„Mne šálí zrak!“ konstatuje důchodkyně v plzeňském Albertu a prohlíží si cenovku s máslem za 65 korun. „Jestli to tady nepošoupli a není to k něčemu jinému, k jiné položce…,“ hloubá, „není!“
Lepší platy rovná se dražší máslo!
Také ostatní lidé berou do ruky nevěřícně kostku másla tuzemské provenience. A rozhodují se víc než kdykoliv předtím. Mají koupit, nebo nemají? Půjde cena výš? Třeba až ke stovce? „To by byly nebetyčné výšiny,“ říká muž v montérkách a raději si kupuje rostlinný tuk.
Zemědělský analytik Petr Havel pro ParlamentníListy.cz k problému uvádí: „Hranice sto korun za máslo to určitě nedosáhne,“ chlácholí možné horké hlavy, „jak je možné, že ceny takto rostou? Je to vlastně strašně jednoduché. Rostou ceny úplně všeho a navyšují se platy a pak zase rostou ceny a zase se navyšují platy, takže to jde stále dokola. Navyšují se náklady na výrobu. A těch položek je řada. První věc je, že už mnoho měsíců, vlastně více než rok, velmi mírně a postupně se to kumuluje a rostou ceny základních vstupů mléka.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala