Sám dokument není jen běžnou životopisnou kopií života, událostí a času, ale jako ve velkých antických příbězích nechává promlouvat lidský osud ve smyslu „ Fata regunt homines“ – „ Osud vládne lidem.“ ( Iuvenalis )
A tato vláda Malikianova osudu začíná kdesi v Arménii v rozmezí od 24. dubna 1915 až do roku 1918, někdy tehdy uniká Malikianův arménský dědeček genocidě a s houslemi, na které neuměl hrát, proklouzne z Turecka do Řecka, aby se nakonec usadil v Libanonu. V roce 1968 se v libanonském Bejrútu narodil jeho vnuk Ara Malikian.
A jak řekl Christian Morgenstern, že surovost života z ničeho tak drasticky nevyplývá, jako z konfrontace s ušlechtilou hudbou, dostihne mladého Aru, stejně jako jeho dědečka, válka.
Vyrůstá v zemi zmítané občanskou válkou a jeho otec, snad aby Ara neztratil víru a naději v život, snad aby se jednou mohl svojí hudbou postavit násilí a zlu světa, které skutečně pochopí jen ti, co jej prožili, začne svého syna učit hrát na housle.
Sám Ara Malikian o tom říká: „Kdybych se nestal houslistou, mým největším problémem by bylo rozhodovat se, co udělám se svým životem. Můj otec to rozhodl za mě. Věděl, že mi hudba nejen zachrání život, ale udělá mne také šťastným a měl pravdu.“
Dnes, jako světoznámý houslový mistr, vzpomíná na své koncerty v garáži, kde se v době bombardování schovávali sousedé a kde jim začal hrát. Tam prvně pochopil magii a sílu hudby a její ničím nezničitelnou moc dávat lidem štěstí a radost a především naději.
Svůj první koncert měl ve dvanácti letech. Jako čtrnáctiletý mimořádný talent byl přijat na studium houslové hudby v Hannoveru a stal se nejmladším studentem konzervatoře. Pokračoval na hudební škole v Londýně a po absolutoriu svými koncerty začal naplňovat koncertní síně a haly hlavních světových měst. Hrál v pařížské Olympii, madridském Wizinkl Centru, berlínském Tempodromu, v Royal Albert Hall v Londýně. Své energií překypující koncerty představil již ve čtyřiceti zemích světa.
V Praze je Ara Malikian podruhé. Na tiskovékonferenci v hotelu Emblém, zavzpomínal na svoji první návštěvu Prahy, kdy téměř neopustil hotelový pokoj a jen cvičil a cvičil. Drhou návštěvu, tu nynější, věnoval Praze. A podle svých slov s Prahou žil, nejen v jejím poznání ale ve snaze pochopit jejího genia loci, tedy pocítit její nezaměnitelnou jedinečnost. A podle jeho slov věřme, že se to podařilo.
Tisková konference předcházela Malikianovu prvnímu pražskému vystoupení, které bude 4. dubna v O2 Universu. Se svým orchestrem přiváží do Prahy show, která má název The Royal Garage World Tour.
Repertoár Ari Malikiana zahrnuje většinu světových skladeb pro housle, on sám je geniálním skladatelem a jeho hudba nese stopy židovské, arabské i cikánské kultury. Dokáže ve stoje roztleskat tisícovky posluchačů…
A závěrem je třeba říct, že přání otce a svůj sen z bejrútské garáže, kde svoji hudbou pomáhal zapomenout na utrpení války, dovedl až k Royal Garage -Královské garáži, kterou se pro něj stal náš svět. A Ara Malikian nad jeho zeměmi rozprostřel a každým ze svých koncertů dál rozprostírá ochrannou klenbu hudby. Je to hudba naděje a porozumění, hudba, která v podtextu nese ono generacemi nenaplněné přání, že člověk má být člověku posvátný.
Psali jsme:
autor: PV
