Wagner vysvětloval, proč ceny energií tak skokově zdražily. Jednak se po celé Evropě uzavíraly jaderné a fosilní zdroje, jež pokrývaly velkou část energetických potřeb Evropy. Po skončení akutní fáze pandemie se také zvýšila spotřeba a hlavně, minulá zima byla chladná, a tak se v jejím průběhu vyčerpaly zásobníky plynu. Ty plánovali dodavatelé plynu doplnit v létě, když klesá cena. Ta ovšem kvůli zvýšené spotřebě neklesala, takže zásobníky doplněny nebyly. A další důvod je, že se zdražily emisní povolenky. Což vedlo k uzavírkám uhelných elektráren a většímu využití plynových. Jenže to zvedlo cenu plynu, což opět vrátilo do hry uhlí, i přes drahé povolenky.

Vědec očekává v létě určité zlepšení situace, nicméně některé další faktory se podle něho nezmění. „V současné době Německo s nástupem koaliční vlády řeklo, že nedovolí, aby ceny nízkoemisních povolenek šly pod 60 eur za MWh – a trh na to okamžitě reagoval tak, že šly ještě o kousek výš, a překročily 70 eur za MWh. A dá se předpokládat, že Německo, jako jeden z klíčových ekonomických států v Evropě, bude tlačit a dosáhne toho, že i v evropském měřítku se dá nějaký limit na nejnižší možné ceny emisních povolenek. Takže nedá se čekat, že by ceny emisních povolenek klesaly,“ uvádí.