místní střední třídy šetřily tisíce dolarů na to, aby je mohly vyslat na cestu do Evropy. Mnohé rodiny se dokonce zadlužily. A nyní ty, kteří zůstali trčet v Bosně, pronásledují pocity viny za to, že své příbuzné zklamali. To jim způsobuje značné problémy, pokud jde o duševní zdraví, sdělil oslovený migrant. On i jeho bratři už víc než rok a půl žijí v severovýchodním regionu Tuzla, jehož úřady odmítají otevřít organizovaný uprchlický tábor.
Několikrát se neúspěšně pokusili přejít hranici s Chorvatskem. „Zkusíme to ještě jednou a když se to ani teď nepovede, zažádáme o repatriaci do Pákistánu,“ řekl jeden z nich. Mnozí z nich nedokážou v situaci, kdy je zima a sněží, najít důstojné přístřeší a přebývají v opuštěných budovách, v nákladních vagonech nebo v improvizovaných stanech.
A migranti, serverem Euronews označovaní jako ekonomičtí, si stěžují na brutalitu chorvatských pohraničníků. Brahim Radi se svými přáteli z Alžírska se také snažil dostat do Chorvatska – a vyvázl se zubem vyraženým pohraničníkovým pendrekem. Jiní skončili s vyraženým okem nebo se zlomenými žebry.
Dzaneta Delic-Sadikovic, právnička charitativní organizace Emmaus, varuje o násilí ze strany Chorvatska. „Ti lidé tu nechtějí zůstat, musíme najít řešení, jak jim umožnit opustit Bosnu a odejít do Evropy,“ sdělila.
Psali jsme:
Srbové je nechtějí
Situaci migrantů v Bosně nedávno komentoval pro Český rozhlas i pracovník české organizace Pomáháme lidem na útěku Milan Votypka. „Řekl bych, že situace je rok od roku horší, a že to v Bosně jde od desíti k pěti. Bylo to tam strašné už v roce 2018, stejně tak v roce 2019, a dneska je to hrozně těžké a složité,“ uvedl.
Ze strany místních orgánů nemají dle jeho tvrzení na růžích ustláno ani ti, kteří se migrantům snaží pomoci. „Cizinecká policie chytá všechny možné aktivisty, a kdo se tam zjeví, má asi 50% šanci, že ho z Bosny vyhostí. Důvodem byl příval různých aktivistů ze západní Evropy, kteří neznají terén a kteří vyvolávali na místě protesty migrantů proti bosenským autoritám a hrotili už tak složitou situaci. Nechtěl jsem riskovat, že se ‚svezu s nimi‘ a do Bosny se pak nějaký čas nepodívám. Byla tam ale kolegyně, která je Bosňanka. Pro ni je to bezpečnější,“ sdělil Votypka Českému rozhlasu. Dle něj se v zemi, která sdružuje Republiku srbskou a Muslimsko-chorvatskou federaci, migrační problém projevuje i do vnitropolitických sporů, kdy Srbové na svém území nechtějí vůbec žádné migranty.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jpo
