Lukáš Kovanda: Sedm kroků Evropské komise, které vedly k pádu evropského autoprůmyslu

13.07.2026 18:00 | Komentář
autor: PV

Komentář k probíhajícímu úpadku evropského autoprůmyslu a genezi, jež k němu vedla.

Lukáš Kovanda: Sedm kroků Evropské komise, které vedly k pádu evropského autoprůmyslu
Foto: XTV
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Současné kritické potíže Volkswagenu, největší evropské automobilky, jsou jen špičkou ledovce. V úpadkovém stavu se nachází podstatná část evropského autoprůmyslu. Vždyť index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts je nyní poblíž minim za celou dobu od covidového roku 2020. Ano, jde o lepší výsledek, než jaký vykazuje sám Volkswagen, jehož akcie jsou nyní nejníže dokonce od evropské dluhové krize roku 2010. I tak je to však velmi varovné.

Problémy evropského autoprůmyslu jsou zhusta regulatorním fiaskem Evropské komise. Představme si nyní v sedmi bodech celou tak ničivou genezi.

1) Evropská unie už od konce 90. let minulého století dlouhé roky uměle zvýhodňovala diesel jako nejsnazší cestu ke snižování emisí CO2. Automobilky proto investovaly miliardy eur do motorů, továren a dodavatelských řetězců, které se později staly technologickou zátěží. Pokud by Brusel nechal výrazněji promlouvat trh, automobilky by investovaly do dieselu méně a více by z uspořených peněz daly například na raný rozvoj elektromobility.

2) Brusel emisní cíle navázal na hmotnost vozů. Výrobci těžších aut tak dostávali mírnější limity, což podporovalo vzestup SUV, výkonu a cen, zatímco segment lehkých a úsporných automobilů vyklízel pozice. Opět: toto by se na normálně fungujícím trhu, bez přeregulování, nedělo.

3) Přehnaná a chybná bruselská regulace zvýhodňovala drahé technické úpravy. Jejich náklady se snadněji rozpustily v ceně prémiového vozu než malého auta, takže z evropského trhu začaly mizet dostupné modely.

4) Regulatorně chybně nastavené laboratorní testy dlouho umožňovaly vykazovat podstatně nižší spotřebu a emise než v reálném provozu. Brusel tak vytvářel iluzi úspěchu, zatímco skutečný technologický přechod, včetně dalšího rozvoje elektromobility, se při usnutí na domnělých vavřínech odkládal.

5) Po Dieselgate poloviny minulého desetiletí přišel prudký obrat, který by na běžně fungujícím trhu také nenastal. Náhlá snaha o překotně rychlou elektrifikaci představuje důsledek selhání předchozí politiky: nejprve EU automobilky uzamkla v dieselu, poté je donutila v krátkém čase investovat do zcela jiné technologie. Chtěla svoji chybnou regulaci zbrkle zalepit jinou regulací, což je z povahy věci jen další chyba, a to ovšem fatální.

6) Navíc, elektrifikace zopakovala starou chybu. Místo levných městských elektromobilů EU opět regulatorně sázela na těžká elektrická SUV s velkými bateriemi, vysokou cenou a vyšší materiálovou náročností.

7) EU zpřísnila klimatické cíle dříve, než vybudovala vlastní bateriový, surovinový a softwarový řetězec. Evropské automobilky tak nesou náklady transformace, zatímco její klíčové technologie a podstatnou část přidané hodnoty ovládla Čína.

Lukáš Kovanda, Ph.D., ekonom

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Obrana a ekonomika

Cožpak se dobře šlapající obrana a ekonomika vylučují? Jak to, že třeba USA jsou v obou věcech na špici? A není zajištění obrany jedna z nejdůležitějších věcí? Protože když dojde na nejhorší, tak to ekonomiku zrujnuje nebo máte pocit, že za války se ekonomice daří? Já doufám, že žádná válka tu nebud...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Lukáš Kovanda: Sedm kroků Evropské komise, které vedly k pádu evropského autoprůmyslu

18:00 Lukáš Kovanda: Sedm kroků Evropské komise, které vedly k pádu evropského autoprůmyslu

Komentář k probíhajícímu úpadku evropského autoprůmyslu a genezi, jež k němu vedla.