Prezident Zeman nejprve pozdravil všechny, kteří se slavnostního obřadu ve Vladislavském sále zúčastnili. „Jako každý rok je oslava svátku 28. října spojena s předáváním státních vyznamenání. A je to tak dobře, protože obraz naší společnosti je obrazem životních příběhů osobností, které tuto společnost vytvářejí a dotvářejí. Dovolím si jako obvykle být vaším průvodcem při popisu životních příběhů alespoň několika ze čtyřiceti jedna dnes vyznamenaných osobností. Jako výraz úcty k padlým vojákům v Afghánistánu mi dovolte začít jejich životním příběhem, který, jako každá tragická událost, vyvolává celou řadu diskusí a je samozřejmou povinností prezidenta republiky vyjádřit v těchto diskusích své jasné stanovisko,“ uvedl svůj proslov Miloš Zeman.
„Položme si jednoduchou otázku. Jestliže naši vojáci zahynuli v Afghánistánu, co zbude z jejich památky, pokud podlehneme zbabělosti a pokud budeme chtít z Afghánistánu odejít? Ano, je pravda, že jsme často byli obětí zbabělosti jiných, ale to vůbec neznamená, že máme být zbabělci sami. V dnešním světě si často vymýšlíme nejrůznější nepřátele, ale podle mého názoru je jediný skutečný nepřítel světový terorismus. Ten, který vraždí nevinné civilní občany a snaží se likvidovat po staletí budovanou evropskou civilizaci. Proto tato oběť není marná a velmi bych si přál, abychom si uvědomili, že máme-li naši civilizaci zachovat, vyžaduje to boj s terorismem a nikoli ustupování a vyjednávání, tím méně utíkání před teroristy. A pokud naši vojáci v Afghánistánu budou i dále plnit svoji roli, pak jejich oběť nebude marná. Čest jejich památce,“ řekl Zeman na adresu hrdinů.
Poté se věnoval životním příběhům dalších vyznamenaných. „Dnes, 28. října, můžeme vzpomenout na osobnosti, které k naší nezávislosti přispěly. Vím, že vedle jednotlivců to byly i organizace typu Sokola, samozřejmě i legionářů, ale jak legionářská, tak sokolská obec již byly vyznamenány v minulých letech. Proto mi dnes dovolte připomenout na začátek jednoho bohužel opomíjeného politika, jehož přitom Tomáš Masaryk označil za vůdce domácího odboje. Tímto politikem je Antonín Švehla. Vícenásobný ministerský předseda, ministr vnitra, geniální stratég, mistr kompromisu, ale rád bych zmínil i jeden jeho rys, na který rovněž zapomínáme. Švehla byl důsledným zastáncem politického stranictví, tedy něčeho, co se dnes příliš nenosí. A když někdy, například nyní v komunálních volbách, zažíváme rozbředlá hnutí, o nichž nevíme, kam směřují a jaký mají dlouhodobý program, je dobré si vzpomenout například na Švehlovu myšlenku, že každá diktatura začíná zničením politických stran.“
Fotogalerie: - Ceremoniál na Vítkově
„Dovolte mi, abych se zmínil i o dalších osobnostech v oné ose dějin, které formovaly naši historii. Dnes, při jmenování generálů, jsem připomněl tři vojáky. Generála Čečka, což byl velitel vojenské kanceláře prezidenta Masaryka, generála Husárka a generála Bílého. Ano, vzpomínáme na oběti. A generál Bílý, jako muž, který velel odbojové organizaci Obrana národa byl touto obětí, protože byl popraven nacisty. A stejně jako v případě Antonína Švehly bych i dnes upozornil na poněkud přehlíženou osobnost generála Husárka. To byl člověk, který budoval pohraniční opevnění první Československé republiky a rozhodně nebylo jeho vinou, že toto opevnění nakonec nesplnilo svoji úlohu, protože po anšlusu byla odkryta naše jižní hranice, kde opevnění nebylo. Vzpomeňme s úctou těchto vojáků včetně těch, kdo budovali a kdo se snažili, aby naše armáda byla moderní a samozřejmě, aby byla demokratická,“ vyzval Zeman.
„Jsem nesmírně rád, že mezi námi mohu uvítat člověka, jehož zásluhou pokračovalo svobodné vysílání tehdejšího Československého rozhlasu. Dožil se svěžích 95 let a bude mi ctí udělit mu nejvyšší české vyznamenání. Přecházím dále a chtěl bych znovu vzpomenout Chartu 77, tentorát však v poněkud jiném kontextu. Dnes, pane prezidente Kisko, vyznamenáváme jednak českou signatářku Charty 77, ale také spoluzakladatele hnutí Bratislava nahlas, o němž jsme spolu mluvili při jízdě našim historickým vlakem. Připomínám, že hnutí Bratislava nahlas označil Václav Havel za slovenskou Chartu 77. Prosím tedy, abyste i toto svoje jmenování považoval za symbol česko-slovenské vzájemnosti,“ požádal Zeman slovenského prezidenta Andreje Kisku.
Fotogalerie: - Defilé nejen vojenské techniky
„I když jsme šťastnou a prosperující zemí, neznamená to, že nemáme své problémy, a já za jeden z největších problémů považuji velkou ekonomickou kriminalitu, ať už jde o daňové podvody či o tunelování. Jsem proto velmi rád, že dnes můžeme vyznamenat tři osobnosti, které se snažily s nejrůznějšími formami této kriminality bojovat, ať už to byly LTO, mladší z nás už na ně zapomněli, ať už to byli solární baroni, kteří jsou nezapomenutelní, nebo samozřejmě nedávný příklad tunelování OKD. Ekonomická kriminalita je jako rakovina, musíme s ní bojovat, i když léčba je někdy nesmírně obtížná,“ zmínil Zeman Alenu Vitáskovou nebo Pavola Krúpu.
„Chtěl bych připomenout, že jsou lidé, kteří s jistou neláskou přijímají vyznamenání těch druhých a často jsou to lidé, kteří sami v životě nic nedokázali. Platí onen známý aforismus Karla Čapka, definující literárního kritika jako člověka, který radí spisovateli jak by on napsal knihu, kdyby to uměl. A právě proto bych chtěl uvést alespoň příklad jednoho z vyznamenaných a jeho dílo. Je to bývalý ministr zemědělství. Je to člověk, který v době, kdy vykonával svoji funkci, prosadil podstatné rozšíření ploch vinic před vstupem do EU. Protože jak víte, po vstupu už to nebylo možné. Kromě toho je to zakladatel vinařského fondu, takže jeho dílo se vrylo do naši krajiny, která je nyní pokryta novými vinicemi, je to dílo, za kterým se tento člověk může poohlédnout, na rozdíl od některých jiných, zapomenutelných ministrů zemědělství, kteří se takovým dílem chlubit nemohou. Chtěl bych vás proto všechny vyzvat, nenechme se znechutit vzteklými a závistivými trpaslíky, kteří pouze znehodnocují práci těch druhých. Važme si lidí, kteří v životě něco dokázali a snažme se jejich práci ocenit,“ vyzval Zeman přítomné v sále a opět se tak vrátil ke svým kritikům.
„Dovoluji si blahopřát všem vyznamenaným, nejen k vyznamenání, ale u některých také ke krásnému věku. A vám všem přeji šťastný a spokojený život ve společnosti a v zemi, kde lidé spolu dokáží mluvit, kde dokáží argumentovat, kde si dokáží vyměňovat své názory, neboť Masaryk říkal, že demokracie je diskuse, ale Masaryk také říkal, že rozčilení není program,“ řekl na závěr svého proslovu prezident Miloš Zeman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
