Ivo Fencl: Disent, „tajní“, Ilja Trojanov

02.07.2019 9:55 | Zprávy

Ilja Trojanov (*1965) je Bulhar, v šesti letech jej však rodiče odvezli do Německa. Nezdržel se dlouho. Tatínek získal práci v Keni, takže Ilja vyrůstal v Africe. Etnologii a práva nicméně zase již studoval v Německu a je dnes v prezidiu tamního PENu, knihy má přeloženy do neuvěřitelných třiceti jazyků.

Ivo Fencl: Disent, „tajní“, Ilja Trojanov
Foto: Archiv IF
Popisek: Spisovatel Ivo Fencl

Také u nás zaujal jeho Sběratel světů (2008) o cestovateli Richardu Burtonovi nebo populárnější knížka Moje Afrika: mýty a všední realita (2004).

  • Vážný román Moc a vzdor je vyprávěn dvěma protikladnými hrdiny na opačných stranách politického tábora, které jsou vlastně současně odvrácenými od sebe tvářemi reality. Anebo rovnou „p-delí“ kontra tváří.
  • Ale mají ty světy i dost společného a důležitým tématem je ovšem přeryv roku 1989. Otázka: byl řízen? Jednalo se o kontrolovanou reformu sekvence Evropy? A nenastal snad zrovinka v momentě, kdy zdejším systémům „došly baterky“?
  • Někdejší tajemník bulharského ÚV Todor Živkov odstoupil a byl navíc vyloučen ze Strany, ale jednalo se hlavně o gesto této partaje, vždyť socialisté pak vyhráli volby a schopnější struktury z minulosti žily dál. Neodumřely. A Trojanov?
  • Knihou Moc a vzdor vytvořil cosi jako dokument. Proti po léta žalářovanému disidentovi Konstantinu Šejtanovovi (*1933) v něm jako záludný nepřítel stojí metodický a čich na lidi i trasy vlastní kariéry mající major tajné policie Metodij Popov. Tento muž v životě jen sporadicky nosil rukavičky, a kdož ví, snad tedy zaslouží pomstu. Například prostřednictvím anarchisty. Sledujeme-li ovšem životy a charaktery obou figur, jímá nás úžas. „Konstantine, stůj, teď už obětuješ příliš,“ chce se zvolat. „Pomsta? Proč? I Monte Cristo nakonec litoval.“ A svět rozhodně není jen černobílé divadlo, naopak. Rojí se otázkami. Například:

Stojí za námahu oné pomsty bídný agent, který ze sebe vydestiloval paměť a vyklučil vlastní svědomí? Nepomstíme se v něm jen hadru a cáru?

A co vlastně vnímá trestaný, existoval-li po většinu života v enklávách momentálních okamžiků (byl „mužem okamžiku“) a postrádá-li po tom všem emoce?

Jisté je jedno. Muži jako Popov jdou za všech režimů cestou nejmenšího odporu a vždy a opětovně vyplavou jako korek. Je-li to odsouzeníhodné?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co se tak nejednou stalo, že jste se musel omluvit s bezpečnostního výboru?

Na kterém se shodou okolností měla projednávat bitcoinová kauza a měly na něm být zveřejněny posudky a notářský zápis, což se nemohlo stát, protože pro neúčast vládních senátorů se vůbec neuskutečnil? Jak vám pak máme věřit, že to opravdu bude řádně projednáno, když to není poprvé, co jsou třeba sen...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

15:57 P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

Neochota nebo neschopnost ruského prezidenta Putina rychle ukončit konflikt s Ukrajinou povede ke st…