Znovu dusno v Mostě. Plánuje se zrušení celníků, přitom se očekává další nárůst cizinců

30.07.2019 22:00

Další rána do místa, které už krvácí? „Žádný subjekt nemá ke svému dluhu vřelý vztah, zejména pokud není přesně vyčíslen, ale tohle jen podporuje český bordelismus…,“ reaguje šéf mostecké komory na záměr zrušit celníky v Mostě, kde se přitom předpokládá nárůst dělníků z ciziny a „práce na černo“. Vysvětluje, proč celá republika má vůči severním Čechám závazky a tímhle jen přilévá olej do ohně. Stal se ze statutárního města celostátní otloukánek, nebo jde o zbytečnou hysterii? Ředitel celního úřadu argumentuje nečekaně - bere si do pusy i politiky a voliče, kteří zjevně neví, co chtějí.

Znovu dusno v Mostě. Plánuje se zrušení celníků, přitom se očekává další nárůst cizinců
Foto: Celní správa ČR
Popisek: Celník.
reklama

Policisté chybějí, zrušíme celníky…

„Dá se očekávat, že se řada firem s ohledem na nedostatek pracovní síly bude snažit své volné pracovní kapacity naplnit cizinci i za cenu porušování zákona o zaměstnanosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz ředitel Celního úřadu pro Ústecký kraj Jiří Marbach. Ten je přitom nyní na Mostecku vystaven kritice za to, že má být zdejší pracoviště zrušeno. Celní úřad bude ale podle jeho slov v kontrolách zaměstnávání cizinců pokračovat i nadále, z Chomutova a Ústí nad Labem, kde pobočky celní správy zůstanou.

Kromě potírání nelegální zaměstnanosti jsou dnes mnohem četnější „represivní“ aktivitou severočeských celníků kontroly zaměřené především na EET, hazard a přepravu vybraných výrobků. Ani v těchto agendách prý nehrozí žádná omezení, extrémní prodlevy, natož nějaké katastrofy.

Jenže mnozí to vidí jinak. Na severu Čech totiž přibývá dělníků-cizinců a Česká republika opakovaně deklaruje, že právě jejich prostřednictvím hodlá i do budoucna plnit neobsazená místa pro nízko kvalifikované osoby. Už teď zahraniční dělníci dělají problémy třeba na ubytovnách (viz reportáž „Ten humus, co se tam poflakuje! Ožralové. Lidé bojují s Domem hrůzy na severu a vyprávějí nechutné věci“). Kontroly pobytu sice spadají pod cizineckou policii, ale pro změnu pracovní povolení a potírání nelegálního zaměstnávaní spadají do pravomocí právě celní správy. Přes veškerá ujištění, že nedojde k žádným fatálním změnám, například hospodářská komora protestuje velmi důrazně a její předsednictvo se nebojí dokonce volit ostrá slova vůči zbytku republiky. Podle šéfa místní komory, která je největší v republice, by celníci místo „vymizení“ z Mostu měli totiž například pomáhat zdejší policii, které chybí přes tři desítky „mužů v uniformě“.

Popořádku aneb Celníci v pohraničí

Ústecký kraj má nejdelší hranici se sousedním Německem. Příhraniční tržnice, jak jsme je znali z 90. let, jsou již ale podle celníků minulostí. Řada prodejců – stánkařů – činnost v příhraničních tržnicích ukončila a přesunula své podnikání do vnitrozemí zejména formou maloobchodních „večerek“. „Torza příhraničních tržnic ve Šluknovském výběžku, Hřensku, Petrovicích, Moldavě, Mníšku či Hoře sv. Šebestiána, zaměřená především na německou klientelu, monitorujeme a kontrolujeme i nadále,“ ujišťuje však ředitel Celního úřadu pro Ústecký kraj Jiří Marbach.

