Co se týče našeho prezidenta Zemana, uvedla jeho chování v Číně, vyznamenávání k 28. říjnu a vulgárnosti - s tím, že každý sám o sobě by v Německu vedl k dobrovolné nebo nedobrovolné resignaci.
Zeman má ovšem prohřešků mnohem víc a provázejí ho de facto od počátku jeho politické kariéry. Je dnes naprosto jasné, že mu vždy šlo především o sebe a o moc a že se ve své mocichtivosti opakovaně neštítil ani podvodů a nehorázných demagogií a lží.
První jeho lží a podvodem bylo, že se vydával za sociálního demokrata, přičemž ve skutečnosti jím nikdy nebyl a v ČSSD pouze našel díru na politickém trhu. I proto si tak rozuměl s Klausem a proto spolu tak snadno uzavřeli Opoziční smlouvu, která prokazatelně znamenala definitivní zabydlení se korupce v české politice. Voliče předtím obelhal "koštětem na korupci" a ihned do nástupu do funkce předsedy vlády provedl (jako každý amorální a a s o c i á l n í autokrat) čistku ve státní správě, kterou odstranil většinu potenciálních odpůrců, zejména těch, kteří chtěli korupci potlačovat. I to je nepochybné a je to jasně doloženo, jen se na to téměř zapomnělo. V roce 1999 spolu s Klausem 1999 ustáli první vlnu protestů proti "ukradené revoluci", symbolizovanou heslem "děkujeme, odejděte!".
Jako prezident se prohřešil zejména pokusem o odstranění zdravějšího křídla ČSSD a rektoskopií nejen vůči Číně, ale (spolu s Klausem a Filipem) i vůči Rusku a Izraleli - jakoby nevěděl, že Židé jsou na území Izraele nezpochybnitelnými okupanty a že on svými výroky dráždí islámské extremisty, čímž ohrožuje bezpečnost naší země.
Za vulgarismy v Hovorech z Lán, kterými zneuctil památku T. G. Masaryka, se neomluvil, čímž doložil svou amorálnost, nesebekritičnost a aroganci.
Je naší vnitřní i mezinárodní ostudou.
Na jedné straně sice platí, že národ má takové vůdce jaké si zaslouží, ale stejně platí, že ryba smrdí od hlavy. Zeman je u nás v současné době posledním významným postkomunistou a jako všichni poskomunisté tu škodí a "smrdí": zásadním způsobem poškozuje naši dosud nezralou a proto zranitelnou demokracii.
25 let od Sametové revoluce a 15 let od "děkujeme odejděte" se nacházíme v historickém okamžiku možného obratu k lepšímu.
Záleží ovšem na každém z nás - necháme si všechno dál líbit?
Jak to volali studenti 17. listopadu 1989: za demokracii a svobodu se musí bojovat!
(Pošli to dál!)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
