Jak jinak nazvat celoživotní výstavu Mistra Michaila Ščigola v Galerii Špejchar v Želči, výstavu, která v mistrovsky a s neobvyklým vkusem dokládá, jak je možné spojit umění a podnikání, aby výsledkem lidského snažení vznikl ojedinělý prostor, který v sobě skrývá historii lidsky minulého, současnost se vším, co přinesla, přináší a ještě přinášet bude a budoucnost skrytou v předznamenání děl zde vystavovaných. Taková je Galerie Špejchar v Želči.

Je to oáza staletých fošen a trámů, v patře nad stroji a nástroji těch, kteří „chléb svůj dobývali“ den a den a věděli, co je to lidský úděl… Prostě lidí, základu národa, jazyka, utrpení i krásy, který obejme území a to v mysli každého zůstane ve slovech: „Tady jsem doma.“
To vše lze říci o sýpce přeměněné v galerii, která se stala dnes už známou výstavní síní a v současné době je v ní celoživotní výstava malíře, architekta, Michaila Ščigola.
Přišel k nám z Ukrajiny a obohatil české výtvarné umění velkými výtvarnými cykly, jakými jsou Valdštejn, Kafka, Tristan a Izolda, Komárek a mnoha dalšími tématy z filosofie, historie i opakujícími se příběhy v rytmu života, kterému mnozí říkají běžný.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



