Píše o tom server Rozvojovka.cz, jenž popisuje situaci uprchlíků, kteří nedobrovolně pobývají v nejchudší zemi EU, Bulharsku. Server upozorňuje, že bulharská vláda není schopna v uprchlických táborech zajistit důstojné podmínky pro přežití. Popisuje situaci v největším ze šesti z nich, v Harmanli.
- Celý text je ZDE
Nachází se v areálu bývalé vojenské základny, která prochází rekonstrukcí z evropských dotací. Podmínky zde nejsou nijak dobré, část uprchlíků žije ve zchátralém objektu, část v provizorních bungalovech. Některé rodiny si stěžují, že svoji ložnici musejí sdílet se třemi dalšími, zatímco jiné rodiny mají místnost samy pro sebe.
První dva měsíce zde velká část uprchlíků byla nucena přespávat ve vojenských stanech, a to navzdory tomu, že teploty v noci dosahovaly až minus deseti stupňů Celsia. Podle Diany Dimové, dobrovolnice, která uprchlíkům pomáhá už od vzniku uprchlického tábora na podzim 2013, bulharská vláda reagovala velmi pomalu, v první fázi byli uprchlíci existenčně závislí na darech od dobrovolníků, jako je ona.
Kromě humanitárních organizací se v Bulharsku uprchlíkům nikdo nevěnuje
Dnes je situace o něco lepší, balíčky s jídlem dostávají od pracovníků Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR), základní lékařskou pomoc od Červeného kříže. Kromě těchto organizací a výše zmíněných „Přátel uprchlíků“ se jim soustavně nevěnuje nikdo. Ani uvedené organizace by se však neobešly bez pomoci samotných uprchlíků – část z nich umí anglicky a pomáhá s překlady, které by jinak mohlo být velmi náročné zajistit.
Syřané a Afghánci se vedle sebe nesnesli
Dříve sem byli kromě Syřanů umístěni i Afghánci, ale kvůli vyostřeným vztahům, způsobeným předsudky a náboženskými odlišnostmi, byla tato menšina přesunuta a tábor je nyní určen pouze uprchlíkům ze Sýrie. V táboře je v současné době 2 700 míst, z nichž obsazených je kolem sedmnácti set.
Zhruba osmdesát procent uprchlíků jsou muslimové, zbytek křesťané, jezídi a další. Pro křesťanskou menšinu je zde k dispozici jedna místnost, která je používaná jako příležitostný kostel, nechybí audio Bible v arabštině a kurdštině.
Integrace uprchlíků do bulharské společnosti je obtížná
Syřané, kterým se podaří v Bulharsku získat status uprchlíka nebo humanitární status, tábor opouštějí a hledají si bydliště v některém jiném městě. Řada z nich se stěhuje do Staré Zagory, do města, kde žije a pracuje Diana. Syřané si toto město vybírají proto, že zde už žije arabská menšina.
Podle Diany je i tak integrace uprchlíků obtížná. Neumějí jazyk a neznají zdejší kulturu, většina společnosti se na ně dívá s předsudky. V neposlední řadě je problém i to, že v Bulharsku původně nikdo z uprchlíků žít nechtěl.
Navzdory tomu zde prý o azyl zažádalo již více než jedenáct tisíc Syřanů.
Ani riskantní cesta přes půl Evropy není tak nebezpečná jako návrat do Sýrie
Ze Sýrie do okolních států utekly již více než čtyři miliony lidí, necelá polovina do Turecka, které je přehlcené a uprchlíkům nenabízí žádné životní perspektivy. To, že se snaží překročit hranice Evropy, je proto logické. Jakmile jsou však na území členského státu Evropské unie zadrženi, musejí zde požádat o azyl nehledě na to, jestli do dané země původně směřovali.
Dostat se legálně dále na západ je obtížné, dostat se tam ilegálně je riskantní. Nicméně ani cesta přes půlku Evropy není tolik nebezpečná, jako kdyby se rozhodli pro návrat do rodné země.
I řada uprchlíků přebývajících například v Turecku raději za tiché tolerance úřadů zůstává stabilně ve stanech na zanedbaných městských perifériích, než aby riskovala konflikt s policií a nucený přesun zpět do Sýrie.
Návrat domů, kde často již žádné domovy nemají, je pro ně totiž děsivější představou než nuzné podmínky na útěku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
