Hana Lipovská: Prvních deset let záporných úrokových sazeb

05.04.2019 19:30 | Zprávy

Ekonomická krize vedla po roce 2008 k zásadní změně praktické hospodářské politiky. Základní ekonomické vztahy, jejichž zpochybňování bývalo předmětem nanejvýše akademických diskusí, přesně před deseti lety významně narušilo zavedení záporných úrokových sazeb.

Hana Lipovská: Prvních deset let záporných úrokových sazeb
Foto: archiv H. Lipovská
Popisek: Hana Lipovská

Poprvé v novodobé historii světového hospodářství neplatil za úvěr dlužník, nýbrž věřitel. Jako první zavedla záporné úrokové sazby švédská centrální banka v červnu 2009, následovaná centrálními bankami v Dánsku (2012), Švýcarsku (2014) a Japonsku (2016). Evropská centrální banka snížila svoji základní úrokovou sazbu na nulu v červenci 2012, v červnu 2014 pak zavedla zápornou úrokovou (tzv. depozitní) sazbu, která po trojnásobném snížení platí již 47 měsíců (viz obrázek 1). Dvacet tři ekonomik se zápornými úrokovými sazbami přitom tvoří 30 % celosvětového hospodářského produktu.

Obrázek 1 Vývoj depozitní sazby Evropské centrální banky


Na záporné úrokové sazby vyhlašované centrálními bankami investoři reagovali zvýšením poptávky po dluhopisech. Během léta 2016 se poprvé v historii obchodovaly za záporný úrok nejen krátkodobé, ale dokonce i desetileté německé státní dluhopisy, které investoři považovali v prostředí nízkých úrokových sazeb za nejbezpečnější investici.[1] Mimořádný stav sice trval jen do října téhož roku, kdy úrokové sazby desetiletých dluhopisů začaly opět růst (obrázek 2), ještě na konci roku 2018 však byly celosvětově obchodovány za záporný výnos dluhopisy v objemu 7 900 miliard dolarů (necelá desetina světového HDP).

Obrázek 2 Výnos německých desetiletých státních dluhopisů

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Problém státního rozpočtu není v jeho nedostatečných příjmech, ale v jeho výdajích

Když není problém v příjmech, tak proč zvyšujete daně? A když jde o výdaje, tak na nás lidech - na všech skupinách jste šetřili. Kolik jste ale ušetřili na sobě? Co vím, tak se vám zvedli platy, navýšili jste počet ministerstev... A jestli budete vládnout dál, tak jak si to dál představujete? Kde ch...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Máme pana prezidenta, nebo pána velkomožného?

11:34 Jiří Halík: Máme pana prezidenta, nebo pána velkomožného?

Přečetl jsem si slova našeho prezidenta a zamrazilo mě.