Extinction Rebellion je mezinárodní hnutí založené v roce 2018. Tady jsou také nejaktivnější, v několika městech zablokovali dopravu. Ale nezahálejí ani jinde. V Haagu okupovali lidským řetězem Mezinárodní soudní tribunál, a v Austrálii zabrali budovu parlamentu, samozřejmě jen nakrátko. V Liberci pobočka této skupiny, která má původ ve Velké Británii, vznikla v prosinci loňského roku, mají přes dvacet členů, a také jeden pěkný mediální zářez, kdy se zviditelnili na Ještědu.
Obrazcem, který zde v červenci vytvořili, ovlivnili (nebo toho využili) ještědský areál natolik, že ten se rozhodl, že nepřistaví u areálu další patro parkoviště, jak měl původně v plánu. „Chtěli jsme parkoviště rozšířit, ale obrátili jsme. Teď budeme místním lyžařům vysvětlovat, že je lepší přijet k nám tramvají. Dopravní spojení z centra města je unikátní, je třeba toho využít,“ vysvětlila Renata Balašová ze Skiareálu Ještěd. K akci aktivistů uvedla: „Sice to byla akce neohlášená a nelegální, ale nakonec jsme se dohodli pro kampaň Ještědéle. Chceme, aby ještědský areál šel příkladem v ekologickém chování.“
Změna klimatu postupuje do poslední fáze
Pak se Hruška rozpovídal o zvyšování CO2 v atmosféře, kdy s nástupem průmyslové revoluce se začíná jeho množství prudce zvyšovat. „Zkoumáním klimatických změn se v posledních dvaceti letech zabývá Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN. Poslední jejich zpráva z roku 2018 říká, že tyto změny jsou mnohem rychlejší, než se předpokládalo, a zdá se, že maximální nárůst průměrné celosvětové teploty, který může naše civilizace vydýchat, je jeden a půl až dva stupně. Jinak dojde k velkým změnám,“ konstatoval Hruška a zeptal se, jak na tom vlastně jsme. „Docela blbě,“ vzápětí si odpověděl a ukazoval graf průměrné povrchové teploty. „Trend je jasný. Teplota jde razantně nahoru. V roce 2016 o 1,1 stupně teplejší než rok 1880,“ sdělil. Tento nárůst je dle něj rozdílný na různých místech, v Čechách je to více – o tři až čtyři stupně.
Jaké má tento nárůst teplot následky? Sucho, záplavy, hurikány. „Evropa ještě těmi nejhoršími následky není postižena, jinde je to horší. Ten základní, který je i tady, je samozřejmě sucho. Může to i být zvláštní kombinace sucha a záplav. Kdy máte sucho a najednou vám spadne tolik vody, že za týden naprší roční průměr. Jde také o posilování velmi extrémních klimatických jevů jako jsou hurikány,“ upozornil. Varoval i před metanem, který je ve velké míře uložen v zemi na chladných místech. „Jakmile se začnou tato místa oteplovat, uvolní to obrovské množství metanu.“
Brzký kolaps je nevyhnutelný
„Kromě toho, že vypouštíme skleníkové plyny, tak děláme vše pro to, abychom zabránili Zemi je zase ukládat zpátky do půdy. A to našim chemickým monokulturním zemědělstvím, které se absolutně nestará o půdu. Dalším problémem je odlesňování,“ uvedl Hruška, jenž si položil filozofickou otázku, co se stane, když nezačneme jednat. A upozornil na profesora Jema Bendella z univerzity v Cumbrii, který svým článkem o změně klimatu způsobil poprask. U některých čtenářů dokonce vyvolal vlnu zoufalství, docházejí na terapie a v panice se stěhují na venkov. Brzký kolaps společnosti, jak ji známe, je podle Bendella nevyhnutný. A dojít by k němu mělo zhruba za deset let. „Existují důkazy pro to, že nás čekají rozvratné, nekontrolovatelné klimatické změny, které přinesou hladovění, ničení, migraci, nemoci a válku,“ tvrdí ve své studii. Českým čtenářům ji představil text v Lidových novinách. Podle něj si Bendell myslí, že je na čase si přiznat, že je pozdě na to, aby lidstvo globální katastrofu odvrátilo. Mezi důkazy, které Bendell předkládá, patří globální oteplování. Situaci by mělo zhoršit i roztání ledovců v arktických oblastech a brzy by mělo dojít k vyhynutí několika živočišných druhů...
Psali jsme:
Ve druhé fázi Hruška představil vizi, co se situací dělat. Nejdříve představil sérii drobných neúspěchů, kdy se ekologičtí aktivisté snažili situaci ovlivnit přes politiku. Připomněl Pařížskou klimatickou dohodu. „Kromě toho, že přijala cíle, které nejsou naprosto dostatečné, stejně je polovina států neplní,“ postěžoval si. Příliš to podle něj nešlo ani přes právo, kdy se podávaly žaloby na vlády, které své závazky neplní. Ke změně ani podle něj nevedly petice, protestní pochody a podobně. „Lidi podle nás mají v současné době právo na odpor. Ve chvíli, kdy stát selhává a nezaručuje přežití lidí. Toto právo je však podle Extinction Rebellion zcela zásadně nenásilné,“ upozornil.
Mezi hlavními požadavky této skupiny je „říkejme pravdu“. Tento bod formulují takto: „Žádáme, aby vláda řekla pravdivě, jak vážná je naše situace, aby změnila legislativu, která není v souladu s touto situací, a aby společně s médii komunikovala naléhavost změny, včetně toho, co mají jednotlivci, komunity a firmy dělat. Konkrétní reakcí vlády či samosprávy na tento požadavek může být veřejné vyhlášení stavu tzv. klimatické nouze.“ Což se hlavně v Británii děje docela ve velké míře. Dalším jejich požadavkem je – okamžitě začněte jednat. Což podle nich spočívá v tom, aby vláda neprodleně nařídila závazná pravidla k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2025. Dále si myslí, že potřebujeme nadstranickou politiku, a k tomuto účelu si vymysleli jakési shromáždění občanů.
Narušíme obvyklé pořádky
Extinction Rebellion přichází – jak už bylo uvedeno – k dosažení svých cílů s nenásilnými přímými akcemi. „Je to cesta, která se ukazuje ve výzkumech jako nejefektivnější, vedoucí k nějaké změně,“ vysvětlil Hruška. „Je to věc, která systém narušuje. Je to vystoupení mimo něj, což je pro něj nebezpečné. Primárně je to sebeobětující. Je to obrovský emocionální impuls, když do toho člověk jde s tím, že něco obětuje,“ vysvětlil Hruška s tím, že to samozřejmě vyvolává zpětnou reakci, která je na první pohled často negativní. Když podle něj blokují obchvat a na pár minut zdrží řidiče, je dle jeho odhadu devadesát procent z nich naštvaných. „Celá ta akce je ale kvůli těm zbylým deseti procentům. Pak se děje to, že tito lidé to začnou brát vážně a něco pro to dělají. Jsou pak obrovským příkladem pro ostatní,“ myslí si.
Hruška připomíná velkou loňskou dubnovou akci jejich organizace, takzvanou jarní rebelii, kdy na skoro týden zablokovali centrum Londýna. „Když něco blokujeme, snažíme se lidem vysvětlit, že to není proti nim. Že je to potřeba dělat,“ upozornil. A to tak, že globálně. Proto skupiny Rebelie proti vyhynutí vznikají v různých státech, městech. „Je to o tom udělat toto hnutí celosvětové, aby změny bylo dosaženo dohromady ve všech těch zemích,“ objasňuje aktivista. V Česku se například tři členové skupiny přicvakli v Praze na Úřad vlády. „Cílem je působit na veřejnost, na bohaté měšťáky, protože pro ně je to narušení komfortní zóny nejbolestivější,“ upozorňuje. „Důležité je změnit chápání v hlavách lidí, jejich postoj,“ zdůrazňuje.
Na další rebelské kousky se můžeme těšit. Na českých stránkách této organizace se lze dočíst: „Od pondělí 7. října se Extinction Rebellion Česká republika s nejméně čtyřiceti dalšími zeměmi zúčastní už druhé celosvětové rebelie. Narušíme obvyklé pořádky a vyzveme tak českou vládu, aby naplnila naše požadavky.“ Tak uvidíme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
