Zakaria tvrdí, že existuje ještě jedna záležitost, ze které má Rusko větší obavy než z vyzbrojení Ukrajiny Západem. Na mysli má vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. "Důkazem toho je varování premiéra Dmitrije Medveděva, že v případě takového rozhodnutí budou následovat ze strany Moskvy bezprecedentní kroky. Šéf druhé největší ruské banky Andrej Kostin před několika týdny na světovém ekonomickém fóru v Davosu zmínil, že konkrétně by Rusko vyhostilo amerického velvyslance z Moskvy a odvolalo ruského velvyslance z Washingtonu. To by fakticky znamenalo, že země se ocitla na pokraji války či minimálně ve studené válce,“ cituje Zakaria Kostina.
Podle amerického publicisty je pochopitelné, proč jsou Rusové tímto případným krokem Západu natolik frustrováni. "Ekonomika země se každý den propadá o kus níž. Podle aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii čelí Rusko absolutnímu zhroucení cen a znehodnocení měny. Jak poznamenal náměstek bývalého ministra financí Roger Altman, žádná země nemůže podobným problémům vzdorovat příliš dlouho,“ upozorňuje Zakaria a uvádí, že dle MMF oslabí ruská ekonomika v letošním roce o 3 %. "Aby se prezident Putin udržel u moci, potřebuje si zajistit značné příjmy z prodeje ropy. Při poklesu cen za barel ropy během finanční krize v letech 2008 až 2009 se zvýšily výdaje ruské vlády o neuvěřitelných 40 % ve snaze udržet sociální stabilitu,“ připomíná Zakaria.
"Vedle toho se v posledních letech zvýšily výdaje na obranu o 30 % a stejně tak vzrostly dotace na potraviny a bydlení. Takovou vysokou hladinu výdajů však nelze udržovat do nekonečna. Jednou peníze prostě dojdou,“ je přesvědčen americký publicista. Podle jeho názoru však ani tak alarmující situace nebrání Rusku pokračovat ve vojenské aktivitě na východní Ukrajině. "Přes pokles ekonomiky je ve vojenské oblasti Rusko stále silné. Obzvlášť ve srovnání s Ukrajinou. Rozpočet na obranu byl v Rusku za loňský rok dle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia dvacetkrát vyšší než ten ukrajinský. Rusko má k dispozici 771 000 vojáků a další dva miliony v záloze,“ uvádí Zakaria.
Zakaria rovněž zmiňuje, že sankce sice mohou Rusku způsobit razantní zvýšení nákladů, ale Putin prý již ukázal, že takové záležitosti neposuzuje racionálně a na vzniklé ztráty příliš nehledí. "To znamená, že neúspěšně by nejspíš skončila i vojenská pomoc Kyjevu. Nehledě k tomu, že nikdo ve skutečnosti nevěří, že by díky zbraním ze Západu mohl Kyjev v přímém vojenském střetu s Moskvou uspět. Také nedávné naléhání na vyzbrojení ze strany některých amerických think tanků počítalo s tím, že takový krok by nevedl ke konečnému vítězství, ale pouze k výhodnější pozici při vyjednávání o míru. Jinými slovy, experti se shodnou, že je nutné způsobit Rusku co největší ztráty. Jejich názory se ovšem liší v tom, jakým způsobem by tak mělo být učiněno,“ tvrdí Zakaria.
Zakaria je přesvědčen, že přímá vojenská pomoc Ukrajině by pouze posílila ruský nacionalismus. "Putin by na sebe přijal roli statečného ochránce ruského národa v boji proti nepříteli. Pro zemi, která neváhala vést dvě dlouhé a krvavé války v Čečensku, jistě nebude vidina dalšího konfliktu mít kýžený odstrašující účinek,“ pochybuje Zakaria, který se domnívá, že by bylo kontraproduktivní vyměnit ekonomický tlak na Rusku za otevřenou válku. "I kdyby Rusko porušilo i nynější křehký mír, je třeba zvážit další ekonomické sankce,“ má jasno Zakaria. Podle jeho názoru by měly Spojené státy vybírat prostředky k dosažení svých cílů mimořádně opatrně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
