Po povodních se opět začalo mluvit o možnosti vyvlastňování pozemků pro účely stavby protipovodňových hrází. Ministr zemědělství Petr Bendl jasně řekl, že pokud majitelé nebudou souhlasit, tak to stát bude řešit vyvlastněním, a i premiér Petr Nečas označil vyvlastňování za „naprosto legitimní téma k debatě“.
Komentátor Hospodářských novin Jiří Leschtina si však myslí, že by se kromě toho měla vést ještě jiná debata- o tom, zda politici jen nevyužívají zjitřené společenské atmosféry k omezení lidských svobod. „Právo vlastnit majetek a nakládat s ním podle svého uvážení je základním lidským právem,“ myslí si Leschtina. Zasahovat se do něj smí pouze v naprosto výjimečných případech. A je otázkou, zda za takový výjimečný případ lze považovat situaci, kdy se starosta nedokáže s majitelem dohodnout na normálním prodeji kusu louky.
Starosta, který nedokáže občany přesvědčit, že protipovodňová hráz ochrání jejich majetky, je podle komentátora především břídil. Lidé samozřejmě váhají a licitují s cenou, ale dobrý komunální politik je přesto dokáže přesvědčit. Zejména nyní, když mají čerstvou zkušenost se záplavami.
A na zatvrzelé jedince má veřejný zájem bič v podobě vyvlastnění již nyní. Je tedy otázkou, v čem přitvrzovat. Nedávno odhlasovaná novela vyvlastňovacího zákona prý zřejmě ukazuje, kam snahy ministrů ve skutečnosti míří. „Ta umožnuje stavitelům dálnic začít plnýrovat pozemek ještě dřív, než soud rozhodne otázku ceny. A to už je silné nahlodání práva bránit svůj majetek u soudních dvorů,“ varuje Leschtina.
Je prý zřejmé, že vláda sleduje poněkud jiné cíle, než je ochrana občanů před povodněmi. „Možná je na čase přemýšlet o tom, jaké hráze jí postavit do cesty,“ myslí si komentátor HN.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
