Zdeněk Jemelík: Pokus o obnovu bizarního procesu zahájen

21.05.2025 12:24 | Komentář
autor: PV

Dne 9. května 2025 jsem veřejnost upozornil článkem na blížící se zahájení řízení o povolení obnovy procesu se zlínskými podnikateli bratry Lebánkovými.

Zdeněk Jemelík: Pokus o obnovu bizarního procesu zahájen
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

V pondělí 19. května 2025 skutečně proběhlo první veřejné zasedání, jehož jsem se zúčastnil jako pozorovatel. Během více než dvaceti let působení v roli justičního potížisty jsem zažil několik řízení o povolení obnovy procesu. Všechna bez výjimky skončila zamítnutím žádosti hned při prvním veřejném zasedání. Z doslechu je mi známo, že občas se některému žadateli podaří, že soud obnovu povolí, ale ty případy jsou velmi vzácné. Je velmi obtížné obstarat dostatečně průkazné nové důkazy, jejichž projednání v obnoveném procesu nelze odmítnout. Neprolomitelnost soudního rozhodnutí je „svatá kráva“, kterou mnozí soudci uctívají přednostně před pravdou a spravedlností. 

Pondělní veřejné zasedání, vedené senátem předsedy Radomíra Koudely, mělo standardní průběh. Jeho hlavní náplní byla výměna názorů a věcných informací mezi žadateli a předsedou senátu. Jejich dialog byl obsahově vydatný. Jiskřil myšlenkami a poznatky. Způsob, jakým s žadateli předseda senátu jednal, mi připomněl jiné jednání, v kterém se tak dlouho usilovně snažil prolomit alibi obžalovaných, až je možná (?) v rozporu s původním názorem v dohodě s žalobcem pravomocně zprostil obžaloby. Nezbylo mu, než se podrobit materiální pravdě, ke které se dopracoval s vynaložením značné námahy. Jako laik jsem přesvědčen, že obnovu procesu by v tomto případě měl povolit, aby uklidil nepořádek po úletech svých předchůdců. Proto doufám, že se propracuje dalším vedením dokazování k příznivému rozhodnutí. Znepokojuje mě pouze zjištění, že stejně jako jeho předchůdci asi podlehl pábení původního hlavního obžalovaného Romana Šulyoka jako svědka a myslí si, že bratři Lebánkové jsou skutečnými majiteli strojního zařízení. 

Věnoval jsem pozornost i chování přísedících, kteří při hlasování o rozhodnutí mají stejný hlas jeho předseda senátu, takže ho mohou i přehlasovat. Přísedící nekladli žadatelům otázky, ale z výrazu jejich tváří bylo zřejmé, že dialog mezi nimi a předsedou senátu sledují s nelíčeným zájmem. Vyslechli ostatně hodně překvapujících sdělení, takže se určitě nenudili.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Proč zřizovat nějako krizovou komisi?

Kdo by měl být jejím členem? Kdo by ji jmenoval? Na jak dlouho? A jestli se může sejít a rozhodovat nějaká komise, proč by nemohl i parlament? Nějak to nechápu a myslím, že by o zásadních věcech měli rozhodovat politici, které si volíme ne bůh ví kdo.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Neustálé útoky prezidenta na vládu

15:49 Jiří Paroubek: Neustálé útoky prezidenta na vládu

Je to prakticky standardní prezidentova činnost. V dějinách moderní české státnosti je neobvyklé, ab…