Zelené technologie a vydrancovaná planeta. „Obnovitelná“ energetika v souvislostech

21.02.2026 20:20 | Analýza

KLIMA: VZPOURA PROTI PANICE V minulém díle série sobotních zamyšlení jsme rozebírali, co přináší „zelená“ energie. S jejím využíváním ale souvisí i ekologická stopa technologií, prezenvotaných jako zelené a k přírodě šetrné. Všichni asi tuší, že výroba ani ukončení životnosti zařízení pro OZE se neobejde bez energie, surovin i vlivu na životní prostředí. Dnešní text mezinárodního vědeckého sdružení Clintel se proto dívá na vzácné suroviny v souvislostech.

Zelené technologie a vydrancovaná planeta. „Obnovitelná“ energetika v souvislostech
Foto: Clintel
Popisek: Logo organizace Clintel

K využívání zdrojů energie silně závislých na počasí je třeba vyrobit nejen větrné turbíny či fotovoltaické panely, ale i kapacity pro akumulaci včetně potřebné elektroniky k jejich efektivnímu řízení (o zvýšených nárocích na záložní zdroje a regulaci sítě srozumitelně informuje například Petr Dušek). Pro akumulaci (stejně jako pro elektromobily) je klíčové hlavně lithium a další kovy používané v akumulátorech – hlavně kobalt a nikl.

Lithium

Většina lithia na trhu se získává z ložisek solí nebo velmi slaných přírodních vod (solanek). Jejich hlavními těžaři jsou Austrálie, Chile a Čína. Propagační video ukazuje těžbu v jihoamerické poušti, kde se vyskytují vrstvy solí přímo na povrchu nebo (častěji) mělce pod ním. Tyto soli se oddělují od písku, prachu a kamení tak, že se rozpustí ve sladké vodě. Získaný roztok se pak čerpá a suší v obřích mělkých bazénech (což má za následek, že když náhodou zaprší, tak se obvykle zpozdí dodávky o několik měsíců). Nejsušší pouště světa se tak vlastně zavlažují obrovským množstvím sladké vody ne proto, aby tam něco vyrostlo, ale pro lithium. Ze solí v pouštích se sice nezískává jen lithium, ale i další prvky, například bor, ale lithium je ekonomicky rozhodující.

Máme k dispozici i ložiska lithia v Čechách, hlavně Cínovec, podle nějž se nazývá i lithná slída zinnwaldit. Těžba může být provedena velmi šetrně, stejně jako doprava suroviny (s využitím železnice, případně i nákladní lanovky) a rovněž zpracování může být v podstatě bezodpadové. Má to ale dvě velké komplikace: tou první jsou protesty obyvatel blízkých obcí, v nichž jde zčásti o NIMBY („ne na mém dvorku“) efekt, zčásti o odpor proti jakékoliv těžbě vlivem zelené propagandy, která už proniká i do škol a stává se vlastně oficiální ideologií. Pominu zatím poněkud odbornější otázku, jestli je opravdu nejvhodnější právě ta technologie zpracování suroviny, která se dosud prosazuje.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Tomio Okamura byl položen dotaz

Ukrajinští žáci ve školách

Jaké řešení navrhujete? To nemají chodit do školy? To je asi nesmysl, který by se mohl nevyplatit, když tu pak zůstanou a budeme tu mít negramotné lidi, navíc by pak rodiče nemohli ani pracovat, kdyby je museli hlídat a žádali by o dávky…

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nejvíc tím uškodil sám sobě.“ Na Ústavní soud se toho valí víc

4:44 „Nejvíc tím uškodil sám sobě.“ Na Ústavní soud se toho valí víc

Prezident dostal od Ústavního soudu to, co chtěl. Předběžné opatření, které vládu de facto nutí ho d…