Rád bych poděkoval Jiřině Novotné za její včerejší kritickou odpověď na můj článek, v němž jsem v předvečer mohutné pražské demonstrace proti Andreji Babišovi označil „milionchvilkaře“ za nepřátele demokracie (můj příspěvek si lze přečíst ZDE, Novotné reakce je pak k dispozici ZDE). Bezpochyby se s paní Jiřinou shodneme na tom, že morálka a pravda je pro demokratický život důležitá. Z tohoto společného základu bohužel vyvozujeme naprosto odlišné závěry.
Zítra se bude tančit všude
Lidé nejsou vždy zcela racionálními bytostmi a přirozeně podléhají emocionálním výkyvům. Problém nastává tehdy, když se kritériem pravdy a morálky stává intenzita emocionálního prožitku, který exponenciálně narůstá v případě davového chování. A právě něco takového se v současné době odehrává v ulicích českých měst. Typickým příkladem jsou právě některé výroky Jiřiny Novotné. Velmi podobnými hesly nás totiž pouliční a mediální moralisté neúnavně bombardují. Premiér Andrej Babiš by prý měl odstoupit, protože je „usvědčený estébák“ a „podvodník“. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se sice zatím ničeho nedopustila, ale v očích aktivistů je „sprostá podezřelá“ a proto by měla rezignovat také. Prezident Miloš Zeman nás podle Novotné „táhne do Ruska“ (přes hřebeny Karpat to dá fušku), odkud nám hrozí blíže nespecifikované „nebezpečí“. Co na tom, že žádné ze zmíněných tvrzení není podloženo konečným soudním nálezem, jednoznačným důkazem či jednoduše zdravým rozumem? Pravdivost uvedených vět se odvozuje z hysterického klubka iracionální zášti, vypjatých emocí a lyrického souznění se skandujícími zástupy.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV