V těchto dnech si připomínáme rok od příchodu ruských vojáků na Krym a referenda, které rozhodlo o připojení ukrajinského poloostrova k Ruské federaci. Západ toto referendum neuznal, ale většina krymských obyvatel je podle průzkumů s ruskou správou spokojena. Např. krymští Tataři však ne, stěžují si na nátlak úřadů.
O situaci na Krymu rok poté diskutovali v pondělních Událostech, komentářích České televize velvyslanec Ukrajiny v ČR Borys Zajčuk, předseda sněmovny, místopředseda ČSSD Jan Hamáček, poslanec, předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Ukrajina rozhodně nechtěla dát Sevastopol Američanům
Hned na úvod bylo zmíněno, že byl do studia pozván i ruský velvyslanec, ale na rozdíl od toho ukrajinského pozvání odmítl. Zajčuk poznamenal, že Krym připadl Rusko na základě válečné agrese. "Ukrajina řekla, že Krym byl, je a bude ukrajinský. V současné době jsme vypracovali program vlády budoucího navrácení Krymu Ukrajině, ale vyžádá si to čas a chce to hodně strpení," prohlásil velvyslanec. Následně si postěžoval, že na Krymu probíhá zabavování ukrajinského majetku.
Razantně odmítl myšlenku, že by snad ukrajinská vláda chtěla přenechat námořní základnu v Sevastopolu Spojeným státům. "Ukrajina naopak ctila dohodu s Rusy, Na internet si ale můžete napsat cokoli, zejména politici píšou mnohé a přání bývá otcem myšlenky," řekl Zajčuk.
Poukázal také na osud Tatarů žijících na poloostrově. Rusko porušuje jejich práva už tím, že jejich vůdcům znemožnilo cestovat na poloostrov. I proto tisíce Ukrajinců a Tatarů opustily poloostrov a odstěhovaly se do centrální Ukrajiny. Pokud Rusko tvrdí, že jsou občané poloostrova spokojeni s ruskou správou, je třeba si všimnout toho, kdo ty průzkumy dělá a zda je lze ověřit.
Demonstrace jednoty nebo zbytečný humbuk
Trojice politiků se následně vyjadřovala k přesunu jednotek NATO přes naše území. Vláda to odsouhlasila, takže se vše odehrává podle ústavních pravidel české republiky, což zdůraznil předseda sněmovny Jan Hamáček. "Je to komedie a ukazování svalů není na místě, už chybí jen špalír skautů", glosoval přesun Kováčik. Schwarzenberg naopak demonstraci jednoty NATO uvítal.
Hamáček dodal, že jde o přesun jednotek, které se vrací z Pobaltí na své základny v západní Evropě, takže to napomůže deeskalaci napětí. Kováčik ale znovu zvedal obočí. "Když se chtějí přesunout, ať se přesunou, jen ať neruší tradiční dopravu a nazdar," shrnul svůj pohled Kováčik, který nechápe, proč se kolem toho dělá takový "humbuk".
Krym a Kosovo
Poslanci se věnovali i otázce Krymu. Hamáček anexi Krymu důrazně odmítl, ale obratem připomněl i odtržení Kosova od Srbska, které také odmítl. Případ Krymu je třeba chápat v kontextu proměň územní celistvosti států v posledních dvaceti letech. Kováčik se přiklonil na jeho stranu. "KSČM organizuje petici proti válce, protože jsme nebezpečně blízko rozpoutání válečného konfliktu," varoval Kováčik.
Já jsem byl v Kosovu ještě před tím, než tam došlo ke změnám a já jsem byl i na Krymu, poznamenal Schwarzenberg. Kosované prý byli vystaveni tvrdému útlaku Srbů, zatímco Rusové na Krymu utlačováni nebyli, protože se Kyjev bál Ruska. "V Kosovu docházelo ke krveprolití, zatímco na Krymu byl mír a klid," prohlásil Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg
Kováčik také připomněl, že Krym byl odedávna ruský, ale Schwarzenberg to odmítl. Krym patřil také Osmanské říši a Spojené státy dlouho patřily pod Velkou Británii. Z tohoto hlediska nelze tedy říci, že byl Krym vždy ruský.
Psali jsme:
_635590124574815476.jpg&id=69360)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
