Dánsko jako první stát v historii zveřejnilo akční plán, v němž podrobně popisuje svůj cíl přejít na rostlinný potravinový systém. Tento akční plán je součástí plánu na snížení emisí z potravin, který byl vyhlášen v roce 2021, a bude zahrnovat plány na podporu rostlinných potravin ve školním stravování, prostřednictvím školení kuchařů a zvýšením vývozu. Severské království do plánu investovalo miliardu dánských korun (3,3 miliardy Kč), z čehož 675 milionů korun (2,22 miliard Kč) půjde na podporu vytvoření Fondu pro potraviny rostlinného původu. Dánské ministerstvo potravin, zemědělství a rybolovu, které plán představilo, chce mimo jiné školit kuchaře v přípravě veganských pokrmů a zavádět rostlinnou stravu do školních jídelen. Dále má být rozšířen export veganského jídla do zahraničí.
Vítáte konsolidační balíček, který vláda protlačila Sněmovnou?Anketa
Podle některých kritiků však dosavadní finanční podpora rostlinného sektoru ze strany dánského státu není dostatečná. „Jak my, tak mnoho dalších zanícených sil v rostlinném sektoru jsme odhodláni zajistit úspěch této mise, ale vyžaduje to také další investice v celém hodnotovém řetězci," říká Rune-Christoffer Dragsdahl, generální tajemník Dánské vegetariánské společnosti. „A zde výdaje neodpovídají ambicím,“ posteskl si. „V akčním plánu je mnoho skvělých vizí, ale není jasné, kterých cílů bude dosaženo a jakým způsobem. Má-li být konstruktivní cesta Dánska věrohodnou alternativou například k nizozemskému přístupu - který vedl k velkým demonstracím v zemi - potřebují vize konkrétní čísla,“ uvedl zástupce dánských vegetariánů.
Právě Nizozemsko se letos stalo ohniskem protestů farmářů na jedné straně a environmentálních aktivistů na straně druhé, poté, co tamní vláda schválila dohodu zaměřenou na snížení emisí dusíku.
Finanční podpora rostlinného sektoru však není jediná zbraň, kterou plánuje dánská vláda využit v boji proti tzv. „klimatické změně“. V severském království také uvažují o vyšším zdanění masa, konkrétně hovězího. „Zkoumáme všechny možnosti. A to znamená, že se částečně zabýváme restrukturalizací našeho potravinářského průmyslu, hledáme možnosti, jak vytvořit daň z produkce, mimo jiné i z hovězího masa. A pak se samozřejmě také zabýváme možnými daněmi ze spotřeby a tím, zda je využít,“ nechal se slyšet dánský ministr pro daně Jeppe Bruus. Kritici vyššího zdanění masa však mimo jiné upozorňují, že by taková daň dopadla zejména na chudé, kteří by si už klasické maso nemohli dovolit.
Vyvstává tedy otázka, co by v takovém případě měli nemajetní obyvatelé jíst. Možnou odpověď nabízí deník Bloomberg v článku nesoucím název „Již brzy: Falešné masové burgery z kobylek a moučných červů.“ „Hmyz je efektivnější než hospodářská zvířata a potřebuje k pěstování méně prostoru než sója," vysvětluje Mohammed Ashour, generální ředitel společnosti Aspire Food, která v Ontariu staví 11patrovou vertikální cvrččí farmu. „Mouční červi jsou čistí, bez zápachu a bohatí na minerály a vitamíny; cvrčci a kobylky jsou plní bílkovin; larvy ovocných mušek - většina lidí jim říká larvy - mají jemnou chuť a světlou barvu, takže se snadno schovají v potravinách; larvy černých mušek sežerou prakticky jakýkoli organický odpad,“ láká Bloomberg spotřebitele na klimaticky nezávadnou pochutinu budoucnosti.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Adam Šesták
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.