V příhraničních regionech je činnost celníků obecně o něco specifičtější: „Jihomoravští kolegové odhalují v pohraničí migranty, liberečtí pašované cigarety, královéhradečtí léčiva zneužívaná k výrobě drog a moravskoslezští kolegové lihoviny. A našim hlídkám mobilního dohledu se naopak daří odhalovat například nelegální přepravy topných olejů ze sousedního Německa,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz ředitel. Nicméně výslovně územní pracoviště v Mostě ani Chomutově, kam má být přesunuto, se prý na této činnosti nepodílí – je řízeno z centra, tedy z krajského města.

Celní pracoviště v příhraničním Mostě, který se potýká i s řadou sociálních problémů nejen se zmíněnými cizinci, má být jedním z deseti vybraných ke zrušení. Představitelé města či hospodářská komora jsou přesto rozhořčeni, že se pro zeštíhlení státní správy vybralo právě město, kde je naopak potřeba posílit zejména represivní složky či jakékoli autority státu. Hospodářská komora to označila za rozhodnutí vysloveně společensky škodlivé.

Podpásovka lokálním podnikatelům?

„Informaci jsme přijali s velkými rozpaky až rozhořčením. Ústecký kraj, a zejména Mostecko, musí řešit celou řadu problémů, které jsou v převážné míře vyvolány dluhy z minulosti, kdy byl náš region doslova vysáván zabezpečováním energie pro celý stát – se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Jsme bytostně přesvědčeni, že česká společnost má k našemu regionu obrovský společenský i ekonomický dluh,“ je rozhorlen šéf mostecké hospodářské komory Rudolf Jung.

(Jeho apel na svědomí odkazuje zejména nejen k pohnuté historii Sudet, ale k důsledkům těžby uhlí, která ve prospěch celku ruinovala region ekologicky a nyní se musí těžce domáhat směrování „uhelných příjmů“ ze státního rozpočtu zpět do regionu – viz například petice pro zřízení transformačního fondu. Region následně utrpěl ztrátou obrovského množství pracovních míst i návazných podnikatelských služeb a zejména prokazatelným zhoršením zdraví zdejších obyvatel. Nehledě na dopady v podobě snížení cen nemovitostí, které působí sociální devastaci, nebo bezbřehé odkládaní všeho možného, včetně kalů z Ostravska a podobně.) 

„Žádný subjekt nemá ke svému dluhu vřelý vztah, zejména pokud není přesně vyčíslen,“ prohlásil Rudolf Jung s tím, že nejinak je tomu i v tomto případě. „Součástí onoho dluhu společenského je i skutečnost, že by stát měl alespoň svými počiny přispět ke zvýšení společenského významu nejvíce ovlivněného regionu, kterým Mostecko je,“ říká rezolutně. Stát by podle něj měl do nejvíce ruinovaného regionu převádět i orgány správy státu, a ne naopak, jak se tímto nápadem děje.

Záměr rušení celní a daňové správy v Mostě je podle představitelů komory v rozporu s politicky deklarovanou podporou místních podnikatelů, která je podle Junga přece tou nejlogičtější cestou k rozvoji společnosti: „Hájení zájmů podnikatelů, kteří jako jediní tvoří zdroje pro státní rozpočet, má ve svém základním zákonném dokumentu i hospodářská komora, a proto cítíme morální i právní oprávněnost důrazně protestovat proti tomuto záměru, který navíc ztěžuje místní podnikání.“

Arogance státní moci?

Jung těžce „rozdýchává“ důvody, které ředitele celní správy Marbacha vedly k tomu, že skončí právě mostečtí celníci. Nejdříve se totiž prý provedl výpočet výkonnosti jednotlivých útvarů – potřebného počtu pracovníků ve vztahu k zatížení a zohlednění jejich nepřítomnosti z důvodů jako řádná dovolená, nemoc, ošetřování člena rodiny, studium a podobně, pro zajištění chodu útvaru.

Podle hospodářské komory by se očividně rušení celních činností nemělo řídit tím, aby byl „zajištěn chod úřadu“, ale tím, aby úřad zajistil všechny činnosti, které region potřebuje. To, kolik celních pracovníků studuje nebo pobírá ošetřovné, nemá být směrodatné oproti tomu, co od úřadu očekává veřejnost za výsledky či služby.  

