Je generace lidí narozených po roce 1980 připravena plně převzít vládu nad Českem?Anketa
Jednou z bašt sociální demokracie bylo v nedávných letech Ostravsko a vůbec celý Moravskoslezský kraj, což bylo dáno do jisté míry i profesní skladbou tamní populace. V dolech a železárnách vždy fungovaly silné odborářské organizace a ty měly k ČSSD hodně blízko. Na severní Moravě pak existovaly a stále ještě zůstávají ekonomicky slabé regiony, kde nezaměstnanost dříve dosahovala dvojciferných čísel, ať se jednalo o Karvinsko, Bruntálsko, Osoblažsko či Vítkovsko, takže levicové strany zde pochopitelně mívaly mnoho svých příznivců. Od minulých parlamentních voleb v roce 2017 se ale zde situace překvapivě změnila. Lidé na severní Moravě a ve Slezsku volí především hnutí premiéra Babiše. Co tento zvrat mohlo způsobit, jsme se zeptali nejen členů ČSSD a hnutí ANO, ale i některých lidí z ekonomicky slabších lokalit.
„I přes všechny ty průšvihy za koronavirové krize, kdy jsme někdy nevěděli, co máme vlastně dělat a jak vyučovat, tak jediné hnutí ANO ze všech politických stran, které kdy vládly, splnilo své sliby a nám učitelům, ale také i zdravotníkům slušně přidalo na platech. Od ČSSD nebo ODS to byly vždy jen takové drobky,“ vysvětluje si možný odklon lidí od levicových stran v Moravskoslezském kraji šestačtyřicetiletá pedagožka Jana, která působí na Osoblažsku v bruntálském okrese. Ta pak dále uvedla, že i v nastávajících parlamentních volbách to Babišovi „hodí“.
Zcela odlišným názorem se pak například prezentoval sedmatřicetiletý IT specialista Lukáš z Ostravy, kterého zklamaly nesplněné předvolební sliby hnutí ANO: „Mě Andrej Babiš rozladil svými sliby, že bude řídit státní správu jako soukromou firmu. Opak je ale pravdou. Administrativa na úřadech neskutečně nabobtnala a lidé tam mají často vyšší platy než v soukromých společnostech, i když třeba v mém oboru to zrovna neplatí. Přitom výkonnost úředníků bývá většinou o dost nižší než ve firmách. A kde je také Babišova slibovaná digitalizace státní správy? Ten chaos za „koronáče“, co byl a stále trvá, je čítankovou ukázkou špatného vládnutí. Budu proto volit Piráty, kteří i digitálním procesům daleko lépe rozumějí,“ konstatoval ostravský ajťák a ještě dodal: „ČSSD u nás v Ostravě hodně lidí zklamala. To byly samé spory o koryta, protekce pro příbuzné i známé a také poslední dva hejtmani z ČSSD měli mít ‚máslo na hlavě‘ ohledně kšeftů s místními podnikateli. Vím, o čem mluvím, v rodině jsem měl také jednoho přesvědčeného sociálního demokrata, který už ale z této strany znechuceně odešel.“
Psali jsme:
Kandidát na poslance za ČSSD: „Hnutí ANO nám vyzobalo sociální témata.“
Názorům běžných lidí, kteří zaměřili svou politickou přízeň v parlamentních volbách jiným směrem, dávají vcelku za pravdu i členové obou zmiňovaných stran, tedy jak ze sociální demokracie, tak i z hnutí ANO.
„Ten problém s odchodem našich dřívějších voličů vidím ve dvou rovinách. V té první, že lidé mají rádi změnu a už je asi omrzelo vidět na všech úrovních řízení státu, to znamená na té obecní, krajské i celorepublikové, jen samé sociální demokraty. Program ČSSD se jim mohl zdát už stále stejný, a tak se začali poohlížet po nějaké lepší alternativě. Pro naše lidi po roce 1989 je takové chování celkem běžné. Druhý úhel pohledu ukazuje, že hnutí ANO, které šlo původně do voleb jako středopravicová strana, se při vládnutí s ČSSD přeorientovalo více doleva a prakticky vyzobalo sociálním demokratům jejich témata. Takže jsem zvědavý, jak se hnutí ANO bude profilovat po parlamentních volbách, jestli u své levicové orientace zůstane, anebo ji zcela změní podle toho, s kým půjde do koalice,“ sdělil například Michal Brunclík, pedagog a kandidát do parlamentních voleb za ČSSD z Moravskoslezského kraje.
Ten potom ještě upřesnil: „Konkrétně u nás v kraji sehrál negativní roli i dobrovolný či nucený odchod řady zkušených komunálních politiků z ostravské členské základny po těch větších rozmíškách v minulých letech, které muselo řešit až naše celostátní vedení. To samozřejmě mohlo mít dopad i na běžnou populaci. Lidé si mohli pak říct, tak když se ti sociální demokraté nemohou domluvit ani sami mezi sebou, můžeme jim vůbec důvěřovat?“
Poněkud jiný náhled na tuto nestandardní situaci s náhlou změnou voličských preferencí má Richard Oleownik, předseda místního sdružení hnutí ANO z Karviné:
„Já si ten úspěch hnutí ANO v Moravskoslezském kraji vysvětluji především dobře zvoleným vedením. Náš předseda Ivo Vondrák je člověk velmi schopný, je to bývalý rektor Technické univerzity, který má i dost pracovních zkušeností ze zahraničí, a tak se řadí k celostátním tahounům našeho hnutí. No a že jsme přebrali i některé voliče z ČSSD, si vysvětluji tím, že na rozdíl od minulých vlád, které různým důležitým profesím jen slibovaly navýšení platů, tak my jsme to skutečně udělali. Sociální demokraté také v různých směrech, a to i v té sociální sféře, trochu zaspali. Nyní třeba paní ministryně Maláčová některé své návrhy celkem nevhodně prezentuje.“
Jestli hnutí ANO svého koaličního partnera voličsky i myšlenkově zcela vysálo, anebo to přece jen spolu potáhnou dál i v dalším volebním období, ukážou za několik týdnů řádné parlamentní volby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
