Písařovicová se na úvod ptala, proč reportáž v Reportérech ČT před svým odchodem nedokončila. Dobiášová namítla, že reportáž nebyla odvysílána, ale nebylo to její chybou. „Posbírala jsem informace, připravila reportáž do střižny tak, aby se vysílat dala,“ tvrdí.
Výsledným produktem její práce byl scénář reportáže, který poslala šéfredaktoru Wollnerovi, a ten přiznává, že ani neví, jestli jej četl.
Již předtím se podle Dobiášové střetávaly její a Wollnerovy představy, jak by reportáž měla vypadat a na co se zaměřit.
Wollner předtím ve stejném studiu tvrdil, že Dobiášová mu nepřinesla žádné informace, po kterých by mohl říct, že je to dobrá reportáž, kterou Reportérům nikdo neomlátí o hlavu. To doplnil výkladem, že Markéta Dobiášová vždy byla ambiciózní autorka.
Dobiášová tvrdí, že příčinou nebyl „nedostatek důkazů“, jak tvrdí Wollner, ale rozdílný pohled na jejich hodnocení. To, co ona považovala za důležité, Wollnerovi důležité nepřišlo. „Neshodovali jsme se, jak ten příběh pustit ven,“ naznačila.
Wollner žádal „komunální“ reportáž v délce osm minut, Dobiášová nabízela rozsáhlejší záběr, na který by bylo třeba delší stopáž. V tomto směru vznikla jedna verze reportáže (v televizním žargonu „předstřih“), na který se ale Wollner ani nešel podívat, poslal za sebe zástupkyni Anetu Snopovou. Nyní o této verzi říká, že byla tak špatná, že mu ji Dobiášová ani nechtěla pustit.
Z jejího pohledu byl ale příběh hotový. Byl to příběh vyvedení městských pozemků ve spolupráci s developerem.
Wollner prý požadoval, aby redaktorky rozporovaly znalecký posudek, kterým Hlubuček a developer operovali. Jenže posudek prezentoval projekt jako unikátní, s unikátní cenou, takže nebylo možné jej rozporovat přes obvyklé ceny nebo jiné metody.
Rozporování posudku bylo podle Dobiášové slepá cesta, což jí řekli i ekonomové, Wollner však trval na tom, aby novinářky pracovaly právě tímto směrem. Důvody, proč šéfredaktor odváděl jejich práci na slepou kolej, Dobiášová netuší.
Šéfreportér předtím ve studiu vykládal, že posudek, který si redaktorky nechaly udělat, se mu nezdál a měl strach, že si tvrdě naběhnou na vidle. Podle Dobiášové ale spojil dvě zcela nesouvisející věci.
Písařovicová pochybovala o tom, zda se dá říci, že šéfredaktor Wollner reportáž zastavil. „Marek Wollner zastavil novinářské pátrání,“ pokrčila rameny Dobiášová. Jaké k tomu měl důvody, jestli se začal bát nebo někoho poslouchal, to netuší. Faktem ale je, že zjištěné informace se na obrazovce neobjevily.
Psali jsme:
Nátlaková hra
Za podstatnou linku příběhu Dobiášová považovala i to, co se začalo odehrávat poté, co se o kauzu s kolegyní Adélou Paclíkovou začala zajímat. Začali se prý ozývat její bývalí kolegové, aktuálně pracující pro Hlubučka nebo pro STAN, a vysvětlovali, jak se jedná o skvělý a přínosný developerský projekt. A zajímali se, proč Reportéři do kauzy šijí.
I Wollner hovořil o tom, že ze strany developera zazněla obvinění, že redaktorky točí reportáž „na objednávku“ firmy, která jej vydírá. Dobiášová k tomu doplnila, že informace se objevily hned poté, co do reportáže natočili rozhovor s Petrem Hlubučkem. Podle nich měla být kolegyně Dobiášové spojena s PR agenturou, která měla mít zájem lysolajský projekt zmařit.
„Rozjel se nátlak, a byl celkem nechutně směřovaný na mou kolegyni, že má kontakty s tím píáristou a že je to reportáž chystaná za deset milionů. To bylo velmi vážné obvinění, tak jsem to začala sledovat a vznikla tím další linka,“ vyprávěla.
Právě tato nátlaková hra podle Dobiášové propojovala osoby, které v kauze figurovaly. Hlubučka, jeho advokáta, developera i další osoby.
Písařovicová se ptala, proč pak reportáž nenatočila na Primě, kam z ČT přestoupila. Stejný argument používá i Marek Wollner při tvrzení, že Dobiášová neměla tolik informací, aby to obstálo. Podle novinářky je to ale jinak. Veškeré podklady, které na reportáž zajistila, jsou totiž majetkem České televize a musely zůstat na Kavčích horách. „Šlo o nahrávky, podklady, scénář,“ jmenovala. A bez těchto podkladů nebylo možné na tématu dále pokračovat.
Wollner naopak „usnutí“ reportáže vysvětloval tak, že by pro redaktory bylo příliš náročné se v něm zorientovat. Tomu se Dobiášová je hořce usmála.
„Marek věděl, že ty informace nechávám v České televizi a několikrát jsem mu s tím nabízela pomoc,“ dodala.
Její kolegyně Paclíková prý z kauzy raději vycouvala, když začala být hnusně obviňována ze střetu zájmů a milionového vydírání. I teď se k ní raději nevyjadřuje.
Do toho při odchodu Markéty Dobiášové přišel do České televize v únoru 2020 anonym, píšící o účelovém zastavení lysolajské reportáže. I když se v něm o Dobiášové psalo, ona sama jej prý četla, až když ji ho přeposlal Wollner, ke kterému se dostal od generálního ředitele Petra Dvořáka, původního adresáta.
Jedná se o dokument, na který upozornil Robert Šlachta.
Tady je celý email, který dostal generální ředitel České televize a NEUDĚLAL VŮBEC NIC! Dva roky věděli, jak STAN krade. https://t.co/8HlJLhAOJA
— Robert Šlachta (@RobertSlachta) June 30, 2022
Na jeho základě čtyři dny před odchodem dostala příkaz od šéfredaktora Wollnera, aby reportáž zpracovala tak, jak si ji představoval on.
Odpověděla mu v SMS, kterou kvůli věrohodnosti předčítala ve studiu celou. Ve zprávě bylo mimo jiné zmíněno, že měsíc před tím měl Wollner autorkám říci, že podle „Kasla“ jsou lysolajské pozemky v pohodě, dějí se horší věci a je vlastně dobře, že na pozemcích bude společenské zázemí.
To bylo zavržení jakékoliv další investigace realitních čachrů. A právě z toho Dobiášová dovozuje, že Wollner o téma ztratil zájem, vedle toho, že stále trval na kratší stopáži a komunálním charakteru zpracování.
Dále ve zprávě psala o tom, že tři týdny před tím jí měl Wollner volat z porady, vznést řadu nesmyslných obvinění a hučet do ní, aby už konečně z redakce odešla a kdy uvidí její výpověď.
Téma „Lysolaje“ bylo podle ní mrtvé minimálně dva měsíce před tímto anonymem, a teď si na něj Wollner najednou vzpomněl. A měl ji obvinit, že za dopisem stojí právě ona.
Z toho všeho podle Dobiášové vyplývá, že rozhodně není pravda, že až do zmíněného anonymu byli v souznění, jak tvrdí Wollner.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