„Náš protest a vnitřní rozhořčení je umocněno i tím, že k tak důležitému rozhodnutí, které má vliv na podnikatelské prostředí, si celní úřad ani nevyžádal stanovisko místní složky Hospodářské komory ČR,“ poukazuje šéf mostecké komory. V rámci doposud korektních vztahů s celním pracovištěm to podle svých slov v tuto chvíli považuje jen za ojedinělé opomenutí, a ne za projev arogance státní moci.

Tleskají voliči špatně?

„Když před volbami protagonisté slibují snížení počtu státních úředníků, tak tomu voliči tleskají. Když k tomu v regionech dochází, nesou to oba nelibě,“ poukazuje ředitel celního úřadu na to, proč reakce považuje za absurdní on, a dodává: „Jsme si vědomi narušení letitých zvyklostí a určitých počátečních komplikací, ale v době, kdy je většina řízení prováděna elektronicky, a za využití institutu různých povolení a zjednodušení by neměl být dopad na obchodní společnosti a jejich činnost zásadní, natož katastrofický.“

Doplňuje další důvod, proč má z map celních pracovišť zmizet právě Most. „Je jednoznačně vhodnější a efektivnější netříštit celkový počet pracovníků v daných agendách do tří útvarů v Ústeckém kraji – Ústí nad Labem, Most, Chomutov, ale pouze do dvou,“ míní ovšem Marbach s tím, že mezi přibližně obdobně zatíženým Mostem a Chomutovem bylo rozhodnuto víceméně podle prostor. „Nezanedbatelná je úspora nákladů za pronajaté prostory v Mostě, které jsou financovány ze státního rozpočtu,“ poukazuje na to, že oproti tomu v Chomutově sídlí celníci ve vlastní nemovitosti, která prý i díky rekonstrukci zajistí zaměstnancům lepší pracovní podmínky. Zmiňuje také optimální pokrytí regionu Ústeckého kraje, kdy mostecký region je v podstatě pomyslným průsečíkem chomutovského a ústeckého regionu, a lze jej pokrýt z obou stran.

Ani posuzování potřebnosti podle toho, jakého vlastnictví je budova, není podle hospodářské komory dostatečně závažným důvodem. „Ve světle zmíněného dluhu společnosti jsou vámi uváděné ekonomické důvody zcela nepodstatné,“ považuje předseda mostecké komory jeho argumentaci za bagatelní.

„Vážený pane řediteli, věřím, že se nad naším protestem a argumenty zamyslíte, a pokud to ještě půjde, vyvoláte vnitřní jednání o změně tohoto – podle nás iracionálního a společensky škodlivého – rozhodnutí,“ stojí v dopise, který se nakonec rozhodlo předsednictvo komory zaslat řediteli ústecké celní správy.

Politik: Katastrofa to tedy je

Za mostecké politiky se vyjádřil radní Jiří Nedvěd: „To je naprostá katastrofa. Vezměte si takový Litvínov, kde mají nulovou toleranci hazardu a celníci mají plné ruce práce s odhalováním a zavíráním černých heren. Nás se to samozřejmě týkat bude také, ale naštěstí se tu černým hernám tolik nedaří.“ Kontroly hazardu zahrnují objevování nelegálních heren, zadržování nepovolených kvízomatů nebo VHP, LLS, IVT a případně zajištění hotovosti.

