Česko, Polsko, Rakousko zavádějí kontroly na hranicích. I to jsme se dočetli v předchozích dnech. „Zavádění kontrol na hranicích uvnitř Schengenu není řešením současné situace s letošní uprchlickou vlnou. Ano, počty uprchlíků v porovnání s loňským rokem stouply, v Itálii například více než dvojnásobně. Chápu, že je to nutné, ale není to řešení,“ uvažuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. „Každý stát si má hlídat důkladně svou vnější hranici. Dokud toto nebude a dokud také nebudeme mnohem tvrději postupovat proti mezinárodnímu zločinu, který se dnes usídlil právě v pašování lidí z Afriky a z jiných zemí do Evropy, tak bohužel nebudeme mít jasné řešení. Je to pochopitelné, protože je tlak veřejnosti na politiku ve všech zemích.“
I agentura Reuters hovoří o skokovém nárůstu migrace. A Rouček dává příklad Itálie. „Ta je zajímavá i v tom, že když byla u moci předchozí vláda vedená levicovými demokraty, tak to byla krajní pravice, postfašistická strana Bratři Itálie premiérky Meloniové, která to kritizovala, a teď, když je ve funkci, má nárůst trojnásobný. Situace využívají krajně pravicové strany, ale řešení nepřinášejí,“ podotkl a zopakoval, že mnohem efektivnější řešení je ochrana vnějších hranic schengenského prostoru.
Německo zesiluje namátkové kontroly ve spolupráci
Shodnou se snad státy EU napříč asi jen v tom, že Schengen by bylo potřeba zachovat. „Zároveň je potřeba řešit problém nelegální migrace,“ připomíná Rouček a upozorňuje, že Německo přijalo něco přes milion ukrajinských uprchlíků. „Nejen občané, ale i města a obce, které ubytování uprchlíkům do určité míry financují, si stěžují na to, že jejich kapacity jsou přeplněné,“ upozorňuje.
Rouček: Projev českého prezidenta byl rozumný a vyvážený
„Co vzbudilo pozornost na české politické scéně: zmínka o tom, že vlastně není možné další rozšiřování Evropské unie bez toho, aby v některých oblastech bylo zrušeno právo veta. Například v zahraniční politice. To je věc, kterou si musí česká politická scéna mezi sebou vydiskutovat. Na straně jedné naprostá většina politických stran chce další rozšiřování Evropské unie, na druhou stranu realita je taková, že k tomu rozšíření nedojde, pokud se nezmění v některých oblastech hlavně v zahraniční politice způsob hlasování. V současné době má např. Maďarsko schopnost zablokovat rozhodnutí šestadvaceti států,“ podotýká Rouček.
Psali jsme:
Zkusme si např. představit EU o dvaatřiceti, třiatřiceti i více státech. „Rozhodování by pak bylo nefunkční,“ poznamenal s tím, že to si musí všichni vyříkat. „Je jasné, že takto k dalšímu rozšíření nedojde,“ poznamenal.
Právě v proslovu prezidenta ČR Petra Pavla zaznělo i zvažování toho, jaké by měly být české zájmy. „Že prezident něco v tomto smyslu zmínil, není žádná zrada českých zájmů. Já bych si představoval, abychom s dalšími menšími zeměmi dali dohromady nějaký vzoreček. Třeba tři nebo čtyři země by právo veta měly mít,“ uvažuje Rouček.
Otázkou jen je, kdy k rozšíření EU dojde
„O rozšíření EU o Ukrajinu mluví všech 27 států. Pan prezident Pavel neřekl nic, co by mělo veřejnost popudit. Otázkou je, kdy by k tomu eventuálnímu rozšíření mělo dojít. Jsme v situaci, kdy Ukrajina ještě ani nezačala vyjednávací proces,“ popsal. „Když si vezmeme jako příklad zemi, která vyjednává roky a desetiletí, např. Turecko, tak vidíme, že proces přijímání zemí není tak rychlý, jak o něm někteří mluví. Myšlenku vstupu Ukrajiny do EU bychom měli podporovat, a zároveň Ukrajina bude muset splnit všechny podmínky tak, jako jsme to museli udělat my, Slováci a další. V první řadě to musíme udělat tak, aby skončila válka. Myšlenka přijetí do EU je správná, ale není, jak se říká, na pořadu dne,“ uzavřel dnešní komentář Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
