Oblast vzdělání je fakticky sociální technologií, která umožňuje modelovat budoucí podobu společnosti, a proto je nutné odpovídajícím způsobem přistupovat k jejímu obsahu, metodám výchovy, rozvoje a výuky dětí.
Jste přesvědčeni o tom, že současné školství je na vysoké úrovni a že připravuje děti dokonale na život?
Je zcela zřejmé, že každý vzdělávací systém je budován v souladu s určitými cíli a plány jeho hlavních objednavatelů, což jim potom umožňuje uvádět do života koncepci budoucího sociálního zřízení a nastavit vektor směřování společenského rozvoje. To znamená, že tu vždy je hlavní objednavatel („hlavní architekt“) vzdělávacího systému a také ti, kteří naplňují jeho vůli v souladu s jeho celkovým záměrem. Bohužel není vždy možné okamžitě určit, kdo je kdo, není to totiž tak snadné.
Nezřídka totiž sami vykonavatelé „reformy“ v rámci té či oné vzdělávací koncepce vůbec nejsou schopni přijít na to, kdo je jejím „hlavním architektem“, už vůbec nemluvě o jejich schopnosti rozpoznat jeho hlavní cíle a celkový záměr. Navíc důsledky uvedení do života té či oné vzdělávací „reformy“ nebývají nijak očividné, neboť to také může být tak, že se projeví až po desítkách let v podobě sociálních následků, které na první pohled s oblastí vzdělání nijak nesouvisí a dotýkají se zcela jiných oblastí života společnosti. Mezi takové důsledky může patřit například vznik demografické krize, zvýšení počtu rozvodů nebo nárůst kriminality v zemi, zvýšení počtu technogenních havárií atd.
Prožili jsme si krizi s koronavirem, při které se ukázalo, že „věda“ nemusí vždy sloužit ku prospěchu lidí, že také může na úkor jejich zdraví plnit cizí kapsy, což je zákonité ve společnosti, kde je zisk a majetek na prvním místě. A nejsou to obyčejní lidé, kdo určuje vědcům, jakým směrem mají bádat, nejsou to obyčejní lidé, kdo jim platí granty a tím fakticky ty směry bádání předurčuje. Ani to nejsou obyčejní lidé, kteří potom platí uvádění nových objevů do praxe. A asi si dokážete představit, že existují technologie, které s psychikou člověka mohou dělat divy. Také jsme viděli v přímém přenosu, jak jedny „vědecké“ názory byly upřednostňovány a druhé vědecké názory upozaďovány, zesměšňovány a bagatelizovány. Proč bychom si měli tedy být jisti, že něco podobného se neděje i v oblasti školství? Nadarmo se neříká:
„Chceš-li pokořit nepřítele, vychovej jeho děti.“
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?Anketa
Tato nově vydávaná kniha Analýza poklesu úrovně světového vzdělávání na příkladu degradace ruského školství pojednává o problémech školství v Rusku, ale máme tu globalizovaný svět, Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která je kupodivu prakticky se vším všudy uplatňována i v Rusku, mimo jiné právě i v oblasti školství, přestože by k ní měli právě tam přistupovat s velkou ostražitostí. Jak je to možné? Není to tak, že to řízení probíhá ve zcela jiných rovinách, než předpokládá obyčejný člověk?
Ty problémy, které jsou v knize popisovány, platí jak pro Rusko, tak i pro Českou republiku! A stejně tak pro Slovensko, Polsko, Bulharsko, Německo, USA… Možná, že pohled ze strany dokonce lépe odhalí to, čeho jsme si sami doma nepovšimli.
Děti jsou naše všechno, je to cíl našeho života, naše budoucnost. Už ve filmu Konec vodníků v Čechách bylo krásně znázorněno, v čem spočívá nesmrtelnost člověka - v jeho dětech. A proto bychom si měli začít všímat toho, co s našimi dětmi provádějí ve škole, kde tráví velkou část svého dětského života, a hlavně, kdo o tom rozhoduje a z čeho přitom vychází.
Existují totiž metody, jak zdraví dětí nenápadným způsobem poškozovat tak, že se to projeví až v dospělosti, a to jak na jejich zdraví fyzickém, tak i psychickém. V Rusku například doktor Bazarnyj vypracoval vědeckou metodu (ZDE), jak zdraví dětí ve škole udržovat na dobré úrovni, a dokonce jej zlepšovat. Tato metoda začala být vyvíjena ještě za Sovětského svazu, kde byl její přínos uznán a jako vědecká byla příslušnými instancemi potvrzena. To vše se v knize podrobně dozvíte.
Dnešní Rusko je kapitalistický stát, přesto i zde se tato metoda uplatnila a byla na oficiální úrovni schválena, prezidentem doporučena pro zavádění, a přesto se tak neděje! V Rusku sice existuje pár škol, kde se tato metoda uplatňuje se skvělými a doložitelnými výsledky, přesto není masově do škol zaváděna. Jak je to vůbec možné? Odpověď může být jediná, není to cílem řízení.
Není cílem řízení, aby naše děti byly zdravé a dobře prospívaly, aby ve společnosti mohly existovat sociální výtahy a ony měly stejné šance jako dětičky „elitářů“. Proto také existují školy pro „elitu“ a školy pro lůzu. Pokud se o tom všem chcete dozvědět více i s přesahem do globální politiky, velice vám tuto knihu doporučuji. Je to v ní popsáno jednoduchým a velice srozumitelným jazykem. Je plná citací politiků i dalších společensky významných činitelů. Ano, je to vše na příkladu Ruska, ale ta agenda je celosvětová. Je zaváděna i u nás. To znamená, že její důsledky pocítíme i my a naše děti. Knihu si můžete koupit na Zakázaném vzdělání ZDE.
Patrně hlavní novinkou tohoto roku bude kniha ANALÝZA POKLESU ÚROVNĚ SVĚTOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA PŘÍKLADU DEGRADACE RUSKÉHO ŠKOLSTVÍ, která mapuje cílený negativní vliv nadnárodních organizací, jako jsou UNICEF, UNESCO, Světová zdravotnická organizace, Římský klub a další, na vzdělávací proces ve všech zemích světa.
Analýza tento vliv zkoumá a pojmenovává jako dlouhodobé působení hybridní války s cílem debilizace populace a její zpohodlnění v takzvaných 15minutových městech.
Jako o protizbrani kniha informuje jak o „zapomenutých“ efektivních vzdělávacích metodách, tak i o nových způsobech organizace výukového procesu, které jsou ovšem prosazovány pomaleji než pomalu a čelí systémovým překážkám.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