Nedvěd prý vnímá, že i kontroly zahraničních dělníků a potírání jejich „práce načerno“ je v sociálně problematickém Mostě celkem důležitá agenda. Souhlasí, že není logické v kraji, kde přibývá cizinců-dělníků a kde on apeluje na zvyšování kontrol, zeštíhlovat úřady, které v tom mohou pomoci. „Momentálně největší problém ale vidím ve zmíněném hazardu, kde to řeší právě celníci,“ zdůrazňuje s tím, že poté, co zaznělo, že údajný problém vidí celní správa hlavně v nevlastních prostorech, uložili radní primátorovi vyjádřit nesouhlas se zrušením územního pracoviště celní správy. I když jsou si prý vědomi, že to zřejmě příliš nepomůže…

„Místní řevnivost není namístě,“ vzkázal přes ParlamentníListy.cz ředitel Jiří Marbach, podle kterého je obava mosteckého radního pana Nedvěda prý bezpředmětná, jelikož územní pracoviště v Mostě a ani v Chomutově přímo dozor nad hazardními hrami nevykonává.

Šéf komory Jung se na rušení dívá ještě z jiného pohledu. Celní správa totiž mohla pomáhat tam, kde je to potřeba a kde „lidské zdroje“ chybějí: „Že u nás narůstá  ‚bordelismus‘, o tom není pochyb. Mě to rušení územního pracoviště štve navíc i proto, že místnímu obvodu policie chybí přes 30 policistů: celní správa může logicky, s autoritou státu, v určitých oblastech policii ulevit, aby mohla posílit ‚antibordelismus‘ a kupříkladu nekontrolovat dálniční známky.“

***

Zrušení deseti celních pracovišť v republice má být navrženo novelou vyhlášky č. 285/2012 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech. Jedná se také o územní pracoviště v Hodoníně, Chebu, Jičíně, Karviné, Pelhřimově, Táboře, Tachově, Trutnově, Vyškově. Dnes má stát 43 pracovišť celních úřadů.

Hlavními důvody rušení jsou zejména změna způsobu práce s využitím elektronických technologií, lepší využití zákonných možností provádění mezinárodních obchodních operací a personální důvody, kdy je výhodnější jedno větší pracoviště než dvě malá.

Z pohledu legislativy je předpoklad organizační změny v Ústeckém kraji zhruba druhá polovina roku 2020, popřípadě začátek roku 2021. „S ohledem na současný personální vývoj a odchody zaměstnanců nelze vyloučit dřívější realizaci,“ doplnil k Mostu pro ParlamentníListy.cz ještě ředitel Marbach, podle kterého je sice Ústecký kraj specifický, i každý region v něm, ale je nutné jej vnímat jako celek. Ještě to není tak dlouho, kdy severočeská celní správa měla svá pracoviště ve Šluknovském výběžku, v Děčíně, Litoměřicích, Roudnici, Teplicích, Žatci, před patnácti lety jsme měli více než 1 000 zaměstnanců včetně pracovníků na hraničních přechodech, dnes jich je necelých 260. Současnou situaci není prý bezpodmínečně nutné vnímat jako rušení pracoviště v Mostě, ale jako sloučení dvou blízce sousedících útvarů do jednoho, pro zajištění obsluhy podkrušnohorského regionu.

Organizační struktura celního úřadu se skládá ze základních agend – Kanceláře, Analýzy a informační podpory, Právní, Celní, Daňová, Správy příjmu a vymáhání, Kontrol, Dohledu:

Agenda celní je v Chomutově obsazena 6 pracovníky, v Mostě 5 pracovníky, v Ústí nad Labem 13 pracovníky. Agenda daňová je v Chomutově obsazena 8 pracovníky, v Mostě 7 pracovníky, v Ústí nad Labem 17 pracovníky. Nad rámec toho je ještě na územních pracovištích dislokována agenda Vymáhání a správy příjmu, která je vykonávána civilními pracovníky a v Chomutově je obsazena 12 pracovníky, v Mostě 18 pracovníky, v Ústí nad Labem 31 pracovníky.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„A co koncesionářské poplatky? Na ty jste zapomněl?!“ Šéf ČT navrhl nový poplatek. A veřejnost se bouří

20:48 „A co koncesionářské poplatky? Na ty jste zapomněl?!“ Šéf ČT navrhl nový poplatek. A veřejnost se bouří

Česká televize uvažuje o zpoplatnění části svého online videoarchivu iVysílání. Na zasedání Rady ČT …